K tématu mám pár dotazů na obhájce konfliktu:

Kdy naposledy byla koaličními silami v Afghánistánu zničena organizace pro výcvik teroristů, odkud tito proudili do Evropy?

Jak se přítomností spojeneckých vojsk a konáním fasádních "demokratických " voleb bez připuštění řady místních kandidátů podařilo změnit uvažování místních obyvatel tak, aby se blížilo uvažování našemu a tedy nás nepovažovalo za nejen okupačního, ale též ideologického nepřítele? Nepodařil se právě opak? Neutvrdila je okupace ve svých zažitých středověkých stereotypech a nenávisti vůči nám?

Který z "demokraticky" zvolených, spíše dosazených vládců Afghánistánu za posledních sedmnáct let nebyl zkorumpovaný a přímo nevyjednával s Talibanem?

Tomu se říká - pic kozu do vazu...

Odejít včas z prohraného boje a bez ztráty "tváře" je součást vojenského umění. Např. Američanům se to, odejít z Vietnamu ve vhodný čas nepovedlo, což mělo tragické následky pro všechny, kdo jim tam pomáhali a nestačili se evakuovat, a rovněž to stálo zbytečně mnoho životů i miliard dolarů. Schůzka a první výsledky jednání amerických a talibanských vyjednávačů v Kataru naznačuje, že Američané nechtějí opakovat chybu ve strategii ukončení války z Vietnamu a také se chtějí vyhnout fatálně špatnému rozhodnutí Sovětů, když ti po svém odchodu předali vládu v Kábulu zcela nesprávným lidem. Předat moc nefundamentálnímu křídlu vůdců Talibanu a následně jim pomoci zničit IS na území Afganistanu i Pakistánu, se jeví jako schůdné řešení ukončení té nesmyslné války.

PS. Např. v Kandaháru se rozhořely boje mezi Talibanem a bojovníky IS, kteří tam pronikli z Pakistánu. IS je společný nepřítel jak Talibanu, tak kmenových paštunských vůdců i Pakistánské vády. Dojednat strategii společného boje proti IS by bylo dobrou možností, jak ukončit boje bez trapné "Vietnamské" porážky a přenechat vládní pozice někomu, kdo má reálnou moc i vliv na většině území, což je Taliban..

Cože? Jaktože se Amíkům nepodařilo z Vietnamu včas odejít? Opravte mě, pokud se mýlím, ale Sever zabral Jih a po skončení války, pokud se nemýlím.

Tak sem taky něco přihodím jako další "samozvaný expert na Afghánistán". Základ problému je, že se Afghánistán mermomocí snažíme vnímat jako zemi evropského střihu a on je zatím shlukem území, kde vládnou kmenoví náčelníci. S těmi je potřeba jednat, oni jsou faktičtí vládci jednotlivých území, a nikoliv snažit se tam nainstalovat centrální vládu našeho typu.

Centrální vláda je v pohodě, ale musí se sjednotit, v tom s Vámi souhlasím, za přispění místních kmenových náčelníků.

Doporučuji si přečíst knihu Lovec draků. Je to životopisná kniha. Z té lehce zjisté, že Afganistán rozvrátili komunisté a SSSR. Komunisté a sovětská vojska řádili v Afganistánu stejně jako později Talibán. Elita Afganistánu utíkala do USA. To co rozvrátili komunisté s podporu SSSR se těžko dává dohormady. Elita chybí, žije v USA, kde si nežije špatně a nemá zájem se vrátit zpět. Jinak Talibán s Afganistánu vyhnala afgánská vojska s leteckou podporou USA o kterou požádala legálně zvolená vláda Afganistánu.

Nevyhnala, jen částečně rozehnala...

Vám, kteří tady ironizujete pana Kroupu, že není expert na Afghánistán, vzkazuji toto:

Člověk sice musí být určitý expert, aby věděl, že něco realizovatelné je, ale někdy nemusí být expert, aby věděl, že něco realizovatelné není.

Nerealizovatelnost je mnohem lépe předvídatelná než realizovatelnost.

Já bych například nebyl schopen posoudit, zda v těch či oněch podmínkách nějaké tropické země by šlo pěstovat kakao. To se sice v tropických zemích pěstuje, ale ne ve všech. V jedné oblasti třeba pro to není vhodná půda, v druhé oblasti je třeba málo vody, v třetí oblasti je třeba zase moc vody a půda bývá příliš vlhká a tu vlhkost z ní nelze odstranit, ve čtvrté oblasti je zase jiná překážka. A protože jsem se touto věcí nikdy nezabýval, nejsem schopen posoudit realizovatelnost.

Ale že kakao nelze pěstovat v Alpách nebo na Aljašce, to vím i já. Proč to vím? Inu proto, že jak píši nahoře, nerealizovatelnost je většinou mnohem snadněji předvídatelná než realizovatelnost.

Pan Kroupa nemusí být expert na Afghánistán, aby mohl vydedukovat, že tuhle válku vyhrát nelze.

Logický sek takových rozměrů, až mě z toho bolí uši. Logika říká, že lze dokázat, že něco existuje či je realizovatelné. Ale nejde dokázat, že něco neexistuje či je nerealizovatelné (lze pouze dokázat, že určitá cesta k tomu nevede). Až příliš často se totiž stalo, že po dlouhém dokazování přišel nějaký blbec co nevěděl, že to je neproveditelné a udělal to.

Kakao v Alpách či na Aljašce samozřejmě (na 99,99 %) vypěstuju s pomocí biotechnnologií a možná i v lepší kvalitě než v tropech. Ale zatím se mi to nevyplatí.

Válku v Afghánistánu samozřejmě vyhrát jde. Jde jen o to najít správný přístup. Taliban je sjednocený za určitou ideou a leadery. Pokud by se podařilo vytvořit protiváhu, tak ta dokáže smést s americkou pomocí Taliban. Ale vypadá to, že toho nejsme, z různých důvodů, zatím schopni.

Sověti bezútěšnost války v Afganistánu pochopili po deseti letech. Vzdor zkostnatělosti jejich vůdců.

NATO už to trvá let sedmnáct. Přes údajnou vysokou flexibilitu politiků EU a USA.

Úplně na okraj: vy, dříve narození, vzpomenete si na pozdvižení Západu v roce 1979? V zájmu obrany svobodné vůle Afgánců zvolit svůj způsob života?

Tak mnoho let před Sověty tam marně válčili Britové..

"Za vlády krále Zahira Šáha mezi lety 1933 a 1973 zažíval Afghánistán období stability. Pokusy o modernizaci země však byly zastaveny ultrakonzervativními předáky kmenů a duchovními. V roce 1973 ale Záhirův švagr Muhammad Dáúd Chán zahájil nekrvavý puč, při němž se země změnila na republiku. Dáúd a celá jeho rodina byli zavražděni v roce 1978, kdy afghánská komunistická strana uspořádala převrat a převzala vládu v zemi." - Wikipedie

No a od té doby se to tam mele.

Američanům se Tálibán dlouho nedaří porazit, o tom svědčí už délka celého konfliktu. Momentálně se američtí diplomaté obávají, že už samotné (tiché) rozhovory, s vůdci Talibánu, u kterých není přítomna afghánská vláda, jsou známkou vítězství Tálibánu. Myslí si to Ryan Crocker, americký diplomat, který sloužil v Afghánistánu v letech 2011 a 2012.

Až se Američané s Talibánem dohodnou a Trump stáhne vojáky, i tak nebude zmařených mladých životů škoda?

Valka, ktera se vyhledove vyhrat nechce se vyhrat neda.

To máte samozřejmě pravdu, ale to chtění je pouze jednou z několika podmínek.

Když ostatní podmínky nejsou splněny, můžete chtít o sto šest a stejně tu válku nevyhrajete.

Německo v letech 1939-1945 rozhodně splňovalo podmínku, o které píšete, tedy že je možné vyhrát pouze takovou válku, kterou příslušný stát vyhrát chce. Přesto tu válku prohrálo, jelikož řada jiných podmínek pro vítězství naopak splněna nebyla.

Jak je někde vojenská základna, nejde o nic jiného, než o snahu o udržení či rozšíření sféry vlivu patřičné velmoci. Jednotky ostatních zemí, stejně jako vznešená slova o osvobozování či demokracii slouží coby maskovací plachta, aby sobecký záměr tolik nebil do očí. Známe to z roku 68, kdy nás napadl SSSR, ale pro lepší dojem mu musely asistovat další vojska VS, poznala to Libye, bylo to tak v Iráku, teď v Afghánistánu.

Spojenci jsou v Afganistánu na žádost Afgánské vlády a na žádost Rady bezpečnost OSN, kde i Rusko a Čína nevyužili práva veta. V Lýbii žádná cizí vojska nebyla. Intervenci v Iráku schválilo 36 zemí světa a plus Arabské země. Islámský stát, který napadl Irák přišel ze Sýrie a je to odnož Al- Kaidy

V Afghánistánu, po těch cca 17 letech, jde už evidentně jen o to, jak se odtud bez velké ostudy vytratit. Chtěl jsem skončit smajlíkem, ale bylo by to cynické...

Zpočátku to Afghánci možná chápali jako snahu jim pomoci, po létech se však měl jejich postoj změnit a už na svém území vojenské základny nechtějí.