typickej kroupan

jak malý děcko buď bulí a fňuká nebo sebou vzteky tříská vo zem super diskuze

Re: typickej kroupan

jj, potvrzuji a zároveň ještě jednou vítám ve skupině ....

Zakažte diskuze - jiné řešení není.

Pokud chcete mít klid, tak zakažte diskuze pod články. Pak si pište svoje blogy dál, ale nereagujte na každý nový příspěvek po svém - po "kroupovsku".

Vrtejte se od makrofotek, přes učitele, kuchařskou zástěru, krimipříběhy až do říkánek, ale zakažte si pod svými výplody diskuze. Jiná cesta není.

Re: Zakažte diskuze - jiné řešení není.

Přidám se: Vladimíre, ráda si Vás někdy s chutí přečtu (upozorňuji "někdy"), za dobu Vašeho působení na blogu jste se bohužel nenaučil diskutovat.

Stojí zato ještě ocenit

Cimrmanovský popis vlastní totožnosti na fotce "hubeňour vpravo na kraji, s číslem 15"

Škoda, že nad dotyčným není ještě pověstná červená šipka

Re: Stojí zato ještě ocenit

tady je nějak přefíkováno

.

Vladimíre, měl bych jen dva drobné dotazy:

1) Proč fotky znovu fotíš, proč je neskenuješ?

2) Pražce voní?

Diskuze je mazec

Re: Diskuze je mazec

čtu zpětně - masakr

.

Musím konstatovat, že už nebudu v této diskusi reagovat na žádný příspěvek. Můj dnešní článek byl pohodový a o lidech, které jsem měl rád, kterých jsem si vážil a kteří už zemřeli. Nebudu dál dávat podnět, aby pár zakomplexovaných lidí kazilo jejich památku.

Re: .

 a teď ještě, jak dlouho tento "závazek" vydrží, Staromilče...

Teda

tady se to zvrhlo. Koukám, že Vladimír se zase pevně usadil ve vyjetých kolejích...

Re: Teda

taky se červenám a přiznávám, že se to zvrtlo, přitom to byl vlastně milý, nekonfliktní článek. Jenže když se někdo v diskuzi chová jako slon v porcelánu (viďte, Mistře), tak to holt dopadá takhle...

Jak jsem se stal neskutečným ničemou a zlým člověkem

Je to zdánlivě jednoduché - pan Kroupa napíše blog, já reakci. Pak napíše reakci Kroupa a tak dál, až z toho vyjde to, že jsem ničema. A to jen proto, že jsem upozornil na to, že Mistr mimo jiné píše o své milence, která mu nedala s tím dodatkem, že pokud bych se s tímhle chtěl svěřovat, tak leda svým skutečným a ne těm virtuálním na blogu. Mistr mě inálepkoval heslem, viz zmíněným v titulku, že pokud o nějaké milence hovořil, tak leda v interní diskuzi. Kdo má náladu a žaludek, ať si přečte tento Mistrův článek: http://vladimirkroupa.blog.idnes.cz/c/174903/Damy-naucte-se-prosim-rikat-NE-vcas-dokud-neni-pozde.html Pokračování

Re: Jak jsem se stal neskutečným ničemou a zlým člověkem

Dokončení:

Diskuze je tam sáhodlouhá, ale hovoří se v ní o městu Příbram, vietnamské milence (Mistr vyvrací). Takže, pane Vladimíre, žádná interní diskuze, ale veřejná. Jestli já jsem ničema, pak vy lhář. Proto jsem vás již před chvílí upozornil, že si neustále nabíháte na vidle - a bác, je to tu znovu!

.

To se to štěká ve smečce a navíc v anonymitě (krom pana Preslera). Jděte se bodnout - všichni. Každý sám o sobě jste jen zbabělci, co si troufají. Jste přesně jako ty agresivní hyeny ze severu Čech, co taky loví jen ve smečce - Vás čtyřicet - jemu je čtyřicet. Ne, vy nejste soupeři, vy jste zbabělci.

Re: .

A nějaký argument by nebyl, trapná plačko?

Základní problém článku je v tom,

že se nejednalo o klasickou trampskou osadu. Kdo někdy některou viděl, pak ví, že chajdy byly od sebe pár metrů a neexistovaly ploty!!! Zásadně nesouhlasím s tím, že by rok 1989 něco zničil, dnes mnohdy je to naopak, osady začínají žít. Myslím ty skutečně trampské. Nedaleko mám historické osady Měsíční údolí a Ztracenou stopu, divili byste se, jak to tam frčí a jací jsou tam fajn lidé. V Mistrově článku vidím jeden zásadní problém - společně s dětstvím ztratil jediné kamarády, které kdy měl (jedna společná grilovačka ročně se nějakým super přátelstvím nedá nazvat). Z Mistrových článků je patrno, že již nikdy kamarády neměl, rybaří sám, případně je s rodinou, ale ani o rodině nepíše s takovým srdíčkem, jako o svém mládí. Problém Vladimíra Kroupy je Vladimír Kroupa.

Re: Základní problém článku je v tom,

Ano, nejednalo se u nás už o klasickou trampskou osadu, tak jak tomu rozumí každej, kdo někdy nosil usárnu. Naše osada byla tvořená lidmi, kteří už měli své odježdíno, byli už usazení a ,,domestikovaní". Na potlach se ale sjížděli trampíci ze všech koutů - i takoví, co ještě nestačili zmasňákovat. přesto všechno na tu dobu vzpomínám rád. Co se týká přátel, mých přátel, tak je asi pravda, že jsem jich v dětství měl víc než teď, ale to je myslím běžný. Budete se divit, ale kdybych chtěl, mohl bych jezdit na ryby s partou mýho bráchy, mimochodem člena osady Modrý květ - třeba někdo zná...(?). Jenže já jsem solitér už od přírody. Jezdím rád sám na ryby, protože jsem v samotě u vody našel sám sebe. Každej je jinej, já když jsem na rybách, cítím se jako se asi někdo cítí v kostele při modlitbě. Tam taky člověk ctí samotu. Takže v tomhle směru nemám absolutně problém. Můj problém je ve stále se zhoršujícím zdraví, ale to je o něčem jiném. Pokračování