Našinci jsou holt lehce ovlivnitelní jakýmikoliv sliby, ať to slibuje banka nebo Bureš.

U všech reklam na půjčky vysílaných v televizi (ovšem pokud nebudou mnohem dříve zakázány) by se - podobně jako jsou varovné nápisy na krabičkách cigaret - měly objevovat varovné, žalostné záběry v bytech řádících exekutorů, pod mosty dlících bezdomovců a všech osob dalších, které skončily velmi špatně jen proto, že nebyly schopné půjčky splácet.

Každý hlas, který toto opakuje, je cenný. Navrhují to lidovci i komouši. Já o tm psal tak před 2-3 roky. V článku jsou další opatření.

Dvě třetiny dnešních žadatelů nesmí úvěr vůbec dostat. Je nutné zavést regulaci na základě hodnocením poměru výše příjmu k výdajům, stávajícímu zadlužení a skutečným životním nákladům.

Další nutným opatřením je zákaz reklamy na zadlužování, stejně jako je tomu u hazardu, kouření, alkoholu. Zní to absurdně, ale na každé úvěrové smlouvě musí být napsáno velkými písmeny varování: „Úvěr může způsobit bezdomovectví“.

Zdroj: https://vilembarak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=663854

Dvě třetiny dnešních žadatelů nesmí úvěr vůbec dostat. Je nutné zavést regulaci na základě hodnocením poměru výše příjmu k výdajům, stávajícímu zadlužení a skutečným životním nákladům.

Trochu jste zaspal. Tohle už dávno funguje. A je to dokonce dost hlídané.

Zasloužená karma za dobrý nápad.

Věřiteli, který si neověří solventnost dlužníka (+pojištění půjčky) bych v případě neschopnosti splácet nedal nic a žádnou exekuci na majetek dlužníka. Proč? Protože půjčují lidem kteří naprosto neskýtají sebemenší záruku že dluh splatí a přesto na půjčku dosáhnou. Čím tedy ručí? Proč jim tedy půjčují? V těchto případech by měli věřitelé utřít nos!

Bonita žadatele se ověřuje ze zákona a už dlouhodobě. Pojištění půjčky je jen chyták pojišťoven. Zřejmě vůbec nevíte, o co se jedná.

To, jak nyní je nám všude předhazováno, že si máme brát půjčky, je obrazem i změny hospodářství.

Já si pamatuji na opačné výzvy: aby lidé ukládali peníze do spořitelny.

Dokonce si pamatuji, jak jsme jednou na dovolené, bylo to v roce 1973, půjčili peníze sousedům z vedlejšího stanu, s kterými jsme se seznámili až na místě v kempu (zcela náhodným sousedům, ale ta první a poslední společná dovolená byla v duchu pěkného přátelství a hezkých společných zážitků). Museli nečekaně s autem do tamějšího servisu, na opravu ještě měli, ale museli by zkrátit dovolenou, protože tolik hotovosti s sebou už neměli. Tak jsme jim půjčili pět stovek, na tu dobu mnohem větší obnos, než je dnešních pět stovek. A když jsme od nich po dovolené dostali ty peníze složenkou, tak na tom útržku složenky bylo natištěno: "Nepotřebujete-li peníze, které jste právě převzali, uložte je na vkladní knížku."

Možná někdo ze starších lidí si tento typ složenky pamatuje.

Apely, aby lidé spořili, byly tehdy všude.

Tehdy byli lidé přesvědčováni, aby do banky a spořitelny peníze nosili. Dnes jsou přesvědčováni, aby si brali půjčky.

Banky nemají zájem o spoření svých klientů, protože v případě nějakého finančního kolapsu musí do určité výše vkladu každému vyplatit celou uspořenou částku. Proto klienty lákají na investiční fondy, kde nic neriskují. V případě nějakých problémů se klient pouze dozví, že ceny během týdne akcií klesly o x procent a on tak přišel o nemalou částku. Nikdo mu nic nevrátí. Přesně takový byl průběh po americké hypoteční krizi a poté i po evropské finanční krizi.

Jenom aby to stát neřešil jako všechno ostatní zavedením daně. Daně (ne úroků) z půjčky...

Už léta mi to jde na nervy.

Máte pravdu, vidím to taky jako velké riziko. Lidé jsou velice snadno ovlivnitelní. Stačí půjčka na cokoli či hypotéka. Lidi si často berou půjčky na hranici svých možností. Pak stačí málo. Na druhou stranu, co se týká sebevražd, tak v roce 1970 to bylo cca 28,8 a v roce 2016 12,2 na 100.000 obyvatel (tedy nejméně v poválečné historii). Prostě pro spoustu lidí s exekucemi je to styl života. Lidé, co nikdy nepracují, žijí z dávek a není jim co vzít berou obsílky v podstatě jako letáky do kauflandu.