Za kolik korun jste ochotní koupit si koronavirus…?

Možná Vás můj nadpis zmátl, ale věřte tomu, že moje otázka je na místě. Mnoho lidí si ji možná nepokládá, ale přitom si na ni bez rozmýšlení odpovídá…

.

V souvislosti s problémy kolem nového kornaviru vnímám čím dál více jednu zvláštní věc. Možná si to moc beru, já nevím, posuďte sami…

Lidé si k narozeninám, k svátkům, zkrátka ke všemu možnému přejí hlavně jednu jedinou věc. Čím jsou věkově abych tak řekl pokročilejší, tím spíše bude mít v jejich případě ona jedna věc při jejich přání dominantní místo.

Lidé si při potřesu rukou přejí všechno nejlepší  A HLAVNĚ HODNĚ ZDRAVÍ…

Mnoho jich dodává, že peníze vem čert, hlavní je to zdravíčko, když bude ono, přijde pak i vše ostatní. Souhlasíte se mnou…?

Není ve světle tohoto faktu ovšem tak trochu zvláštní, že tolik lidí ještě o minulém víkendu, než vláda vydala nařízení o povinné 14-ti denní karanténě po návratu z Itálie, právě do téhle země, natruc všem varováním a očividnému nebezpečí z onemocnění tou zákeřnou potvorou, mířilo na lyže…? Kolik z těch, co se vrátili, držkuje na nařízení vlády o povinné 14-ti denní karanténě…? Vždyť oni se přeci cítí (zatím…) dobře…

Není tak trochu ve světle přání zdraví podivné, že tolik lidí dělalo všechno proto, aby to své zdraví, a nejen své, ohrozili…?

Jo aha, ono vlastně to stálo peníze…

Nevím přesně, kolik taková průměrná rodina utratila za zaplacení zájezdu na lyže do Itálie, sám těmto kratochvílím neholduju, ale nemohu si nepoložit otázku – opravdu se někomu může vyplatit za nevím kolik tisíc si koupit podle všeho dost nebezpečnou nemoc?

Kolik mi zaplatíte, když budu potenciálně nakažený a pěkně Vám kýchnu do obličeje?  Na kolik peněz si ceníte takovou bezva věc, jako je ohrožení svého zdraví…?

S penězi souvisí i moje další myšlenka. Každou chvíli někde v médiích vidíme, nebo čteme nářky někoho, kdo má něco společného s cestovními kancelářemi, o kolik že tyto přijdou. Ještě před pár dny, kdy se nevědělo, že Itálie bude zakaranténovaná totálně celá, jsem zaznamenal rozhovor nějakého pána, snad náměstka, či koho, nějaké asociace cestovních kanceláří. Ten neustále opakoval, že se lidé nemusí bát jezdit do v té době ještě nezasažených regionů, doslova celý problém zlehčoval a bagatelizoval, a to z jednoho prostého důvodu – několikrát zdůraznil, jaká by to byla pro cestovky rána, kdyby všichni klienti vypověděli uzavřené smlouvy na dovolené v Itálii.

Pardon, ale ony nejsou cestovní kanceláře na podobné případy pojištěné…?

A jsme zase o toho – pomalu každý si přeje pevné zdraví, přeje to i svým blízkým, naproti tomu se stále dává na protější misku vah, kde na jedné leží koronavirus a zdraví, o kolik peněz někdo přijde…

Jak už jsem psal, možná to moc prožívám, ale najde se ještě někdo, kdo má chuť zařvat – jděte s penězi s odpuštěním do prdele, tady jde o zdraví…?

Dá se snad zdraví vyvážit penězi?

Ano, ten průšvih nás asi bude stát všechny nějaké ty peníze. Není to ničí vina, je to něco, čemu bychom mohli říkat – zásah z vyšší moci. Hlavní ale přeci není to, kolik nás to bude stát, ale to, jestli se nám to podaří překonat a hlavně – jestli to přežijeme…  ve zdraví.

Víte, peníze tady budou stále, na horách se bude lyžovat i v příštích letech, jen my bychom už také nemuseli být u toho…

To chcete? A kolik dáte…?

.