Výlet…

Byl to vlastně chlap – štvanec. V manželství se mu moc nedařilo, ženu měl zlou jako saň a línou jako veš. A měla ještě jednu vadu, pro manželství docela zásadní…

Nechtěla souložit. Po porodu jejich druhého dítěte dostala nějakou infekci tam „dolů“, která se sice vyléčila, ale zůstal po ní nějaký psychický blok, který jí bral chuť do sexu. A to bylo zlé.

Její muž, říkejme mu třeba Jindřich, měl sex rád. Následovalo to, co muselo, když ho neměl doma, začal ho vyhledávat jinde…

Měl pár přátel, mezi nimi i kamaráda Standu. A tu jednou takhle po půlnoci dostal Standa od Jindřicha mail. Jindřich se mu v něm svěřoval, že poznal jednu ženskou, vedle které by chtěl zestárnout. Popisoval ji jako vnímavou, krásnou, až éterickou osobnost. Vzal ji prý na výlet – víkend na baráček, co kdysi zdědil po své tetě na okraji Ústí nad Labem. Právě odtud v noci psal. Popisoval svému kamarádovi, jak spolu byli na zámku ve Velkém Březně, jak se spolu vydrápali na hrad Střekov, jak se v noci koupali nazí v Labi na známé Ústecké „beach“ nedaleko po proudu od Střekovského jezu.

Ve svém mailu se kamarádovi Standovi omlouval, že ho s tím vůbec otravuje, ale psal, že to potřeboval někomu svěřit. Psal, že už je mu jedno, jestli jeho žena na tuhle jeho známost přijde, že je v tom fakt až po uši…

Jeho nová známá se prý hodlá rozvést se svým mužem, se kterým prý už roky není šťastná, takže to prý vypadá, že jim nic nestojí v cestě.

Standa mu odepsal, že ho chápe, nešetřil gratulacemi ke štěstí snad na dosah. Sice při tom trochu kroutil hlavou, ale co, říkal si, každý svého štěstí strůjce…

Sotva odepsal, šel si Standa do lednice pro poněkud opožděnou večeři, otevřel si pivo a pustil si televizi, kde dávali nějaký bezduchý sci-fi film. Byl doma sám, jeho žena odjela ke kamarádce na chalupu na „babinec“.

Druhý den odpoledne se jeho žena objevila doma, plná dojmů z víkendu u kamarádky. A tak se Standa dozvěděl, že byla s kámoškou na zámku ve Velkém Březně, prolezla zříceninu hradu Střekov, a večer se jako mladé holky prý koupaly nahé někde v Labi.

„To ti bylo úúúžasný, Stando…“ :-)))