Jak jsme sežrali estébákovi játra…
Už je to dávno. Mně bylo asi tak jedenáct let, a jednou takhle v soboru ráno jsem na svém místě u stolu našel od mámy, která musela na dopoledne do práce, vzkaz, že mám skočit do řeznictví, a koupit kilo mletého masa, páč chtěla máma v neděli dělat karbanátky. U lístečku ležela dvacka se Žižkou, a desetikoruna s dvěma dívkami.
Něco po deváté jsem tedy šel. Tehdy bylo v obchodech v sobotu otevřeno jen dopoledne. Vystál jsem si frontu na ten kus mletého masa, kterého kilo stálo tehdy, jestli si to pamatuju správně, něco okolo dvaceti čtyř korun. Přede mnou stála jistá paní Burešová, manželka postrachu naší ulice. Pan Bureš byl totiž eStBákem. Vědělo se to o něm, neb byl vůl. Jeho paní byla akčně činná v uličním výboru, peskovala občany skrzevá nevyvěšené praporky na svátek Prvního Máje, a vůbec i ona byla potvora nevídaná.
A právě tahle matrona stála v řeznictví přede mnou. Ač už byla evidentně obsloužena, stále okupovala prostor u pokladny, cosi si důvěrně důvěrnicky špitala s paní statnou řeznicí do ouška. Já jsem zaplatil nějakých těch dvacet čtyři korun za kilo mletého, a protože jsem si uklízel zbylé drobné, nedíval jsem se nahoru na pult. Když jsem se tam konečně mrknul, ležel tam krásně zabalený balíček s masem, já ho vzal do rukou, a pro pořádek jsem se zeptal, jestli je to ono moje mleté.
„Neotravuj, kluku“, obořila se na mě kyrysnice za pokladnou, a dál nastavovala svůj ovar k tlamě paní Burešové, zřejmě se zrovna dozvěděla něco, za co paní Burešové přistane příště v síťovce nějaký ten kus podpultového masa.
A jsme u toho…
Dnešní mladí lidé si už asi ani neumí představit, že tehdy se v naší zemi chovala prasata bez jater, bez ledvin, krávy neměly ten báječný kus masa ve svých hřbetech, co mu říkáme svíčková, a když už se náhodou nějaké zvíře s těmito sprostými orgány narodilo, vždy byl pověřen nějaký známý, soudruh, zelinář, taxikář, prostě někdo zodpovědný, kdo věděl, jak s takovým neřádstvem zatočit.
Nám, plebsu, bylo totiž zakázáno se k takovým dobrotám byť jen přiblížit, a aby nás před nimi řezníci chránili, schovávali je výlučně pod pulty svých království.
Ale zpět do proseckého řeznictví…
Byl jsem slušný malý chlapec, neotravoval jsem a do své síťovky jsem vložil onen balík, o kterém jsem si myslel, že je kilem mletého. Protože jsem byl malý a hloupý, nepoznal jsem podle váhy, že „něco“ nesedí…
Když jsem přišel domů, fláknul jsem s flákotou do lednice, a šel si hrát s modelínou. Pak přišla domů máma.
„Co to je???!!!“ ozval se její výkřik z kuchyně.
Ona, zjevně z šoku, že vidí právě onen zapovězený orgán, a to ještě v množství větším než malém, koukala na to jako na zjevení. V rozbaleném balíku byl takový kusanec vepřových jater, že by za něj byl i brontosaurus vděčný. Když to máma hodila na váhu, bylo toho přesně dvě a půl kila…
Co dělat? V řeznictví už měli zavřeno, vrátit se to nedalo, a po té, co jsem byl podrobený křížovému výslechu, a vyšlo najevo, komu že ta játra nejspíše měla zavonět na talíři, ani se TO vracet nechtělo…
Naši byli ten den navýsost veselí, když si představili kyselé ksichty paní soudružky Burešové, když ona doma to maso rozbalila, a soudruha příslušníka Bureše, který musel v neděli místo jatýrek žvejkat sekanou, nebo karbanátky
A tak jsme měli játrový mejdan. Máma je udělala restovaná s opečenými brambory a tatarskou omáčkou, osmažená jako řízek, s omáčkou a rýží, a co zbylo, to upekla v troubě, rozemlela a udělala z toho báječnou domácí paštiku. Padla i žertovná otázka, jestli by nebylo vhodné soudruhy Bureše pozvat na oběd. Strach a jistá dávka zlomyslnosti, co si budeme nalhávat, tento návrh smetly ze stolu.
Krást se nemá, ale když jsem podle slov paní soudružky řeznice neměl otravovat, tak jsem byl odsouzený k tomu, poznat, co jedí soudruzi.
Táta se pak vždycky, když potkal na ulici Bureše, musel přemáhat, aby se ho nezeptal, jaký byly karboše…
A pak že za socíku nebylo i veselo…
Vladimír Kroupa
V Brně sněží, v ODS jsou zřejmě závěje…
Primátorka Brna, paní Vaňková, si naběhla s jednou pitomou fotkou. Veřejnost neví, co se dělo po cvaknutí foťáku, ale vnímá, co se děje po zveřejnění oné fotky...
Vladimír Kroupa
Pomáhat Ukrajině ano, ale ne za cenu hlouposti...
Jak už asi mnozí z Vás vědí, z ukrajinského obilí a dalších potravin se stává problém. Jedna věc je jeho množství, druhá věc je riziko zdravotní závadnosti takových komodit...
Vladimír Kroupa
Málem jsem zabil dítě / Málem jsem umřel…
Zaseknul se mi závěr. Trhnul jsem s ním dozadu, abych vyhodil vzpříčený náboj. Když se mi to konečně povedlo znovu jsem na něj zamířil. Jeho obličej, který ke mně otočil, byl dokonalým terčem...
Vladimír Kroupa
Den, kdy se naivům zastavil dech…
Píšu naivům, protože člověk nenaivní, nebo třeba šachista, co umí přemýšlet o dva tahy dopředu, musel s něčím takovým počítat. Otázka nezněla - zda, ale - kdy...
Vladimír Kroupa
Proč není dobré pro mír ustupovat zlu…?
Protože zlo takový mír neocení, naopak udělá všechno proto, aby takový „mír“ v budoucnu pošlapalo. Co bude pak? Další ústup a další domnělý mír...?
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Do Gazy dorazily po americkém provizorním molu první kamiony s pomocí
Do Pásma Gazy se ráno dostaly první dodávky humanitární pomocí přes provizorní molo, které tam ve...
Muž ve Francii se pokusil podpálit synagogu, policisté ho zastřelili
Policie v Rouenu na severu Francie v pátek ráno zastřelila muže, který se pokoušel podpálit...
Opilý muž si ohříval jídlo a usnul. Policisté se do bytu dostali beranidlem
Dramatickou službu měli dva ostravští policisté. Beranidlem se museli dostat do bytu v obvodu...
Útěk splašeného koně mezi diváky na dostizích vyšetřuje policie jako nedbalost
Incident z minulého týdne, při kterém v diváckém prostoru dostihového závodiště v Pardubicích...
Prodej bytu 2+kk, 60 m2, Dolní Dunajovice
Poštovní, Dolní Dunajovice, okres Břeclav
4 068 000 Kč
- Počet článků 2182
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3086x
Dum Spiro Spero...
Seznam rubrik
- O FILMECH...
- SMRT TÁHLA PIKOVÝ ESO
- MŮJ ČTENÁŘSKÝ DENÍK
- POVOLÁNÍ - BODYGUARD
- JE TĚŽKÉ PŘEŽÍT...
- O lásce...
- TANEC S BÍLOU SMRTÍ
- S PRSTEM NA SPOUŠTI...
- HRA O ŽIVOT...
- MOJE RECEPTY - VAŘENÍ...
- O LÁSCE - MOJE PŘÍBĚHY A ÚVAHY
- SLOUŽÍM VLASTI...
- MOSSAD...
- MOJE BAJKY A POHÁDKY
- DIVOKÝ ZÁPAD...
- Z DENÍKU - AFGHÁNISTÁN...
- O ČLOVĚKU...
- STÍNY...
- STŘÍPKY Z DĚTSTVÍ...
- TĚŠÍ MĚ, CHÁRON...
- ,,SHAKESPEAROVINY"
- TEXTY MÝCH PÍSNÍ A BALAD
- I ĎÁBEL BÝVAL KDYSI ANDĚLEM…
- CHERCHEZ LA FEMME...
- TAXÍK A JINÉ SRANDIČKY...
- CUI BONO VERITAS...
- HORORY, SCI FI, PSYCHO...
- RYBÁŘSKÉ POVÍDKY A ZAMYŠLENÍ..
- MOJE BÁSNIČKY...
- MOJE FOTOBLOGY...
- OSOBNÍ
- NEZAŘAZENÉ
Oblíbené blogy
- Všechny, ze kterých se dozvím něco, co jsem nevěděl...
- Pavlína O' T. -Ta, která umí říci jasně co se jí líbí a co ne...
- Dušan Rovenský - Ten, který zná, ví a zažil...
- Alice Barešová - Ta s krásnou duší...
- Standa Wiener - Ten, co mě vždy pobaví...
- Jana Krčová - Ta něžně svá...
- Pavel Krečíř - Myslím, že srandista a budovatel :-))
- Ivo Richter - normální a prima chlap
- Hana Rebeka Šiander - V sametu zabalený diamant...
- Marián Béreš - PAN fotograf...
- Dušan Streit - zdravě rozumný
Oblíbené stránky
- Své články publikuji i v časopise ,,Rybář"
- Něco pro milovníky fajnového pití - COGNAC CLUB
- Napsal jsem první knihu
- Napsal jsem druhou knihu
Oblíbené knihy
Oblíbené články
- Hoď kamenem, kdož jsi bez viny...
- Z deníku - Afghánistán...jsou čtyři ráno...
- Vánoce 88' a ráže 7,62...
- Bodyguard - ,,Vaše sukně madam..."
- Bodyguard - ,,Tohle je Bagdád madam..."
- Pod palbou...
- ,,Vrať se mi živý, Vasko..."
- Přežít...
- Ano, já jsem Smrt...
- Per atria mortis... (Skrz brány smrti...)
- Kytarový mág...
- Zakuř si, Žide, zakuř...
- Cizinec...
- Milý Ahmede...
- Jak jsem salutoval B. Willisovi...
- Tanec s bílou smrtí - kapitola první...