Poklady v dědově dílně…
Můj děda byl hodnej chlap. Vím, zní to jako klišé, ale v jeho případě to byla stoprocentní pravda. Pokud vím, nikdy nikomu neublížil, žil a nechával žít. Dodnes ho za to obdivuju, protože já sám takovej být vždycky nedokážu. S náma, dětma, měl svatou trpělivost. Jen jednou jedinkrát jsem ho slyšel na nás zvýšit hlas, a to proto, uznávám, že už jsme s bráchou a se sestřenicema, tehdy když nás hlídal, fakt řádili. Byl to vlastně tichej člověk, pracovitej, odjakživa se živil rukama, co na nich měl pod opálenou kůží samou šlachu.
Děda měl na sklonku života patálie s očima. Postupně mu doktoři nechávali ,,dozrát" šedý zákal - proto to mléčné sklo na jednom skle brýlí.
Po svých rodičích měl nejen ten krásný srub, co jsem o něm psal minule, ale i dům v Krči. Byl to vlastně docela obyčejnej dvoupatrovej dům, stojící v řadě jiných, se zahradou, garážema a budovou, co se jí říkalo – dílna.
Ta dílna vlastně nebyla větší, než průměrný obývák. Měla několik zašpiněných oken, pod kterýma stály dva stoly se svěráky, malou kovadlinkou a stojanem s brouskem na kliku. Těch šuplíků, skříněk s mosaznými madly a krabic všeho možného - těch pokladů co se tam našlo…
Pro malýho kluka, jako jsem tehdy byl, bylo to místo jako učiněný ráj. Všelijaké plechové krabičky plné starých mincí, mosazných kohoutků k bůh ví čemu, stará kulatá razítka, na kterých už ani nevím, co bylo. Několik petrolejových lamp v různém stádiu použitelnosti, s tím související nádoby na petrolej, fermež, všelijaké laky – což všechno namíchalo tomu místu zvláštní pach. Nebyl to žádný smrad, a i když o vůni by se asi taky moc nedalo mluvit, přesto dnes, když si na to místo vzpomenu – cítím příjemno. Cítím místo, kde voní kůže, olej a dřevo. Cítím lihový vařič a vazelínu. Cítím místo, kde byl nepořádek, a přeci tam vládl tak krásný soulad.
Až do svých třech let jsem také v tom dědově domě s rodiči a bráchou bydlel. To jsem prosím já s mámou a tátou na dvorku dědova domu. Táta tehdy boxoval za US Praha a bylo to na něm vidět.
Vzpomínám si, jak jsem byl tehdy nadšený, když jsem v jedné skříňce, co měla na vnitřní straně dvířek přilepený barevný plakát, co lákal na nevím co, vím jen, že na něm byla krásná slečna ve staromódních plavkách a širokém klobouku, našel starou plynovou masku z První světové války. Byl to takovej ten typ, co měl přišroubovatelnej filtr na dlouhej chobot. Co já se s ní nablbnul. Co na tom, že mě od staré gumy, která do sebe za ta léta nasákla bůh ví co, naskákaly na obličeji fleky…
Tahle fotka, to je ,,bonus" pro studenty katedry Kroupologie. Už jako malej kluk, kterej se hrabal v dědově dílně, jsem spával s bouchačkou, a tak žádám, aby tento fakt byl zanesen do záznamů pro budoucí generace. :-)))
A nebo tam byly housle. Staré housle, které děda ještě jako kluk nutil, aby vydávaly zvuky podobné hudbě. Smyčec těch houslí měl na jedné straně utržený pramen koňských žíní, takže vypadal tak trochu jako bič. Těm houslím chyběly dvě struny, a přeci jsem na ně ,,hrál"…
Vedle nich na polici také stála stará plastika. Šlo o tři opičky, jedna z nich si zakrývala oči, druhá uši a třetí pusu.
Nevidím, neslyším, nepovím…
Děda toho v životě viděl a slyšel hodně, a taky o tom uměl vyprávět.
Jako malej kluk měl děda vlčáka Lorda. Byl to kříženec německého ovčáka a skutečné vlčice. Ani už nevím, jak k němu děda přišel. Poslouchal na slovo, a i když to nebyl prý žádný obr, byl ostrý jako břitva. Když ho někdo naštval, tak prý šel rovnou po krku – žádný cavyky. Nesnášel uniformy, nikdo nevěděl proč. Jednou k nim na dvorek přišel pošťák, aniž se obtěžoval dát o sobě zvonkem vědět lidem v domě, a málem to nepřežil. Protože to byl mstivej člověk, kterej nechápal, že když ví že je u domu pes, že nemá sám chodit dál, tak Lorda jednoho dne otrávil něčím v kusu masa, co mu hodil přes plot. Dokázat se mu to nedalo, ale děda přísahal na to, že to bylo tak.
Můj děda jako malej kluk se svými rodiči a polovičním vlkem Lordem.
S tím dědovým domem to dopadlo podobně, jako s vlčákem–vlkem Lordem. Lidská hloupost ho zničila. Když se stavělo metro směrem na Kačerov, nějak špatně soudruzi stavbaři spočítali co a jak. Vzpomínám si, že když jsem jako malej kluk u dědy a babičky někdy o víkendu spával (to už jsme s našima bydleli trvale jinde), když byl v noci klid a ticho, jak bylo slyšet, a vlastně i vibracemi cítit, probíhající ražení a stavbu metra pod zemí. Protože byl dům starý, jedna z jeho nosných zdí si na tu pravidelnou vibrační masáž pár let po dostavbě metra zřejmě ,,vzpomněla", nevydržela a praskla od střechy až po dlažbu v přízemí. Do praskliny se vešla mužská pěst. Samozřejmě, že tehdy nikdo z oficiálních míst nedopustil, aby byl jako viník určený výdobytek socialismu, totiž stavba míru – metro.
Odborný posudek to sváděl na kde co a nakonec to skoro vypadalo, jako by si děda ten barák zničil sám. Statik vystavil pro dům rozsudek smrti a děda s babičkou se museli odstěhovat do garsonky na Jižním městě – v panelákové džungli, která se tehdy právě začínala rozrůstat. Další háček byl v tom, že díky nějakým okoličnostem, srozumitelným jen pojišťovákům, byla i výplata pojistky, v porovnání s hodnotou domu, vlastně směšná.
Dům byl zbouraný, s ním se slehla zem i pod dílnou plnou pokladů. Pozemek získal jeden vlivný soudruh z té tehdejší jediné a správné strany. Říkejme mu třeba – „Tlapák“. Mimochodem, jeho skutečné jméno je skoro stejné. Protože už v té době bylo metro hotové, a další masáž odspodu už asi nehrozila, postavil si soudruh „Tlapák“ na místě dědova domu přepychovou vilu.
Strana platila dobře…
Největší gól zažila babička (to už bylo po dědově smrti), když šla po „Sametu“ k prvním svobodným volbám na Praze 4, aby tam na vlastní oči viděla kovaného soudruha (bývalého…) ,,Tlapáka" s trikolórou na klopě, který byl ve volební komisi za - Občanské fórum…
Kdo tu dobu zažil, ví, co na tom bylo za gól.
Vlastně dneska už se tomu nikdo nediví…
Děda už tady taky dávno není. Dodnes ale, když náhodou přijdu někam, kde je cítit vůně kůže, kolomazi a petroleje, hned si vzpomenu na něj, na jeho dílnu a její poklady…
Vladimír Kroupa
V Brně sněží, v ODS jsou zřejmě závěje…
Primátorka Brna, paní Vaňková, si naběhla s jednou pitomou fotkou. Veřejnost neví, co se dělo po cvaknutí foťáku, ale vnímá, co se děje po zveřejnění oné fotky...
Vladimír Kroupa
Pomáhat Ukrajině ano, ale ne za cenu hlouposti...
Jak už asi mnozí z Vás vědí, z ukrajinského obilí a dalších potravin se stává problém. Jedna věc je jeho množství, druhá věc je riziko zdravotní závadnosti takových komodit...
Vladimír Kroupa
Málem jsem zabil dítě / Málem jsem umřel…
Zaseknul se mi závěr. Trhnul jsem s ním dozadu, abych vyhodil vzpříčený náboj. Když se mi to konečně povedlo znovu jsem na něj zamířil. Jeho obličej, který ke mně otočil, byl dokonalým terčem...
Vladimír Kroupa
Den, kdy se naivům zastavil dech…
Píšu naivům, protože člověk nenaivní, nebo třeba šachista, co umí přemýšlet o dva tahy dopředu, musel s něčím takovým počítat. Otázka nezněla - zda, ale - kdy...
Vladimír Kroupa
Proč není dobré pro mír ustupovat zlu…?
Protože zlo takový mír neocení, naopak udělá všechno proto, aby takový „mír“ v budoucnu pošlapalo. Co bude pak? Další ústup a další domnělý mír...?
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Brazílii po silných deštích zalilo bahno, obětí záplav je už přes 50
Počet obětí záplav způsobených silnými dešti na jihu Brazílie se zvýšil na 56. Dalších 67 lidí se...
OBRAZEM: Zkáza ukrajinského Donbasu pohledem reportérů iDNES.cz
Doněcká oblast (od zpravodajů iDNES.cz) Doněcká oblast byla se svými čtyřmi miliony obyvatel nejlidnatější částí Ukrajiny. To změnila...
Třetí stupeň poplachu, 13 jednotek hasičů. Na Zlínsku hořel kovošrot
V Tlumačově na Zlínsku hořel kovový šrot na autovrakovišti v průmyslovém areálu. Zasahovalo tam 13...
Oslavný song na Kima je hitem TikToku. Pecka, je to jak ABBA, líbí se mladým
Oslavná propagandistická píseň na severokorejského diktátora Kim Čong-una se stala hitem sociální...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 2182
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3086x
Dum Spiro Spero...
Seznam rubrik
- O FILMECH...
- SMRT TÁHLA PIKOVÝ ESO
- MŮJ ČTENÁŘSKÝ DENÍK
- POVOLÁNÍ - BODYGUARD
- JE TĚŽKÉ PŘEŽÍT...
- O lásce...
- TANEC S BÍLOU SMRTÍ
- S PRSTEM NA SPOUŠTI...
- HRA O ŽIVOT...
- MOJE RECEPTY - VAŘENÍ...
- O LÁSCE - MOJE PŘÍBĚHY A ÚVAHY
- SLOUŽÍM VLASTI...
- MOSSAD...
- MOJE BAJKY A POHÁDKY
- DIVOKÝ ZÁPAD...
- Z DENÍKU - AFGHÁNISTÁN...
- O ČLOVĚKU...
- STÍNY...
- STŘÍPKY Z DĚTSTVÍ...
- TĚŠÍ MĚ, CHÁRON...
- ,,SHAKESPEAROVINY"
- TEXTY MÝCH PÍSNÍ A BALAD
- I ĎÁBEL BÝVAL KDYSI ANDĚLEM…
- CHERCHEZ LA FEMME...
- TAXÍK A JINÉ SRANDIČKY...
- CUI BONO VERITAS...
- HORORY, SCI FI, PSYCHO...
- RYBÁŘSKÉ POVÍDKY A ZAMYŠLENÍ..
- MOJE BÁSNIČKY...
- MOJE FOTOBLOGY...
- OSOBNÍ
- NEZAŘAZENÉ
Oblíbené blogy
- Všechny, ze kterých se dozvím něco, co jsem nevěděl...
- Pavlína O' T. -Ta, která umí říci jasně co se jí líbí a co ne...
- Dušan Rovenský - Ten, který zná, ví a zažil...
- Alice Barešová - Ta s krásnou duší...
- Standa Wiener - Ten, co mě vždy pobaví...
- Jana Krčová - Ta něžně svá...
- Pavel Krečíř - Myslím, že srandista a budovatel :-))
- Ivo Richter - normální a prima chlap
- Hana Rebeka Šiander - V sametu zabalený diamant...
- Marián Béreš - PAN fotograf...
- Dušan Streit - zdravě rozumný
Oblíbené stránky
- Své články publikuji i v časopise ,,Rybář"
- Něco pro milovníky fajnového pití - COGNAC CLUB
- Napsal jsem první knihu
- Napsal jsem druhou knihu
Oblíbené knihy
Oblíbené články
- Hoď kamenem, kdož jsi bez viny...
- Z deníku - Afghánistán...jsou čtyři ráno...
- Vánoce 88' a ráže 7,62...
- Bodyguard - ,,Vaše sukně madam..."
- Bodyguard - ,,Tohle je Bagdád madam..."
- Pod palbou...
- ,,Vrať se mi živý, Vasko..."
- Přežít...
- Ano, já jsem Smrt...
- Per atria mortis... (Skrz brány smrti...)
- Kytarový mág...
- Zakuř si, Žide, zakuř...
- Cizinec...
- Milý Ahmede...
- Jak jsem salutoval B. Willisovi...
- Tanec s bílou smrtí - kapitola první...