Iluze...

Co je to iluze? No, snad, že bude na světě hezky. Třeba k tomu stačí slyšet hlas houslí a harf…

Přestaňte zbytečně klít, jenom bohatství ctít,

krutí k druhému být, snad i chtít ublížit.

Chtějte raději hned, nejlépe zrovna teď

si na lásku sáhnout.

Proč nechtít po louce jít, hned teď s láskou žít,

štěstí na dlani mít, vánek chtít políbit.

Bok po boku jít, dlaň svou v dlani mít,

dívku krásnou.

Možná to nebude hned, a co má být,

snad se nezboří svět, lepší než zloby jed,

bude, když nám všem ten náš svět

zavoní láskou.

Poslyšte hlas houslí a harf,

zastavte čas, co utíká v nás,

co nám jako písek,

jak zlatý proud štísek

prsty protéká.

Postavte dům, zasaďte stromů sněm,

dívce pohlaďte tvář,

tělo a syna v něm,

vyjděte ven, teď žijte svůj sen

a to všechno s láskou.

Vždyť nebýti jí, není tu žádný z nás,

láska je zázrak, Vaše svatozář,

tak jako slunci jí nastavte tvář

a nechte ji vládnout.

Nebojte se vrásky mít

a šedivý vlas,

a co má být, si řekněte zas,

až bude chtít ten krutý čas

zas pláštěm mávnout

S láskou přišli jste k nám

a žili jste v ní,

po celý čas, po spoustu dní,

vzpomínky v nás nevyblednou

a snad nezestárnou.

A tak poslyšte hlas houslí a harf,

zastavte čas, co utíká v nás,

co nám jako písek,

jak zlatý proud štísek

prsty protéká.

Postavte dům, zasaďte stromů sněm,

dívce pohlaďte tvář,

tělo a syna v něm,

vyjděte ven, teď žijte svůj sen

a to všechno s láskou.

Vždyť nebýti jí, není tu žádný z nás,

láska je zázrak, Vaše svatozář

tak jako slunci jí nastavte tvář

a nechte ji vládnout…