Konec všeho co jsme znali…
Foto- já
Myslím, že to bylo někde na sídlišti, snad na Proseku, kde jsem kdysi žil. Mojí ženě se ta světélka líbila, je pravda, že ten pohled byl velkolepý.
Vypadalo to, jako by na nebi někde v dálce zářil ohňostroj. Maličké zářivé čárky s kuličkou na konci zářily ve zlatem provedení. Jejich pramen jako by byl kdesi daleko na severovýchodě a jejich dráha pokračovala v oblouku nebem, aby mizely někde na jihozápadě.
Po chvilce jejich příval vzrostl a změnil se doslova v ohnivou zář. Jako by už ale ten příval byl příliš těžký na to, aby zvládl celou cestu napříč oblohou a změnil svou podobu do mohutného ohnivého sloupu.
A potom přišel hluk.
Neskutečné dunění, jako tisíce bouří a asi nejhorší z toho bylo, že se zvyšoval, jako by se blížil. Nebe bylo jasnější a nebylo poznat, že nebyl den, ale noc. Hluk dosáhl takové úrovně, že se rozechvěly domy v okolí, něco takového snad může být možné jen během zemětřesení.
A najednou se ten ohnivý sloup začal ztrácet. Hluk zůstal. Ten ohnivý sloup tam ale zůstal také, jen ho zaclonila mračna prachu a kouře. Kdo viděl záběry z nedávné erupce sopky na Islandu, tak asi přesně ví, co jsem v tu chvíli viděl.
Ta oblaka se blížila k nám a najednou se převalila přes střechy nejbližších domů.
Utekli jsme se ženou a schovali jsme se do nějakého obchodu s nábytkem, který ale, pokud vím, nikdy v těch místech na Proseku nestál. Byla tam už řada lidí, to, že byla vlastně noc zřejmě nehrálo roli. Se zděšením jsme sledovali, jak se přihnal neskutečný vichr, ve kterém létaly kusy všeho, co si jen lze představit. Dokonce i auta létala vzduchem, jako by to byly dětské hračky.
Nevím, jak dlouho jsme byli uvnitř. Najednou byl den, slunce vidět nebylo, ale přeci se zdálo světla dost, abychom viděli, co najednou bylo, a neviděli, co ještě den před tím bývalo…
Ulice byly pokryté vrstvou popela a prachu. Nelogicky šlo vyjít z obchodu ven, i když by správně měl být jeho vchod zasypaný několikametrovou vrstvou popela. Tím nadělením se brodilo pár lidí a všichni jako by v šoku se nezmohli ani na slovo. Nikde nebyl slyšet žádný nářek, i když bylo jasné, že spousta lidí musí být zraněných a ještě víc jich bude po smrti.
Nechal jsem ženu v tom obchodě a šel jsem najít něco k jídlu. V ulicích bylo slyšet vysílání rozhlasu. Dozvěděl jsem se, že vybuchla nějaká hodně veliká sopka, která svým popelem zasypala celý svět. Někde prý z nebe padal déšť nějaké kyseliny a veškerá voda na světě, jak v mořích, tak v řekách, byla změněná v kyselou neobyvatelnou kapalinu. V tom rozhlase hlásili i to, že spousta lidí, kteří se živili rybolovem, spáchalo sebevraždu. Nežila ani jedna ryba.
Potkal jsem jednoho kamaráda, se kterým jsem kdysi pracoval. Nesl v rukou spoustu zlatých přívěsků a ukazoval mně obchod – zlatnictví (který ale také na Proseku nikdy nebyl), co měl rozbitou výlohu, ze které trčela nějaká přilétnuvší dopravní značka. Okolo chodili lidé, ale nikdo o to zlato, co se válelo i na ulici před obchodem, nejevil zájem. Všichni šli někam směrem, kde stojí na Proseku obchodní dům Billa. Ten otevřený nebyl, ale před ním byl stánek, kde prodávala nějaká paní pečivo. Koupil jsem tam dva veliké bochníky chleba a deset housek.
Ta paní říkala, že to jsou poslední zásoby chleba a že protože všechna pole jsou zasypaná jedovatým popelem, že už nikdy žádný chleba nebude.
A já jsem si uvědomil, že takhle vypadá konec a že všichni za krátký čas zemřeme. Všichni – doslova všichni na celé planetě. Nějak mě to ale bylo podivně jedno, jako bych to pokládal za samozřejmost. Vím jen, že mě mrzelo, že tohle muselo přijít zrovna v době, kdy žiju a že to nemohlo počkat pár set let.
A potom začalo být zase slyšet dunění…
...A potom jsem se probudil, zpocený jsem byl jako ručník vytažený z vody a musím se přiznat, že jsem tenhle zlý sen, co se mi zdál dnes nad ránem, rozdýchával celé dopoledne.
Hezký den a nevím jak Vy, ale já si toho dnešního dne strašně moc vážím, protože by klidně mohl být tím posledním, co na světě platí vše tak, jak to známe…
Vladimír Kroupa
V Brně sněží, v ODS jsou zřejmě závěje…
Primátorka Brna, paní Vaňková, si naběhla s jednou pitomou fotkou. Veřejnost neví, co se dělo po cvaknutí foťáku, ale vnímá, co se děje po zveřejnění oné fotky...
Vladimír Kroupa
Pomáhat Ukrajině ano, ale ne za cenu hlouposti...
Jak už asi mnozí z Vás vědí, z ukrajinského obilí a dalších potravin se stává problém. Jedna věc je jeho množství, druhá věc je riziko zdravotní závadnosti takových komodit...
Vladimír Kroupa
Málem jsem zabil dítě / Málem jsem umřel…
Zaseknul se mi závěr. Trhnul jsem s ním dozadu, abych vyhodil vzpříčený náboj. Když se mi to konečně povedlo znovu jsem na něj zamířil. Jeho obličej, který ke mně otočil, byl dokonalým terčem...
Vladimír Kroupa
Den, kdy se naivům zastavil dech…
Píšu naivům, protože člověk nenaivní, nebo třeba šachista, co umí přemýšlet o dva tahy dopředu, musel s něčím takovým počítat. Otázka nezněla - zda, ale - kdy...
Vladimír Kroupa
Proč není dobré pro mír ustupovat zlu…?
Protože zlo takový mír neocení, naopak udělá všechno proto, aby takový „mír“ v budoucnu pošlapalo. Co bude pak? Další ústup a další domnělý mír...?
Další články autora |
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Aktivisté žádají konec pedagožky Univerzity Karlovy a přednášky o „genocidě v Gaze“
Karlova univerzita by měla přehodnotit zaměstnávání osob jako je doktorka Irena Kalhousová, uvádí...
Důchod daleko, ale práci nedostanou. Nezaměstnaných šedesátníků přibývá
Premium Lidé kolem šedesátky při hledání zaměstnání narážejí na zeď. Zaměstnavatelé o ně nestojí, preferují...
ANALÝZA: Smutný Den nezávislosti Izraele. Ve válce, opuštěn a rozhlodáván zevnitř
Premium Od spolupracovnice MF DNES v Izraeli „Měli bychom to oslavit. Určitě půjdu na hřbitov s kyticí květin a každému padlému dám na hrob...
Česká stopa zatčených oligarchů vede nejspíš k luxusním bytům v Praze
Premium Ukrajina by mohla poprvé usilovat o zablokování nemovitostí, které její občan vlastní v Praze. Jak...
„Podívejte, vychází Země!“ Fotografie z Apolla 8 změnila lidstvu pohled na svět
Seriál Země jako nádherné a životem překypující umělecké dílo uprostřed nicoty. Přesně tak zachytili naši...
Kočka, Rittig a další. Projekt mapuje, kdo ukrývá peníze v dubajských bytech
Mezinárodní investigativní projekt Dubai Unlocked zmapoval, jak se dubajské nemovitosti staly...
Rozdáváme batolecí mléko ZDARMA
Na cestě mateřstvím se potkáváme s různými výzvami. V případě výživy našich nejmenších představuje kojení ten nejlepší základ. Pokud však kojení...
- Počet článků 2182
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3086x
Dum Spiro Spero...
Seznam rubrik
- O FILMECH...
- SMRT TÁHLA PIKOVÝ ESO
- MŮJ ČTENÁŘSKÝ DENÍK
- POVOLÁNÍ - BODYGUARD
- JE TĚŽKÉ PŘEŽÍT...
- O lásce...
- TANEC S BÍLOU SMRTÍ
- S PRSTEM NA SPOUŠTI...
- HRA O ŽIVOT...
- MOJE RECEPTY - VAŘENÍ...
- O LÁSCE - MOJE PŘÍBĚHY A ÚVAHY
- SLOUŽÍM VLASTI...
- MOSSAD...
- MOJE BAJKY A POHÁDKY
- DIVOKÝ ZÁPAD...
- Z DENÍKU - AFGHÁNISTÁN...
- O ČLOVĚKU...
- STÍNY...
- STŘÍPKY Z DĚTSTVÍ...
- TĚŠÍ MĚ, CHÁRON...
- ,,SHAKESPEAROVINY"
- TEXTY MÝCH PÍSNÍ A BALAD
- I ĎÁBEL BÝVAL KDYSI ANDĚLEM…
- CHERCHEZ LA FEMME...
- TAXÍK A JINÉ SRANDIČKY...
- CUI BONO VERITAS...
- HORORY, SCI FI, PSYCHO...
- RYBÁŘSKÉ POVÍDKY A ZAMYŠLENÍ..
- MOJE BÁSNIČKY...
- MOJE FOTOBLOGY...
- OSOBNÍ
- NEZAŘAZENÉ
Oblíbené blogy
- Všechny, ze kterých se dozvím něco, co jsem nevěděl...
- Pavlína O' T. -Ta, která umí říci jasně co se jí líbí a co ne...
- Dušan Rovenský - Ten, který zná, ví a zažil...
- Alice Barešová - Ta s krásnou duší...
- Standa Wiener - Ten, co mě vždy pobaví...
- Jana Krčová - Ta něžně svá...
- Pavel Krečíř - Myslím, že srandista a budovatel :-))
- Ivo Richter - normální a prima chlap
- Hana Rebeka Šiander - V sametu zabalený diamant...
- Marián Béreš - PAN fotograf...
- Dušan Streit - zdravě rozumný
Oblíbené stránky
- Své články publikuji i v časopise ,,Rybář"
- Něco pro milovníky fajnového pití - COGNAC CLUB
- Napsal jsem první knihu
- Napsal jsem druhou knihu
Oblíbené knihy
Oblíbené články
- Hoď kamenem, kdož jsi bez viny...
- Z deníku - Afghánistán...jsou čtyři ráno...
- Vánoce 88' a ráže 7,62...
- Bodyguard - ,,Vaše sukně madam..."
- Bodyguard - ,,Tohle je Bagdád madam..."
- Pod palbou...
- ,,Vrať se mi živý, Vasko..."
- Přežít...
- Ano, já jsem Smrt...
- Per atria mortis... (Skrz brány smrti...)
- Kytarový mág...
- Zakuř si, Žide, zakuř...
- Cizinec...
- Milý Ahmede...
- Jak jsem salutoval B. Willisovi...
- Tanec s bílou smrtí - kapitola první...