Já a Václav Havel…
.
Přiznám se bez mučení, že před vlastním Sametem jsem Václava Havla vůbec neznal. Nejen, že jsem nevěděl, jak vypadá, neměl jsem ani zdání o tom, proč je trnem v oku komunistickému režimu, proč se občas někde na zdi objevilo křídou napsané jeho jméno, proč jeho jméno občas padlo na Hlasu Ameriky.
Asi to bylo tím, že Hlas Ameriky byl tak rušený státními rušičkami, že jsem toho moc nerozuměl a vlastně mě ten praskot, pískání a hučení po chvíli přestalo bavit poslouchat. Jeho jméno jsem více zaznamenal až po návratu z vojny, to bylo na jaře roku 89´. Tehdy jsem ale měl jiné starosti, osobní, musel jsem se ženit a jak si asi každý umí představit, v hlavě tehdy dvacetiletého kluka to znamenalo pěknej guláš i bez disidentů, demonstrací a sprchování z vodních děl.
Pak přišel Samet a tehdy nešlo ani omylem zůstat stranou a ubránit se vtáhnutí do tehdejšího dění. Ani v nejfantastičtějších snech jsem si před 17. listopadem 89´neuměl představit atmosféru a pocity, které na mě tehdy zaútočily s razancí střemhlavého bombardéru.
A tehdy jsem ho poprvé spatřil. Přiznám se, že jeho zjevem jsem byl tak trochu zklamaný, nevím, co jsem čekal, ale menšího, nenápadného a tichého muže asi určitě ne. Podle toho, jak po něm prý komunistický režim šel a jak prý odolával, jsem si asi v duchu namaloval člověka velikého, s výrazným obličejem a s charismatem dávných vojevůdců.
A pak jsem ho ale začal poslouchat a světe div se – on začal v mém názoru na něj růst tempem kouzelné fazole. Byl tehdy se svými názory, postoji a vším, co dokázal způsobem svým vlastním nahlas říkat, doslova zjevením. Po mém dosavadním životě v socialistickém zaprděném bahýnku představoval Václav Havel rozlomenou mříž, čistou vodu, vytrysknutou ze dna bahnitého nánosu. To je věc, za kterou nikdy Václavu Havlovi nepřestanu být vděčný.
Za tu obrovskou naději, za tu dosud netušenou vůli setřepat ze sebe šedá pouta normalizačního života, za tu radost, jakou jsem nejen já, ale celý svět kolem mě, začal doslova zářit. Byla to krásná doba, doba, na kterou se NIKDY nezapomene. Dodnes si vzpomínám na televizní přenos z USA, kde Václav Havel anglicky mluvil k americkému kongresu, senátu a vůbec, nejen k celé Americe, ale doslova k celému světu.
Asi nebudu umět slovy popsat ten pocit hrdosti, jaký jsem tehdy na svého prezidenta měl, jak jsem byl pyšný na to, že jsem Čech, stejně, jako byl ten malý mužíček za řečnickým pultem, který měl tehdy za zády americkou vlajku. Jak jsem byl hrdý a doslova jsem cítil slzy dojetí v očích, když celý ten veliký sál, plný amerických potentátů tehdy vstal a NAŠEMU prezidentovi ve stoje tleskal.
Vzpomínám si, jak jsem si tehdy umanul, že se také musím naučit anglicky, alespoň tak, jak jsem slyšel tehdy hovořit Václava Havla.
Bohužel, později mě došla vůle učit se a časem se dostavily i jiné pocity, o kterých kdyby mně tehdy někdo řekl, že je budu mít, za nic na světě bych tomu nevěřil. Ale stalo se…
Jak šel čas a člověk si začal umět poskládávat určité souvislosti, myšlenky a obrazy do určitého vzorce, začalo mně docházet, že stejně, jako je člověk slepý v počáteční zamilovanosti, kdy je ochoten přehlížet i chyby milovaného, stejně tak jsem těsně po Sametu nevnímal určité věci, se kterými jsem později nenacházel s panem Havlem tak úplnou shodu.
Po čase jsem s ním v některých ohledech doslova tvrdě nesouhlasil, a dokonce jsem dospěl do tak rouhačského stavu, že jsem ho za určité události doslova kritizoval. Uvědomil jsem si ale naštěstí časem fakt, ke kterému jsem byl podobně, jako asi spousta jiných lidí těsně po Sametu, slepý, a sice, že přeci žádný člověk není jen svatý, že žádný člověk není černobílý, každý umí nejen potěšit, ale i zarmoutit.
Václava Havla je třeba podle mého osobního názoru brát samozřejmě „jen“ jako obyčejného člověka, tvora z masa a kostí, který dělá, respektive v jeho případě už platí že dělal, chyby stejně, jako je umí dělat každý z nás.
Nelze ho brát jako boha, ikonu, která se těší statusu nedotknutelnosti, jako někoho, kdo nesmí být pro jeho neoddiskutovatelné zásluhy, kritizován. Kdybychom si ho takového malovali, a že jsou tací lidé, kteří do tohoto malířského stylu fušují, lhali bychom sami sobě a jeho památce, kterou si připomínáme právě dnes, v den výročí jeho skonu.
Pro mě bude navždy člověkem, který mně na jednu stranu vzal pár iluzí, který mně ale na stranu druhou dokázal dát něco, co je ve světě setsakra úzkoprofilovým zbožím – dal mi kdysi naději, že se naučím, pomyslně řečeno, létat, že budu smět létat.
A za ten pocit, za tu naději, mu dnes děkuji.
.
Vladimír Kroupa
V Brně sněží, v ODS jsou zřejmě závěje…
Primátorka Brna, paní Vaňková, si naběhla s jednou pitomou fotkou. Veřejnost neví, co se dělo po cvaknutí foťáku, ale vnímá, co se děje po zveřejnění oné fotky...
Vladimír Kroupa
Pomáhat Ukrajině ano, ale ne za cenu hlouposti...
Jak už asi mnozí z Vás vědí, z ukrajinského obilí a dalších potravin se stává problém. Jedna věc je jeho množství, druhá věc je riziko zdravotní závadnosti takových komodit...
Vladimír Kroupa
Málem jsem zabil dítě / Málem jsem umřel…
Zaseknul se mi závěr. Trhnul jsem s ním dozadu, abych vyhodil vzpříčený náboj. Když se mi to konečně povedlo znovu jsem na něj zamířil. Jeho obličej, který ke mně otočil, byl dokonalým terčem...
Vladimír Kroupa
Den, kdy se naivům zastavil dech…
Píšu naivům, protože člověk nenaivní, nebo třeba šachista, co umí přemýšlet o dva tahy dopředu, musel s něčím takovým počítat. Otázka nezněla - zda, ale - kdy...
Vladimír Kroupa
Proč není dobré pro mír ustupovat zlu…?
Protože zlo takový mír neocení, naopak udělá všechno proto, aby takový „mír“ v budoucnu pošlapalo. Co bude pak? Další ústup a další domnělý mír...?
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Rusko útočilo na zařízení, která zajišťují dodávky plynu do EU, řekl Zelenskyj
Sledujeme online Sobotní vzdušný útok ruských sil na energetickou infrastrukturu Ukrajiny cílil na plynárenská...
Hamás zveřejnil video Američana a Izraelce unesených v říjnu loňského roku
Palestinské hnutí Hamás v sobotu zveřejnilo video zachycující dva z rukojmích, které uneslo při...
Povolení stavby do měsíce a online. Úředníci v obavách, mezi stavaři skepse
Premium Místo obíhání stavebních úřadů a shánění razítek k povolení stavby nebo rekonstrukce bude lidem...
Bizarní logistický hlavolam. Trump by šel do vězení i s prezidentskou ochrankou
Americká tajná služba má na starosti ochranu prezidenta, ať už je zrovna v Oválné pracovně, nebo...
Prodej investičního bytu 1+1, 35 m2
Radyňská, Plzeň - Východní Předměstí
2 260 000 Kč
- Počet článků 2182
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3086x
Dum Spiro Spero...
Seznam rubrik
- O FILMECH...
- SMRT TÁHLA PIKOVÝ ESO
- MŮJ ČTENÁŘSKÝ DENÍK
- POVOLÁNÍ - BODYGUARD
- JE TĚŽKÉ PŘEŽÍT...
- O lásce...
- TANEC S BÍLOU SMRTÍ
- S PRSTEM NA SPOUŠTI...
- HRA O ŽIVOT...
- MOJE RECEPTY - VAŘENÍ...
- O LÁSCE - MOJE PŘÍBĚHY A ÚVAHY
- SLOUŽÍM VLASTI...
- MOSSAD...
- MOJE BAJKY A POHÁDKY
- DIVOKÝ ZÁPAD...
- Z DENÍKU - AFGHÁNISTÁN...
- O ČLOVĚKU...
- STÍNY...
- STŘÍPKY Z DĚTSTVÍ...
- TĚŠÍ MĚ, CHÁRON...
- ,,SHAKESPEAROVINY"
- TEXTY MÝCH PÍSNÍ A BALAD
- I ĎÁBEL BÝVAL KDYSI ANDĚLEM…
- CHERCHEZ LA FEMME...
- TAXÍK A JINÉ SRANDIČKY...
- CUI BONO VERITAS...
- HORORY, SCI FI, PSYCHO...
- RYBÁŘSKÉ POVÍDKY A ZAMYŠLENÍ..
- MOJE BÁSNIČKY...
- MOJE FOTOBLOGY...
- OSOBNÍ
- NEZAŘAZENÉ
Oblíbené blogy
- Všechny, ze kterých se dozvím něco, co jsem nevěděl...
- Pavlína O' T. -Ta, která umí říci jasně co se jí líbí a co ne...
- Dušan Rovenský - Ten, který zná, ví a zažil...
- Alice Barešová - Ta s krásnou duší...
- Standa Wiener - Ten, co mě vždy pobaví...
- Jana Krčová - Ta něžně svá...
- Pavel Krečíř - Myslím, že srandista a budovatel :-))
- Ivo Richter - normální a prima chlap
- Hana Rebeka Šiander - V sametu zabalený diamant...
- Marián Béreš - PAN fotograf...
- Dušan Streit - zdravě rozumný
Oblíbené stránky
- Své články publikuji i v časopise ,,Rybář"
- Něco pro milovníky fajnového pití - COGNAC CLUB
- Napsal jsem první knihu
- Napsal jsem druhou knihu
Oblíbené knihy
Oblíbené články
- Hoď kamenem, kdož jsi bez viny...
- Z deníku - Afghánistán...jsou čtyři ráno...
- Vánoce 88' a ráže 7,62...
- Bodyguard - ,,Vaše sukně madam..."
- Bodyguard - ,,Tohle je Bagdád madam..."
- Pod palbou...
- ,,Vrať se mi živý, Vasko..."
- Přežít...
- Ano, já jsem Smrt...
- Per atria mortis... (Skrz brány smrti...)
- Kytarový mág...
- Zakuř si, Žide, zakuř...
- Cizinec...
- Milý Ahmede...
- Jak jsem salutoval B. Willisovi...
- Tanec s bílou smrtí - kapitola první...