Kdo může za mediální hon na Lucii Vondráčkovou a Tomáše Plekance? Jednoduchá odpověď…

5. 12. 2018 12:34:28
Moje blogová kolegyně, Blanka Fay, napsala onehdá blog o tom, jak mediální hon na slavnou dvojici přesáhl všechny meze. Kdepak, nepřesáhl, mediální hon pouze dělá svou práci...

.

Ta práce je na jednu stranu odporná, na mnoho stran však jde o „zboží“, které se prodává samo. Je trochu pokrytecké házet všechnu vinu na média, ať už bulvární, nebo ta „normální“, což je v dnešní době dost odvážný termín, protože, alespoň z mého pohledu se hranice mezi bulvárem a normálem často tak nějak stírají...

Média se snaží svůj produkt prodat a pokud by nebyli kupci, produkt by sama média změnila. To ovšem nikdy nehrozí, pokud produkt vychází z cizího neštěstí, ať už jde o nějaký ten skandál, smrt, nemoc, nebo, jako je tomu právě v případě kauzy Vondráčková/Plekanec, o rozpad vztahu. Čím více jde o lidi veskrze známé, tím lépe.

Média často těží z faktu, že „obyčejní“ lidé strašně rádi čtou, nebo slyší o tom, že ti „dokonalí“ a bohatí, nemají občas takové štěstí ve všech směrech, že se i jim často stane něco hodně lidsky ošklivého. Vlastně v tom hraje svou roli obyčejná lidská závist. Závist, která byla do určité chvíle vůči tomu, nebo tamté, a to proto, protože ty „celebrity“ byly přeci až „nespravedlivě“ krásné, nezaslouženě bohaté a oblíbené, často do nebe volajícně drzé a troufalé, což si mohly díky svému jménu dovolit a najednou – flák ho – dobře ti tak, ty náfuko, na každého se někde vaří voda, ještě že ten Blesk máme...

Co se týká konkrétně paní Vondráčkové a pana Plekance, platí vlastně ve většině všech mediálních honů, které se jen dějí. Až na ojedinělé výjimky si za to oni slavní lidé mohou do jisté míry sami. Ono nadbíhání bulváru za každou cenu v dobách úspěchu, dobách pobytu na vrcholu pomyslné pyramidy, má jako daň přivázanou na noze i zvýšenou pozornost v případě uklouznutí, o pádu ani nemluvě.

Přemýšlím nad tím, jak bych se asi zachoval já, kdybych měl partnerské problémy, až problémy rozvodové a u dveří, nebo na ulici bych narazil na novináře, chtivé každé podrobnosti mého problému.

Pravda, nejsem ani trochu mediálně známý, na mé dvě knihy už se vlastně zapomnělo, jako bloger také díru do světa nedělám, a když, tak o velikosti špičky jehly, takže bych byl v jiné situaci, než je paní Vondráčková se svým mužem, přesto se domnívám, že kdyby ti dva výše jmenovaní udělali to, co bych asi udělal já, tj. kdyby s každým novinářem vyběhli, jako s kýblem smetí, kdyby každého zvědavého pisálka odpálkovali s tím, že jejich vztah je jen jejich osobním soukromým problémem, který se netýká ani Lucčina zpěvu, ani Tomášova tahu na branku, což by mohlo novináře případně zajímat, a proto nebudou skrze média žádné podrobnosti svého rodinného příběhu ventilovat, tak by měl ten mediální hon na jejich manželství nejméně o 50% méně munice.

Pokud ale někdo má potřebu tyto soukromé záležitosti ventilovat skrze média, pak musí jít o to, že si to užívá, že je jeho přáním, aby to tak celé bylo a pak se nedá hovořit o mediálním honu, anébrž jde o využití médií ve prospěch svých přání. V takovém případě jde o společnou hru, kde jsou média i celebrity na jedné straně hřiště a kopou svorně za společnou věc.

Propírat skrze novináře, a navíc přes Atlantik, jako je tomu u dvojice Vondráčková-Plekanec, to, co mezi nimi bylo, nebo je, ještě k tomu za vydatného přispění rodinných příslušníků, to není o mediálním honu, to je o po všech stránkách přiživování celé té komedie. A ta komedie, jak už jsem napsal v úvodu, je přesně prací médií, to je živí a nic jiného.

A dvojice, které se to týká?

Té se dostane pozornosti, o kterou asi podle všeho velice stojí.

Celá řada lidí dnes dělá pohledem dob minulých neskutečné věci, každý svůj pšouk lidé řeší na sociálních sítích, sdílejí každou triviálnost ze svého soukromého života, každou intimnost, lapidárně řečeno, každou blbost. Takzvaný lajk od de facto úplně cizích lidí, má u nich větší hodnotu, než důvěra skutečného přítele. Už asi neumějí žít jinak, musejí mít asi tu okamžitou on-line zpětnou vazbu na vše, co se jejich životů týká. O těch slavnějších z nás, co jsou ještě k tomu úspěšní a movitější (božská mana pro závistivé hltače cizích osudů...), to platí dvojnásob.

Lidé o druhých lidech budou vědět jen to, s čím se tito veřejně a zcela dobrovolně svěří, třeba právě novinářům.

Takže si dovolím tvrdit, že na otázku, kdo že to může za mediální hon na Lucku Vondráčkovou a Tomáše Plekance, je jednoduchá odpověď – Lucie Vondráčková a Tomáš Plekanec.

.

Autor: Vladimír Kroupa | středa 5.12.2018 12:34 | karma článku: 45.40 | přečteno: 12975x

Další články blogera

Vladimír Kroupa

Jsem Putinův poskok, rudý bolševický nok. A vím, kdo za to může…

Jsem toho ale více. Jsem zdánlivě celoživotní frustrát, člověk citově neukotvený, roztěkaný až zbrklý, schopný nevidět zřejmé a vidět neexistující. To je ale samozřejmě jen zdání, skutečnost je jiná, složitější...

12.12.2018 v 14:22 | Karma článku: 37.11 | Přečteno: 1907 | Diskuse

Vladimír Kroupa

Proč má duo Zeman – Babiš stále docela velikou podporu veřejnosti…?

Myslím si, že odpověď na tuto otázku hledá spousta z nás, a také si myslím, že zejména hodně politiků si nad ní může hlavu ukroutit...

7.12.2018 v 12:20 | Karma článku: 42.12 | Přečteno: 5034 | Diskuse

Vladimír Kroupa

Proč je třetí pohlaví nesmysl…?

Je mnoho odpovědí na tuto otázku, stejně tak je mnoho názorů, že třetí pohlaví nesmysl není. Dnes se pokusím vysvětlit, proč si myslím, že to nesmysl je...

6.12.2018 v 10:16 | Karma článku: 40.35 | Přečteno: 1986 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jan Berwid-Buquoy

Čest i sláva umučeným a popraveným

V rámci „Berlínského fóra 2018“ navštívila delegace České atlantické komise (ČAKO) berlínský památník Gedenkstätte Plötzensee v bývalém francouzském okupačním sektoru Západního Berlína. Česká návštěvnost je zde opravdu minimální.

17.12.2018 v 0:22 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 87 | Diskuse

Přemysl Čech

Dotkněte se, prosím

Pročítám si Lidové noviny ze soboty 15. prosince, tedy ze včerejška, a na co oči mé nenarazí v příloze Relax,než na více než poučný a zajímavý článek analytika Milana Petráka s názvem "Obejměte se",.

17.12.2018 v 0:06 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 73 | Diskuse

Filip Rychly

Last Working Class Hero

Honza je zedník. Je mu jednapadesát let a je odpískanej, jak sám říká. HDP naší země sice roste, ale Honzík má jen dvě ruce, jeden středně výkonný mozek, tělo, které stárne a měkké, citlivé srdce.

17.12.2018 v 0:04 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 85 | Diskuse

Roman Košťál

Jednu svíčku za mámu...

Malej kluk zapálí svíčku za svojí mámu. Mámu, co umřela jenom proto, že nějakej muslimskej pošuk se rozhodnul, že všem ukáže tu správnou "cestu." Umřelo 12 lidí... Malej kluk zapálí svíčku, mámu mu to nevrátí.

16.12.2018 v 20:50 | Karma článku: 31.91 | Přečteno: 538 | Diskuse

Tomáš Fries

Zemský ráj to na pohled

Slova z naší národní hymny, každý je zná. Žijeme si prý nejlépe v celé své historii a máme proto všechny důvody být nejspokojenějším národem na světě. Je tomu opravdu tak?

16.12.2018 v 20:30 | Karma článku: 18.01 | Přečteno: 268 | Diskuse
Počet článků 1854 Celková karma 39.03 Průměrná čtenost 2761

Autor trpí občasnými záchvaty grafomanie, které jsou podmíněné událostmi, jež přicházejí nečekaně, zato s pravidelností východu Slunce. Jeho motto zní - "Když se člověk hádá s hlupákem déle, než dvě minuty, už se hádají hlupáci dva..." (díky, pane Werichu) Proto mu odpusťte, že občas na některé diskusní příspěvky nebude reagovat.

 Dum Spiro Spero... 

 

                                

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

více

Najdete na iDNES.cz