Na tom žlutém pylu je mi něco divného…

Mám už od dětství docela hodně vyvinutý čich. Také k tomu mám docela slušnou výbavu, viz moje foto. A právě můj čich mi hlásí něco úplně jiného, než mi hlásí články v médiích…

.

Naštěstí se mě netýká problém jménem alergie, takže krom otravného povlaku žlutého pylu na celém autě, nic ostatního neřeším. Vím, že to všechno za pár dní skončí. Přesto mi ale nedá jedna věc klid.

Asi každý, kdo jel někdy autem, nebo se vydal pěšmo okolo nějakého toho pole se žlutou řepkou, která byla právě v květu, tj. právě v těchto dnech, poznal na vlastní čich, že kvetoucí řepka má v určitém raném stádiu květu specifickou, hodně medu podobnou vůni. Později už jde spíše o smrad, ale zůstaňme chvíli u žlutě kvetoucích polí.

Okolo těchto polí je ta vůně tak intenzivní, že ji musí cítit i kuřák, co si denně zahnojí plíce a čichový aparát stovkou cigaret. Jak je ale možné, že já tuhle medu podobnou vůni, kterou mám ve své soukromé vnitřní databází v mozku uloženou, jako jednoznačně řepkovou, cítím v těchto dnech žlutého nánosu i v Praze a to v místech, která jsou od nějakého toho řepkového pole mnoho a mnoho kilometrů vzdálená?

Tak dobrý čich přeci nemám, to není možné. A jak je možné, že když jsem byl o víkendu na výletě v lese, kde to byla jedna borovice a smrk vedle druhé, vůbec jsem tu medovou vůni necítil, přestože se mě média snaží už několik dní přesvědčit, že ten žlutý, v těchto dnech všudy přítomný voňavý pyl pochází právě z jehličnanů…?

Z logiky věci, když u řepkového pole cítím vůni jejích květů a pylu, jak je možné, že v lese, který prý za tím žlutým povlakem stojí, necítím ani omylem stejnou vůni, jakou cítím i uprostřed Prahy…?

Také si říkám, kolik by asi muselo být okolo Prahy borovic, aby to stačilo na ten souvislý žlutý povlak a tak intenzivní vůni?

Pokud vím, tak je okolo Prahy mnohem více než borovic, žlutých polí s řepkou. Kde je tedy pravda?

V médiích, na která má neoddiskutovatelný vliv jeden jediný pán, co rád koblihy, a co má hodně společného s tím žlutým osením našich polí, nebo se pravda skrývá v mém čichovém aparátu…?

Musím říct, že můj čich mě prakticky nikdy nezklamal…

.