O bublinkách z hlavní pušky hajného Vaňka
Znám příběh, co už pomalu upadá v zapomnění a chtěl bych Vám ho vyprávět. Ten, kdo očekává, že se dozví, jak které ryby lovit, či jaký revír je ,, ten pravý´´, tak ten ať raději dál nečte. To protože bude zklamán. Můj příběh je o svědomí a vině, moudrosti stáří, strachu a odpuštění. Voda, lépe řečeno říčka Kocába, v tom příběhu ale hraje důležitou roli i když mnoho, mnoho vody už proteklo v ní od chvíle, kdy osud začal spřádat nitky, které upletené mají tvar mého vyprávění .
Blížil se konec války a Němci cítili, že jim jejich sen o tisícileté říši mizí v nenávratnu. A snad proto se chovali v naší malé zemi jako vzteklý psi, co koušou na všechny strany. Chlapík, co neodmyslitelně patřil v následujících desetiletích na břehy říčky Kocáby, byl tenkrát sedmnáctiletým klukem. Tehdy mu ještě nikdo neříkal tak jako v budoucnu ,, strejdo Vašku ´´, byl to jen Vašek a trávil poslední válečné prázdniny s rodiči ve vsi se zvláštním jménem – Pouště.
Já tu dobu nezažil, ale s jídlem to prý byla bída a tak není divu, že Vašek se svým kamarádem Toníkem chodili pravidelně pytlačit. Chytali ryby a v Kocábě tenkrát i hojné raky. Na ty chodili až hodně daleko proti proudu na místa zvaná – ,,Plehamr´´.
Tam je dodnes údolí které kdysi svíralo svými stráněmi dávno zaniklý rybník. Pod jeho hrází býval mlýn – hamr, ze kterého jsou dnes už jen rozvaliny. K tomu mlýnu vedla z hlavního toku Kocáby mlýnská strouha, ve které právě jednou tahali z pod kamenů Vašek s Tondou raky. Dávali je do proutěného koše přikrytého vlhkým plátnem. Jenže tehdy nebyli u mlýna sami…
Na pobořené hrázi nad nimi najednou stál hajný Vaněk a na oba pytláky mířil puškou. To bylo zlé. Hajný nic nedal na prosby, na sliby že přeci raky pustí a že už nikdy …
,, Raky koukejte pustit, to se rozumí samo sebou. Pak se projdeme do Staré Hutě na četnickou stanici. Tak se pakujte milánkové a žádný blbosti ať vás nenapadnou! Ta flinta je nabitá a střílet umím moc dobře! ´´ - hromoval hajný a oba kluci byli vystrašení jako vrabci.
Bylo jim jasné, že četníci podobný přestupek proti zákonům okupační moci v protektorátu musí hlásit na německé velitelství v Příbrami. Nikdo nemohl tušit, jaké následky by to pro rodiny obou kluků mělo. Snad to bylo právě to zoufalství, které nakonec donutilo udělat kluky to co udělali.
Součástí hráze byl kdysi i most, vlastně spíš mostek. Měl jen jeden pilíř uprostřed vodního toku a dva oblouky. Jeho zbytky jsou dodnes na hrázi patrné. Uprostřed mezi oběma břehy, je pod vodní hladinou tůně pahorek z kamenů a zbytků betonu. A právě nad tím místem tehdy vedla lávka ze třech smrkových kmenů pobitých prkny. Jako zábradlí sloužily v úrovni pasu kulatiny přibité ke dvěma – třem sloupkům.
Když kluci došli pod hajného namířenou puškou doprostřed mostu, Tonda se najednou zastavil a předstíraje povolenou tkaničku, si klekl na lávku. Vašek s hajným se za ním zastavili a Tonda povídá jako by nic - ,, Vašku koza ! ´´
A Vašek pochopil.
Udělal krok zpátky, jako by dělal místo pro Tondův vystrčený zadek a tím se dostal na úroveň hajného Vaňka. Ten vystrčený zadek byla asi poslední věc, kterou hajný viděl zcela jasně. Pak ho najednou nečekaně nabralo Vaškovo rameno a přehodilo ho jak přes Tondu, tak přes zábradlí lávky. Oba kluci na nic nečekali a utíkali pryč. Jen Vašek se ještě jednou ohlédl a uviděl na vodě plavat klobouk a vedle něho se na hladině objevily dva zvláštní pruhy bublinek vzduchu, co unikal z hlavní pušky. Víc neviděl, protože utíkal co jen mohl…
Uběhlo asi třicet let a strejda Vašek trávil dovolenou zas ve vsi Pouště. V té vsi, na jejímž okraji si už jako dospělý mužský koupil kus pozemku a postavil na něm srub z voňavých klád. Na celou příhodu s hajným Vaňkem by už jistě dávno zapomněl kdyby…
Kdyby se jednou navečer nepřihnala bouřka a nedovedla ke dveřím jeho chaty zmáčeného starého muže, co kulhal na pravou nohu a hledal hodné lidi a teplo na osušení. Měl to domů daleko ten stařík. Jeho domek – hájovna, byla až na úpatí Kozích Hor. Vracel se od kamaráda, když ho bouřka překvapila. A tak osud chtěl, že si zas po dlouhých letech stanuli tváří v tvář Vašek a – hajný Vaněk.
Strejda Vašek poznal i po té době hajného okamžitě, ale Vaněk jeho, jak se zdálo, asi ne. No, strejda samozřejmě pozval promočeného a unaveného starce dál. Vaškova žena našla ve skříni teplý svetr a starší manžestrové kalhoty. Mokré hajného oblečení rozvěsila nad kamna aby uschlo. Vašek vytáhl láhev slivovičky a taky kus chleba a špeku se našel. A jak tak seděli a pila se slivovička,tak najednou z Vaškovi ženy Heleny vyklouzla ne zrovna slušná otázka – co že to má s nohou že kulhá a jestli ho to nebolí. Hajnému ( tehdy už bývalému ) otázka nevadila a začal vyprávět.
Povídal, jak kdysi v létě roku čtyřicátého čtvrtého načapal dva holobrádky, jak pytlačí na Kocábě. Jak je chtěl pořádně vystrašit, dovést na kraj lesa, tam jim dát pár facek a pustit je domů. Jenže hned na lávce na Plehamru se to nějak zvrtlo, kluci ho napadli a hodili do vody. No a protože v té vodě byl pod hladinou zbytek mostního pilíře, tak se stalo, že mu jeden ostrý kámen ošklivě poranil pravou kyčel. Jen tak tak se dohrabal ke břehu a tam ho po čert ví kolika hodinách našli lesní dělníci, co se vraceli po šichtě domů. No a od té doby že kulhá…
Vašek se najednou prudce postavil až zvrhnul na stole stojící láhev slivovice a vyběhl ven na verandu. Tam, nedbaje na to, že lije jako z konve zůstal stát. A bylo dobře že lilo, alespoň nebylo poznat, co jsou kapky deště a co by mohly být slzy…
Najednou ucítil na rameni dotek ruky a uslyšel hlas hajného Vaňka - ,, co sis myslel, ty kluku pitomá, že jsem tě dneska nepoznal?! Ale neboj, tu kyčel i ten ostrej kámen jsem si vymyslel, abych si tě vyzkoušel. Ve skutečnosti jsem předloni uklouznul na zmrzlým kořenu a fláknul jsem sebou rovnou na pařez. Tak přestaň blbnout a pojď do sucha! ´´
No, je třeba říci, že ta láhev slivovičky dostala na stůl ještě sestřičku a všem bylo v tom srubu z voňavých klád dobře. Hajný Vaněk zůstal přes noc a ráno ho strejda Vašek odvezl svou Škodou 1000 MB domů, na úpatí Kozích Hor. Cestou oba mlčeli. Možná jeden z nich přemýšlel, jestli je opravdu někde v lese ten kořen, co po něm hajný Vaněk ,, uklouznul"…
Druhý možná vzpomínal na strašnou bolest, co ucítil, když se nad ním zavřela voda v tůni na Plehamru a jeho bok tvrdě narazil na zbytky mostního pilíře…
Když se loučili, podali si ruce. Dva muži, jeden v plném stáří moudrosti a druhý teprve na jeho prahu. Už se nikdy potom neviděli.
Dnes už jsou oba dva – vlastně všichni tři – hajný Vaněk, strejda Vašek i Toník ,, tam", kde ryby berou věčně… Pokud opravdu existuje nějaké ,, Tam", tak ti tři určitě sedí kolem stolu, pijí slivovičku a smějí se jako blázni těm bublinkám, co kdysi vycházely ve vodě z hlavní pušky hajného Vaňka…
Vladimír Kroupa
V Brně sněží, v ODS jsou zřejmě závěje…
Primátorka Brna, paní Vaňková, si naběhla s jednou pitomou fotkou. Veřejnost neví, co se dělo po cvaknutí foťáku, ale vnímá, co se děje po zveřejnění oné fotky...
Vladimír Kroupa
Pomáhat Ukrajině ano, ale ne za cenu hlouposti...
Jak už asi mnozí z Vás vědí, z ukrajinského obilí a dalších potravin se stává problém. Jedna věc je jeho množství, druhá věc je riziko zdravotní závadnosti takových komodit...
Vladimír Kroupa
Málem jsem zabil dítě / Málem jsem umřel…
Zaseknul se mi závěr. Trhnul jsem s ním dozadu, abych vyhodil vzpříčený náboj. Když se mi to konečně povedlo znovu jsem na něj zamířil. Jeho obličej, který ke mně otočil, byl dokonalým terčem...
Vladimír Kroupa
Den, kdy se naivům zastavil dech…
Píšu naivům, protože člověk nenaivní, nebo třeba šachista, co umí přemýšlet o dva tahy dopředu, musel s něčím takovým počítat. Otázka nezněla - zda, ale - kdy...
Vladimír Kroupa
Proč není dobré pro mír ustupovat zlu…?
Protože zlo takový mír neocení, naopak udělá všechno proto, aby takový „mír“ v budoucnu pošlapalo. Co bude pak? Další ústup a další domnělý mír...?
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Česko a Německo sdílí pohled na válku Ruska proti Ukrajině, řekl Pavel
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier zahájil dvoudenní návštěvu Prahy. Na Pražském hradě ho...
Hromadná nehoda poblíž letiště uzavřela Pražský okruh, jedno z aut skončilo na střeše
Všechny složky integrovaného záchranného systému zasahují na 27. kilometru Pražského okruhu, kde...
Čarodějnice bez ohňů? V části Česka vydali zákaz, hrozí požáry
Ve Středočeském kraji se od úterý nesmí zapalovat oheň, a to ani na zahradách v blízkosti lesa nebo...
Lihový boss Březina se ve vězení napravil a změnil hodnoty, tvrdí znalkyně
Lihový boss Radek Březina, který si odpykává třináctiletý trest vězení za obří daňové podvody, se...
Prodej pole, 14579 m2, Zruč-Senec
Zruč-Senec, okres Plzeň-sever
2 915 800 Kč
- Počet článků 2182
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3086x
Dum Spiro Spero...
Seznam rubrik
- O FILMECH...
- SMRT TÁHLA PIKOVÝ ESO
- MŮJ ČTENÁŘSKÝ DENÍK
- POVOLÁNÍ - BODYGUARD
- JE TĚŽKÉ PŘEŽÍT...
- O lásce...
- TANEC S BÍLOU SMRTÍ
- S PRSTEM NA SPOUŠTI...
- HRA O ŽIVOT...
- MOJE RECEPTY - VAŘENÍ...
- O LÁSCE - MOJE PŘÍBĚHY A ÚVAHY
- SLOUŽÍM VLASTI...
- MOSSAD...
- MOJE BAJKY A POHÁDKY
- DIVOKÝ ZÁPAD...
- Z DENÍKU - AFGHÁNISTÁN...
- O ČLOVĚKU...
- STÍNY...
- STŘÍPKY Z DĚTSTVÍ...
- TĚŠÍ MĚ, CHÁRON...
- ,,SHAKESPEAROVINY"
- TEXTY MÝCH PÍSNÍ A BALAD
- I ĎÁBEL BÝVAL KDYSI ANDĚLEM…
- CHERCHEZ LA FEMME...
- TAXÍK A JINÉ SRANDIČKY...
- CUI BONO VERITAS...
- HORORY, SCI FI, PSYCHO...
- RYBÁŘSKÉ POVÍDKY A ZAMYŠLENÍ..
- MOJE BÁSNIČKY...
- MOJE FOTOBLOGY...
- OSOBNÍ
- NEZAŘAZENÉ
Oblíbené blogy
- Všechny, ze kterých se dozvím něco, co jsem nevěděl...
- Pavlína O' T. -Ta, která umí říci jasně co se jí líbí a co ne...
- Dušan Rovenský - Ten, který zná, ví a zažil...
- Alice Barešová - Ta s krásnou duší...
- Standa Wiener - Ten, co mě vždy pobaví...
- Jana Krčová - Ta něžně svá...
- Pavel Krečíř - Myslím, že srandista a budovatel :-))
- Ivo Richter - normální a prima chlap
- Hana Rebeka Šiander - V sametu zabalený diamant...
- Marián Béreš - PAN fotograf...
- Dušan Streit - zdravě rozumný
Oblíbené stránky
- Své články publikuji i v časopise ,,Rybář"
- Něco pro milovníky fajnového pití - COGNAC CLUB
- Napsal jsem první knihu
- Napsal jsem druhou knihu
Oblíbené knihy
Oblíbené články
- Hoď kamenem, kdož jsi bez viny...
- Z deníku - Afghánistán...jsou čtyři ráno...
- Vánoce 88' a ráže 7,62...
- Bodyguard - ,,Vaše sukně madam..."
- Bodyguard - ,,Tohle je Bagdád madam..."
- Pod palbou...
- ,,Vrať se mi živý, Vasko..."
- Přežít...
- Ano, já jsem Smrt...
- Per atria mortis... (Skrz brány smrti...)
- Kytarový mág...
- Zakuř si, Žide, zakuř...
- Cizinec...
- Milý Ahmede...
- Jak jsem salutoval B. Willisovi...
- Tanec s bílou smrtí - kapitola první...