Jeee, pan Vladimír objevil barevné písmo. To je kouzelné

Nebojím se napsat, že jste nejméně 1/2 (slovy jednu polovinu) článku někde opsal. Bez uvedení zdroje.

A nebojím a nebojím.

no to sů ale hajzli

Věta: nebojím se napsat,se zřejmě stane legendou

Já sám jsem legenda. Stvořili jste monstrum

"... u vody místo výstřelů brokovnic stále slyšíte jen hlasy kata našich vod - kormorána velkého..." Nevím, nevím, zda-li bych chtěl nutně slyšet u vody výstřely brokovnic, spíše bych naslouchal tomu, kterak si vlna s vlnkou hrá, tiše ševelí rákosí a tyhle věci. Ovšem kat našich vod, to je, nebojím se napsat, velmi dramatické zakončení textu z pera kata řady diskutérů.

Pane Kroupo, prozradím Vám sladké tajemství. Obrat "a já se nebojím napsat" se používá jenom tam, kde je reálný důvod se obávat něco napsat. Jinými slovy jen tam, kde hrozí postih nebo nějaká újma odvážnému pisateli. Naproti tomu nelze příliš předpokládat, že Váš dnešní článek si přečte všech 12 000 (slovy dvanáct tisíc) kormoránů, kteří se pak naštvou a podniknou nálet na vaše pozice.

(Tuhle jsem dostal chuť na syrečky, a já se nebojím napsat ohromnou chuť, pročež jsem si koupil syrečky, a já se nebojím napsat smradlavé syrečky. Čekal jsem pak na tramvaj, a nebojím se napsat, že jsem čekal dlouho, a tu vám přišel liják, a já se nebojím napsat strašnej liják. V tramvaji nás bylo asi sto padesát a všechny okna zavřený, takže to tam smrdělo jako cirkus, a já se nebojím napsat namoklej cirkus, kam se hrabaly ty moje syrečky, a já se nebojím napsat olomoucké syrečky!)

Tento článek je psán jako referát pro žáky zvláštních škol, nebo autor pokládá za dementní  své čtenáře, že má potřebu všechny číselné údaje pro jistotu doplňovat ještě  jejich napsáním slovy v závorce?  Nebo že by si doopravdy myslel, že jenom on ví, že 800 kusů ptáků je 400 párů a 600 párů je 1200 kusů a měl tu potřebu to vysvětlit i ostatním? Kdybych nevěděl, že má pan Kroupa dítě odrostlé, myslel bych si, že byl zrovna při psaní unaven po procvičování příkladů s žáčkem první třídy. Ale co my víme? Možná byla jeho krátkodobá blogerská absence způsobena tím, že zařizoval náležitosti nutné k pěstounské péči a nějaké to školou povinné dítko již má doma. Ono je to teď mezi blogery velmi oblíbené, brát si děti do pěstounské péče, neboť témata jak se zviditelnit docházejí a jelikož neplacené práci blogera věnují spoustu svého času, hodí se i nějaká ta kačka.

"1.358 490 (jeden milion tři sta padesát osm tisíc čtyři sta devadesát…) "

 Kdyby to nebyly takový sumy, řekl bych, že Kroupa vypisoval složenku.

On nás těmi počty chtěl asi ohromit, jenže mu nedošlo, že při poměrech České republiky, kde je více než 1 577 km2 (slovy tisíc pět set sedmdesát sedm kilometrů čtverečních) vodní plochy, těžko odhadneme, jestli je to hodně nebo normálně.

Žádný kormorán na mě nikdy nebyl tak sprostý jako rybáři, kteří se domnívají, že jim patří 100 m břehu a navrch kilometr čtvereční vody.

Na druhou stranu - koupání se v chovných, nebo dokonce v soukromých rybnících je pro lidi, kteří tam cpou své peníze, čas a námahu dost frustrující.

Čímž neobhajuji hulváty, co to nedokážou vysvětlit slušně....

Jsem četla, že na každou kormoránem ulovenou rybu připadá 5 - 10 zraněných, které se mu vyškubly nebo je nedokázal pozřít. Ty chcípnou až dodatečně

Je pravda, že posekaných ryb od jejich zobáků je hodně. Každá otevřená rána ve vodě je branou pro infekci a různé plísně, takže si asi umíte představit, jak to pod hladinou vypadá...

"Tento pták, a já se nebojím napsat škodlivý pták..."  Díky, Vladimíre, rozesmál jste mě hned po ránu. Tyhle vaše parodie na žurnalistickou mluvu patří k tomu nejlepšímu z vašeho repertoiru. A nejvtipnější je, že vy to myslíte vážně 

To mě taky dostalo! Páni, odvážný chlapík, nebojí se napsat.

Jinak - pane Vladimíre, děkuji za převody kilogramů na tuny (chybí jen u "500 gramů rybího masa" ), počty ryb slovem i číslem a zvýraznění obého červenou barvou. Na Ing. Čiháka nic nedejte, to je taky pěknej ptáček.