Každý je povinen chránit si to „své“…

Dnes se objevilo několik blogů na téma imigrace. Jedni v ní vidí zlo, druzí nutnost a povinnost nás všech pomáhat. Co v ní vidím já?

Hned na úvod předesílám, že se kloním spíše k prvnímu modelu, tedy k tomu, že v imigraci nevidím nic dobrého. Samozřejmě, že mám na mysli imigraci ze zemí třetího světa do Evropy. Nemyslím si, že my v Evropě máme nějakou povinnost postarat se o kohokoliv ať už z Afriky, nebo z chudších částí Asie. Nikdo z nás nerozdával karty kde se má kdo narodit, a zrovna tak jako já nemám právo dožadovat se postavení někoho, kdo se narodil do milionářské rodiny, tak stejně tak nemá právo třeba sebechudší černoušek z rovníkové Afriky na cokoliv, byť jen haléř, z mých prostředků.

Nemyslím si, že by kdokoliv v Evropě mohl za to, že v Africe běžel čas tak nějak jiným tempem, než ve zbytku světa. Kdo bránil obyvatelům Afriky v době, kdy jsme všichni začali chodit po dvou, a uvědomili si, že ruce se dají používat i na něco jiného než jen na vybírání vší z ochlupení, aby svou snahu neupřeli stejným směrem, jako lidé v jiných částech světa?

 Startovní čára byla pro všechny stejná, a nikdo nemůže vyčítat druhému, že byl rychlejší a šikovnější. Nechci ze svých daní krmit migranty z Afriky, protože jsem si jistý, že kdyby tomu bylo naopak, a já bych se rozhodl s tisíci dalšími Evropany odejít do Afriky s prázdnou kapsou a nataženou rukou, že by mi přes ni oni chudáčci černoušci také pořádně sekli.

Co svět světem stojí, tak silnější požírá toho slabšího, šikovnější a chytřejší předstihne líného a neschopného. A je to tak správně, protože přesně tohle byl totiž motor civilizace. Afričané jsou prostě neschopní řídit své životy směrem k blahobytu, ale je to jen a jen jejich problém. Nikdo jiný za to nemůže.

Naše evropská civilizace také nevznikala snadno, i její dějiny jsou zalité krví a potem. A právě to bychom měli mít na paměti, když se zamyslíme nad budoucností. Dlužíme to nejen svým potomkům, ale i předkům, díky kterým jsme tam, kde jsme. Kdyby naši předkové složili ruce do klína, stejně jako to dělají odpradávna Afričané, a kdyby jen čekali, až se o ně někdo postará, jak by asi naše země vypadaly?

Znali bychom naše památky a kulturní odkazy, měli bychom dnes města a infrastrukturu takovou, jakou máme?

Prd bychom měli…

Někteří politici současnosti se snaží světu namluvit, že už neplatí pravidla a zákony evoluce, tak, jak platily odjakživa. To je samozřejmě holý nesmysl. I kdyby se multikulturalisté naučili množit dělením buněk, i kdyby se postavili na hlavu a odpichovali ušima, stejně budou jejich teze pouhými nesmysly, které vyvrací každá vteřina dosavadního lidského civilizačního vývoje.

Tohle vědomí mi dává naději, že snad zdravý rozum nakonec zvítězí. Vždycky zvítězil, protože jen zdravý rozum může lidstvo posunout někam dál. Jen zdravý rozum a lidská ctižádost mohou být motorem civilizace. A pokud někdo jen očekává s nataženou rukou rybu, místo toho, aby se od rybáře sám naučil ryby chytat – pak ať klidně zajde. Taková jsou pravidla hry. Howgh.