To máte tak: chce-li filmař dělat "umění", potřebuje ceny.

A chce-li ceny, musí točit depresívní, dramatické filmy.

Komedie ceny nedostávají...

Přijde mi, že tak jako se většina politických "elit" oprostilo od občanů a pohrdají jimi, tak i kinematografické "elity" nahlíží obdobně na své diváky. Díky štědré státní podpoře, se ostatně nemusí zajímat o něco tak přízemního, jako je divácký zájem a případné ceny přihazují navzájem metodou "já na bráchu...".

Take vzdy nemam naladu na film o lidskych dramatech, ktery jeste k tomu nemusi skoncit happy endem. Ale film musi mit dej/zapletku. Proto jsem treba film Kamenak vubec nepochopil, ten film nema zadny dej, jsou to jen sesbirane vtipy. Vtipy to jsou dobre, ale vsechny jsme uz slyseli, a tak poskladane za sebe pusobily trapne.

Tak pro někoho je vrcholem filmového umění Kameňák a někdo zas rád koukne na něco závažnějšího, co jej nutí k zamýšlení se nad žitím.

Já nevím, ale Vy potřebujete k tomu, abyste se nad svým žitím a konáním zamýšlel, nějaký film?

vážený pane Kroupo, ne, já se dneska odvážu: milý pane Kroupo, konečně to někdo řekl za mě. u nás v rodině se spolu s p. Načeradcem říkalo: špatnejma zprávama jsem zásobenej... Nevinnost je skvělý film, ale potřebuju ho vyvážit něčím, jako Ženy v pokušení a filmem pro pamětníky. chci se zasmát, chci věřit, že většina lidí je v jádru slušná a že snaha, píle a dobrá vůle nakonec vytvoří hodnoty. a že restituce jsou každou druhou generaci a války už netrvají tak dlouho, jako ve středověku. a trochu taky, že padouch se nakonec zničí sám. jinak by mě moc žít nebavilo. díky za článek

Díky

Mně na českých filmech vadí, že by jich většina nebyla natočena bez státních prostředků, že většina jich musí být stažena po dvou týdnech pro nezájem diváků (čest vzácným vyjímkám) a že si jejich tvůrci osobují právo využívat na vyjádření svých politických názorů akce určené široké věřenosti, které už z toho důvodu musí být politicky neutrální.

PS. Neupírám nikomu právo na vyjádření svého politického názoru, ale toto právo mají umělci stejné jako každý jiný občan. To jest mohou se vyjadřovat např. v blogu, diskuzi pod nimi nebo na sociálních sítích, či v TV při pořadech paní Jílkové nebo při pozvání do diskuzního pořadu např. p. Moravce. Tedy jako všichni ostatní. Právo vyjadřovat své politické názory na kulturním mítinku však nemají, neb z titulu svého postavení nemají, a ni nemohou mít žádná privilegia, která jsou jiným občanům zcela pochopitelně odepřena.

Neměli by náhodou dávat ceny filmům diváci kterým je film určen a nikoliv filmaři??

Měli, no. Když ono by se toho mělo...

Já bych Bábu z ledu zas tak depresivně neviděl.....například při scéně pokusu o sex jsem se i zachechtal....

Řekl bych, že pokud jste prostě v jádru optimistický člověk, tak takový film Vás skutečně nepoloží...naopak najdete tam poměrně dost humorného. Neříkám, že to byl nějaký trhák, ale abyste při něm přišel na tyhle myšlenky, to se mi nezdá. Myslím, že vám tu dost chybí, kdysi veselá parta kroupologů, která by Vám vlila optimismu do žil

tak to se dá spustit snadno, ne?

Tak ano, když už natáčíme něco uměleckého, tak to samozřejmě musí být šmrcnuté drsným severem pokříženým s drsnými ryze českými reáliemi a ano, konec co nejhnusnější, aby si lidé uvědomili, jak báječně se vlastně nakonec mají, protože co kdyby dopadli jako ty filmové postavy? Upřímně přiznávám, že hlavně pro tohle jde česká kinematografie až na světlé výjimky mimo mne. Sociální horory o tom, "kterak našinec do sraček spadl, vyráchal se v nich a nakonec, považte - se v nich i utopil" - mě neberou a brát nikdy nebudou.

Navážeme někdy vůbec na filmy typu "Slavnosti sněženek" a nebo třeba na filmy pana Lipského a mnohé další, jejichž hlášky zlidověly a jejich hrdinové rozhodně nepotřebovali vulgární vyjadřování, aby se zalíbili? Třeba filmy s pány Smoljakem, Svěrákem a dalšími?

Navážeme na ty opravdu dobré pohádky? Nejblíže se k nim dostal režisér pan Strach, akorát by potřeboval k hudebnímu dokreslení někoho, jako byl pan Svoboda a hlavně by měl mít na paměti, že hudební pozadí dělá až polovinu zážitku z daného filmu.

No a k panu Troškovi - je neprávem dehonestovaný za svou tvorbu. Je zajímavé sledovat, že na jeho filmy se lidi dívají hodně často a nejen o vánocích. Má výjimečný cit pro ztvárnění zlidovělých českých naturelů a reálií a vážně z těch jeho filmů je cítit takové to poťouchlé a dobrácké češství. Prostě tam víte, že jste doma. Akorát by se mohl vyhnout v poslední době tomu crazy_překombinovávání, kdy se z lidí stávají ve finále uřvané hysterické obludky. Tím se bohužel dost přibližuje některým americkým filmařům, které tolikrát kritizoval. Viz Babovřesky a nebo částečně i Kameňák. Jinak pohádky má prudce jedlé

Já nevím, mám-li si udělat názor na váš názor, rozpadá se mi to vedví, tak jako jsou naprosto odlišné záležitosti filmy úspěšné u kritiků a odborníků a filmy úspěšné u diváků. Jen málokdy se stane, že se obojí sejde, a pak je ten film trhák. Máte pravdu v tom, že českou doménou byly hořké komedie (dodal bych také parodie). Teď si ale uvědomme, kdy ty hořké komedie vznikaly. V té době šlo všem lidem o hodně, museli se prát o svou existenci, v zájmu živobytí se křivit, ponižovat, přetvařovat, dělat rozhodnutí proti svému přesvědčení..., takže shrnuto - hutná témata se válela na ulici. A uchopit je s nadhledem a ironií bylo asi nejlepší cestou = filmy byly dobré a divácky přitažlivé. Dnes však, navzdory tomu, že se všeobecně tvrdí, jakou těžkou dobu žijeme, většině lidí o noc nejde, mají se jak vepři v erži, nemají strach, a jen si hrají na tragické období a to, co se děje v politice, je jen hašteření. Pro filmaře je to těžké uchopit, uchopit celou tuhle dobu = vznikají buď plytké komedie, nebo dramata, která depresivně líčí osobní, atomizované katastrofy.

Nedávno jsem si poslechl rozhovor s Janem Hřebejkem a v jeho rámci zazněl názor, že jeho filmy, které zpracovávají "historická" témata, jsou skvělé, ale ty, co se vyjadřují k současnosti, nestojí za nic. Hřebejk se sice ke spisovateli Vieweghovi, jehož náměty v těch současných filmech často zpracovával, vyslovil vlídně, ale ve skutečnosti jde o to, že Viewegh je mělčí autor než Petr Šabach, podle jehož předloh byly natočeny Hřebejkovy nejúspěšnější filmy Šakalí léta a pak hlavně Pelíšky. No a jaké období Šabach v těch předlohách zpracovává? A jsme zase u toho.

Základem každého filmu, jakož i povídky či románu, je nosné téma. A těch se dnes prostě nedostává. Nicméně za váš text, který mě přinutil se nad problém zamyslet a zformulovat si názor, vám zaslouženě patří karma.

No nevím, nemám pocit, že ty blbosti, co se ty poslední dobou točí, by byly způsobeny jen nedostatkem tématu. Že by byl svět málo inspirativní? V jiných zemích s tím takové problémy nemají. Každopádně si nemyslím, že chybějící téma by už mělo zapříčinit naprostou naivní charakteristiku postav, kde je jasně od prvních pěti sekund vidět, kdo je svérázný sympaťák s nadhledem a kdo je vyhořelá, citově chladná nula s psychopatickými osobnostními rysy. Jako by ty postavy byly dělány schválně tak enormně naivně, aby každý divák hned pochopil, kým má pohrdat a komu fandit. To je problém Báby z ledu a třeba takové Teorie tygra.