Na mexické vlně rovnou do pekla…
.
Je to několik týdnů, co se začal dohadovat po mnoha letech sraz mé bývalé třídy ze základní školy. Spolužák, který má kontakty na většinu dalších spolužáků, rozeslal maily s informací, kdy a kde se sejdeme. Mezi jinými, došel jeho mail až do vzdáleného Mexika, kde už hodně let žije jedna naše bývalá spolužačka – Jitka.
A pak, jako reakce na mail s pozvánkou na třídní sraz, začaly se k nám dostávat od Jitky informace, ze kterých mrazí...
Jitka se do Mexika odstěhovala a našla si tam partnera. Žili spolu několik roků, jak se říká „na hromádce“ a z jejich vztahu se narodil syn Gareth. Partner naší spolužačky je movitý člověk, pokud mám správné informace, vlastní snad několik restauraci a další nějaké obchody.
Bohužel, partnerská idylka netrvala dlouho…
Je to už hodně let, co pan podnikatel vyrazil s naší spolužačkou i s jejím synem dveře a vyhodil je doslova na ulici. Pokud je pravda, co od Jitky víme, tak mělo dojít i ze strany jejího partnera k zabavení – rozumějte ke krádeži, všech Jitčiných dokladů, včetně jejího pasu. Kdyby byla Jitka sama, asi už by byla dávno doma u svých rodičů, v České republice, nový pas by určitě nebyl přes ambasádu problém dostat. Jenže ona sama nebyla…
Její malý syn Gareth má nejen české občanství, má ale i občanství po otci - mexické…
A právě v tom je problém. Otec, který sice vyhodil i svého malého syna na ulici, přesto vytváří obstrukce u soudního jednání, které má za cíl konečné rozhodnutí stran svěření nezletilého Garetha buď do péče jeho matky, nebo do péče jeho. Vzhledem k tomu, že celá anabáze trvá již přes deset let, vypovídá to ledacos o rychlosti mexického soudnictví. Garethovi je dnes dvanáct roků, je to český občan, mluví česky, přesto nemůže opustit Mexiko…
Oba žijí už řadu let kde se dá, Jitka si vydělává snad prý nějakými brigádami, jsou oba odkázaní na doslova milodary snad z nějakého kostela, či odkud. Nedávno prý oba protrpěli neštovice, hádám, že ty plané, pravé by asi nerozchodili… Chlapec má prý dokonce nějakou vývojovou vadu, jestli tomu dobře rozumím, musí nosit nějakou speciální ortopedickou obuv.
Já vím, těch "prý" je až moc, ale jak jsem nakoupil - tak prodávám...
Asi se ptáte, proč otec dítěte na jeho živobytí řádně nepřispívá. Ptáte se oprávněně, já sám o tom moc netuším, jak to skutečně je, podle verze Jitky otec neplatí a dluží jí za ty roky obrovské peníze. Netuším, jak to chodí v mexických zákonech, ani netuším, v jaké případně fázi je nějaká soudní tahanice o jeho alimenty.
Skutečnost je ale nakonec taková, že Jitka i Gareth doslova přežívají ze dne na den.
Nyní se ale naskytla určitá příležitost, jak by se oba mohli dostat do Česka. Spolužačce Jitce totiž před několika týdny zemřel otec, chlapcův děda. A právě díky tomu prý, i přes smutnou podstatu věci, jakou je úmrtí otce, svitla Jitce zákonná naděje, jak se dostat kvůli řešení dědického řízení k nám do vlasti.
Pro ni i pro Garetha.
Zdálo by se, že vše je na dobré cestě, ale jako spousta věcí, i tato záležitost má svůj háček…
Tak za prvé, Jitka nemá ani náhodou prostředky na zakoupení letenek. Toto se snažíme my, její spolužáci pomoci vyřešit tím, že se skládáme, abychom jí na letenky peníze sehnali. Jde to pomalu, do potřebné částky nám chybí ještě několik desítek tisíc, přeci jen Mexiko není za rohem, ale děláme, co můžeme.
Další veliké „ale“ je však vážnější a těžší, než sehnat peníze, které budou, i když my už nebudeme. Podle všeho totiž nemůže Jitka zůstat se synem v naší zemi nastálo a pravděpodobně dostane termín, do kdy se bude muset Gareth vrátit zpět do Mexika, kde o něho stále běží soudní spor.
Situace skutečně šílená. Když se oba vrátí do Mexika, čeká je život bůh ví kde, bez trvalého finančního zajištění, bez zdravotní péče, jejich životy budou doslova v ohrožení.
Doslova…
Je strašně smutné to vidět, jak pro dítě s českým občanstvím se toho prý udělat moc nedá…
Případ Jitky a Garetha Jelínkových řeší spousta institucí a státních úřadů, i tady v Česku, samozřejmě, zatím však podle všeho marně. Jitka je v kontaktu s českou konzulkou v Mexiku, psala našemu ministrovi zahraničí Petříčkovi, její záležitost je známa i ÚMPOD (Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí) v Brně. Ten se bohužel vyjádřil v tom smyslu, že Jitce a Garethovi nemůže pomoci vůbec v ničem. Mám k dispozici spoustu mailové korespondence proběhlé mezi Jitkou a úřady, např. českou konzulkou v Mexiku, paní Nedorostkovou, i mezi Jitčinými rodiči a např. Ministerstvem práce a sociálních věcí, konkrétně s paní . Mgr. Annou Hofschneiderovou.
Z té korespondence je bohužel patrné, že dlouholetý stres si na Jitce vybral svou krutou daň, mnohdy se vyjadřuje velmi nesouvisle a často i velice vztahovačně. Nikdo, ani já, asi nepopíráme, že za vzniklou situaci si může především ona sama. Tím, že se kdysi rozhodla odejít z České republiky do vzdáleného Mexika a tím, že si pořídila dítě s mužem právě z této země.
Všechno, co se událo následně se samozřejmě odráží od toho prvotního okamžiku, od toho kroku, který udělala sama a dobrovolně.
Bohužel.
Tohle všechno je ale samozřejmě zbytečné zdůrazňovat, to si Jitka určitě uvědomuje sama nejlépe. My, její spolužáci, nechceme hledět na její chybu, životní chybu, chceme jí pomoci dostat se i se synem k nám, do České republiky, do civilizovaných poměrů. Je však jisté, že Jitku čeká ještě dlouhý boj, který bude muset vybojovat ona sama. Problém se soudním řízením o jejího syna v dalekém Mexiku ale samozřejmě nezmizí, bude ho muset řešit i po návštěvě u své ovdovělé matky v Česku.
Pravděpodobně se bude muset vrátit i s Garethem zpět do země, kde nemá zastání, domov, práci, ani tam na ni nečeká bezpečí.
Kéž by se našel někdo, kdo se o jejím případu dozví, kdo bude vědět, jak jí skutečně účinně pomoci. Pokud by tento můj blog k něčemu takovému přispěl, byl bych hodně šťastným mužem. Je to, krom pár korun na letenku, to jediné, čím mohu Jitce pomoci, využít svou možnost oslovit více lidí najednou.
Zároveň, jak už jsem napsal v úvodu, budiž tento příběh varováním a výstražně zdviženým prstem pro všechny ženy a dívky, které by se v budoucnu mohly vlastním rozhodnutím dostat do obdobně svízelné situace. Tento pravdivý příběh je ukázkou toho, co se může, ale samozřejmě nemusí, stát. Mějte to, milé dívky a dámy na paměti, že čert nikdy nespí a do pekla se můžete dostat i na zprvu příjemné mexické vlně...
Držte prosím zároveň s námi, žáky bývalé 8.B, spolužáky Jitky Jelínkové, toho času nedobrovolně nucené pobývat i se svým dvanáctiletým synem Garethem v dalekém Mexiku, všechny palce, ať to nakonec dobře dopadne.
Díky.
.
Vladimír Kroupa
V Brně sněží, v ODS jsou zřejmě závěje…
Primátorka Brna, paní Vaňková, si naběhla s jednou pitomou fotkou. Veřejnost neví, co se dělo po cvaknutí foťáku, ale vnímá, co se děje po zveřejnění oné fotky...
Vladimír Kroupa
Pomáhat Ukrajině ano, ale ne za cenu hlouposti...
Jak už asi mnozí z Vás vědí, z ukrajinského obilí a dalších potravin se stává problém. Jedna věc je jeho množství, druhá věc je riziko zdravotní závadnosti takových komodit...
Vladimír Kroupa
Málem jsem zabil dítě / Málem jsem umřel…
Zaseknul se mi závěr. Trhnul jsem s ním dozadu, abych vyhodil vzpříčený náboj. Když se mi to konečně povedlo znovu jsem na něj zamířil. Jeho obličej, který ke mně otočil, byl dokonalým terčem...
Vladimír Kroupa
Den, kdy se naivům zastavil dech…
Píšu naivům, protože člověk nenaivní, nebo třeba šachista, co umí přemýšlet o dva tahy dopředu, musel s něčím takovým počítat. Otázka nezněla - zda, ale - kdy...
Vladimír Kroupa
Proč není dobré pro mír ustupovat zlu…?
Protože zlo takový mír neocení, naopak udělá všechno proto, aby takový „mír“ v budoucnu pošlapalo. Co bude pak? Další ústup a další domnělý mír...?
Vladimír Kroupa
Silní Putinovi ustupují, zatímco slabí s ním statečně bojují…
Začíná to vypadat, že nejsilnější ze západních států začínají ustupovat Putinovi, a zároveň začínají házet Ukrajinu přes palubu. Jak že to řekl Churchill?
Vladimír Kroupa
Co (některým...) voličům Andreje Babiše absolutně nedochází…
Tito někteří voliči argumentují hlavně tím, že za jeho vlády jim bylo lépe. Měli více peněz, ceny byly mnohem nižší, mohli si koupit více zboží, a dokonce i něco do slamníku pro strýčka Příhodu jim zbylo...
Vladimír Kroupa
Andrej Babiš – generátor dluhů. A ještě se tím chlubí…
Při sledování včerejší předvolební debaty na Nově jsem jen lapal po dechu. Už ale vím, proč se pan Babiš předchozích debat neúčastnil – nechtěl dát více času svým rivalům, aby jeho cancy a lži rozprášili po každé debatě...
Vladimír Kroupa
Co je na Rusku teroristického?
Někteří to vidí tak, že nic. Všechno je v pořádku, Rusko využívá svého práva na velikost a sílu, Ukrajina si může za lekci ze slušného chování sama, a jestli ne sama, tak spolu se Západem...
Vladimír Kroupa
Ani omylem se nechci zastávat Ruska, ovšem…
... některé horké hlavy by se měly zchladit. Mám na mysli hlavy některých novinářů a televizních redaktorů, a hlavně politiků. Našich...
Vladimír Kroupa
Pro ukrajinské civilní oběti ruských zločinů můžeme udělat víc…
Současně s tím, můžeme udělat něco pro sebe, hlavně pro ty z nás, kteří stále nevěří, závidí, nenávidí a názorově stojí na straně, která není morálně ospravedlnitelná...
Vladimír Kroupa
Kdo má největší strach z potenciálního prezidenta, Petra Pavla…?
Na hlavu Petra Pavla, toliko kandidáta na prezidenta ČR, se v posledních dnech snesla vlna kritiky za jeho minulost, respektive za to, jak se k ní staví.
Vladimír Kroupa
Ideální muž a ideální žena. Konečně jsem na to sám pro sebe kápnul…
Kdekdo si s tím láme a lámal hlavu. Je fakt, že co člověk, to názor, pocit a priorita. Po dlouhodobém studiu tohoto problému jsem alespoň já sám pro sebe tomu přišel na kloub...
Vladimír Kroupa
Rus nekreslí červené linie, Rus páchá krvavé linie…
Ještě ani není jasné, kdo vlastně vyhodil do luftu část Kerčského mostu, ale už je jasné, jak blízko má Putin k Hitlerovi...
Vladimír Kroupa
Nechápu, proč někdo nechápe, že je Putin vrah a zloděj…
Jak moc musejí být zblblí lidé, co se stále zastávají Putina a jeho zločinných záchvatů? Kde tací vyrůstali, jaký vnitřní řád nasávali s mateřským mlékem...?
Vladimír Kroupa
Hledám na Západě toho, kdo chce válku. Zn. Marně…
Nějak tomu nerozumím. Podle zpráv a informací z Ruska, Číny, nebo Běloruska, prý Západ nemyslí na nic jiného než jak rozpoutat válku, na to, že nejpozději zítra budou státy Rusko, Čína a Bělorusko ze strany Západu napadeny...
Vladimír Kroupa
Začátek ruské mobilizace – konec začátku Putinova pádu…
Sir Winston Churchill mi snad odpustí, že jsem trochu překroutil jeho citát z Druhé světové války. Ruský prezident Putin si to ale „zaslouží“...
Vladimír Kroupa
Jestli se Rusové rozzlobí, tak prý budou zlí…
To, že jde o národ v podstatě zlý, jak stádo čertů, to krom skalních proruských rekt-alpinistů, už u nás ví snad každý. Že lžou druhým i sami sobě, to víme taky. Jo, a ještě to, že se mají čeho bát...
Vladimír Kroupa
Omezenci žijí jen ve městech…
To je jasný fakt, pro který jsou nepopiratelné důkazy. No řekněte, umí snad běžný Pražák zabít, stáhnout a vykuchat králíka? Umí si snad Pražák převléci své značkové sako za umatlané montérky? Neumí, omezenec jeden...
Vladimír Kroupa
Jak demonstranti na Václaváku zapomněli na příčinu…
Sešlo se jich tam hodně, o tom není sporu. Jsou ale i další aspekty, o kterých není sporu, co se téhle demonstrace týká. Jde z ní větší mrazení, než snad z nastávající zimy...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 2182
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3086x
Dum Spiro Spero...
Seznam rubrik
- O FILMECH...
- SMRT TÁHLA PIKOVÝ ESO
- MŮJ ČTENÁŘSKÝ DENÍK
- POVOLÁNÍ - BODYGUARD
- JE TĚŽKÉ PŘEŽÍT...
- O lásce...
- TANEC S BÍLOU SMRTÍ
- S PRSTEM NA SPOUŠTI...
- HRA O ŽIVOT...
- MOJE RECEPTY - VAŘENÍ...
- O LÁSCE - MOJE PŘÍBĚHY A ÚVAHY
- SLOUŽÍM VLASTI...
- MOSSAD...
- MOJE BAJKY A POHÁDKY
- DIVOKÝ ZÁPAD...
- Z DENÍKU - AFGHÁNISTÁN...
- O ČLOVĚKU...
- STÍNY...
- STŘÍPKY Z DĚTSTVÍ...
- TĚŠÍ MĚ, CHÁRON...
- ,,SHAKESPEAROVINY"
- TEXTY MÝCH PÍSNÍ A BALAD
- I ĎÁBEL BÝVAL KDYSI ANDĚLEM…
- CHERCHEZ LA FEMME...
- TAXÍK A JINÉ SRANDIČKY...
- CUI BONO VERITAS...
- HORORY, SCI FI, PSYCHO...
- RYBÁŘSKÉ POVÍDKY A ZAMYŠLENÍ..
- MOJE BÁSNIČKY...
- MOJE FOTOBLOGY...
- OSOBNÍ
- NEZAŘAZENÉ
Oblíbené blogy
- Všechny, ze kterých se dozvím něco, co jsem nevěděl...
- Pavlína O' T. -Ta, která umí říci jasně co se jí líbí a co ne...
- Dušan Rovenský - Ten, který zná, ví a zažil...
- Alice Barešová - Ta s krásnou duší...
- Standa Wiener - Ten, co mě vždy pobaví...
- Jana Krčová - Ta něžně svá...
- Pavel Krečíř - Myslím, že srandista a budovatel :-))
- Ivo Richter - normální a prima chlap
- Hana Rebeka Šiander - V sametu zabalený diamant...
- Marián Béreš - PAN fotograf...
- Dušan Streit - zdravě rozumný
Oblíbené stránky
- Své články publikuji i v časopise ,,Rybář"
- Něco pro milovníky fajnového pití - COGNAC CLUB
- Napsal jsem první knihu
- Napsal jsem druhou knihu
Oblíbené knihy
Oblíbené články
- Hoď kamenem, kdož jsi bez viny...
- Z deníku - Afghánistán...jsou čtyři ráno...
- Vánoce 88' a ráže 7,62...
- Bodyguard - ,,Vaše sukně madam..."
- Bodyguard - ,,Tohle je Bagdád madam..."
- Pod palbou...
- ,,Vrať se mi živý, Vasko..."
- Přežít...
- Ano, já jsem Smrt...
- Per atria mortis... (Skrz brány smrti...)
- Kytarový mág...
- Zakuř si, Žide, zakuř...
- Cizinec...
- Milý Ahmede...
- Jak jsem salutoval B. Willisovi...
- Tanec s bílou smrtí - kapitola první...