Jak snadno a rychle dokáže sex rozbít veliké přátelství…
.
Kdysi byla jedna parta kluků, která se zdála být nerozbitná. Říkejme jim třeba Olin, Standa, Miloš a já. Já byl tehdy jako jediný z party bez ženské, byl jsem čerstvě rozvedený a stále jsem se z toho životního kopance, který jsem dostal v necelých dvaceti čtyřech letech, vzpamatovával.
Olin sice taky neměl nic trvalýho, ale zase měl to, co já ne – ksicht filmovýho herce s postavou atleta, takže mu ženské lezly do postele samy, vlastně, jak bude za chvíli řeč, i do spacáku…
Standa s Milošem na tom byli jinak, oba měli své drahé polovičky uvázané na krku oním kontroverzním slůvkem, které řekli před ošerpovaným předsedou ONV (obvodní národní výbor).
Bylo nám všem přibližně stejně, něco přes dvacet a ještě dost před třiceti. Svět nám patřil a my jsme toho využívali. Jako parta jsme jezdili společně pařit, po zábavách, po grilovačkách, nebo třeba i na ryby, stejně, jako tenkrát, když jsme jeli na slapský Cholín.
Olin byl přesvědčený, že nejlíp budou ty potvory šupinatý brát pod cholínským mostem, my ostatní jsme byli jinýho názoru. A tak jsme nechali na jeho vlastní žádost Olina samotného pod mostem a my ostatní jsme se vydali o pár kilometrů dál.
No, nakonec jsme skončili v jedné vesnické hospodě, protože jsme si nějak řekli, že pivo, na rozdíl od ryb, tam budeme mít jistý.
A měli…
Tak jsme tam posílali jeden kousek za druhým a nějak jsme si my kluci nevšimli, že obě drahé polovičky naších spolupijáků, říkejme jim třeba Marta a Bobina, někdy kolem jedenácté večer zvedly kotvy a zmizely neznámo kam. Všichni, včetně jejich manželů jsme si mysleli, že šly holky spát do aut, tak jsem po nich ani nijak zvlášť nepátrali.
Jenže holky nešly spát, šly sice do auta, ale do úplně cizího, který si ty dvě husy hloupý stoply kousek za vesnicí a který je štandopede dopravilo těch pár kiláků k Cholínskému mostu. Marta si až do poslední chvíle myslela, že se jen jedou nevinně podívat na kámoše Olina, jak mu jde rybaření. To Bobina měla jiný důvod k tomu nočnímu výletu.
Jak se ukázalo, Bobina to už nějaký čas táhla s Olinem, o čemž neměl nikdo z nás ostatních ani toho nejmenšího tušáka. Jen tam holky dorazily, hupla Bobina Olinovi do spacáku a vítala se s ním tak nějak víc, než by se na obyčejný kamarády slušelo…
Marta z toho měla tak trochu šok a protože měla v hlavě taky pár žejdlíků, nechala Bobinu tam, kde byla, a sama a pěšky se vydala zpátky za náma do vesnické hospody.
V tý době už byla po obou holkách sháňka, jejich manželům konečně došlo, že někdo chybí…
Marta dorazila k nám, ale za žádnou cenu nechtěla nikomu říct, kde je Bobina. Nakonec to řekla v ústraní jen svému muži Standovi. Ten vůl, protože měl pěkně pod čepici, Martě jednu plesknul za to, že v noci jezdí stopem a když jsme se ho snažili uklidnit, protože my ostatní jsme vůbec nevěděli o co kráčí, tak to na rovinu devíti vypitejch piv nahlas vyblil všem okolo.
Miloš, jehož žena ještě v tu chvíli zahřívala spacák Olina o pár kiláků dál, zareagoval po svém. Protože to byl kliďas a hlavní motor jeho života byly prachy, tak řek okolnímu světu, že Bobina přišla do jejich baráku s holou prdelí a jestli se jí zachce, tak se stejně holou může jít klidně o dům dál (fakt byl, že Miloš a Olin byli sousedi…)
Asi za dvě hodiny dorazila vysmátá Bobina, která neměla ni páru, že už všechno prasklo. Nevím, co si pak s Milošem v jejich autě říkali, ale hádám, že si Bobina vážila svou holou prdel a spacák Olina.
Druhý den ráno, po noci, v který jsme asi nikdo nespal, jsme jeli vyzvednout Olina na Cholín. Ten taky nevěděl, že se o jeho sexíku s Bobinou veřejně ví, tak se strašně divil, že ho Miloš nechce naložit do auta, kterým minulý den s nimi jel.
Vzal ho do auta Standa, kterej celou cestu mlčel a jen vrtěl hlavou. Já jsem se na Olina smutně podíval a jediný, co mě napadlo, bylo – „Ty seš ale vůl, Oline, teď je všechno v prdeli…“
A bylo a vlastně je dodnes.
Jedna jediná noc, kdy všechno prasklo, jedna nadržená mladá ženská a jeden pitomec, co požádal ženu bližního svého, to všechno mělo za následek konec jedné party mladých lidí, party, která se zdála být věčná. Party, kterou nerozdělil ani bolševik, ani prachy, který na rozdíl od nás ostatních jeden z nás měl.
Od tý doby si říkám, že vědět vždycky celou pravdu je někdy dost na hovno...
.
Vladimír Kroupa
V Brně sněží, v ODS jsou zřejmě závěje…
Primátorka Brna, paní Vaňková, si naběhla s jednou pitomou fotkou. Veřejnost neví, co se dělo po cvaknutí foťáku, ale vnímá, co se děje po zveřejnění oné fotky...
Vladimír Kroupa
Pomáhat Ukrajině ano, ale ne za cenu hlouposti...
Jak už asi mnozí z Vás vědí, z ukrajinského obilí a dalších potravin se stává problém. Jedna věc je jeho množství, druhá věc je riziko zdravotní závadnosti takových komodit...
Vladimír Kroupa
Málem jsem zabil dítě / Málem jsem umřel…
Zaseknul se mi závěr. Trhnul jsem s ním dozadu, abych vyhodil vzpříčený náboj. Když se mi to konečně povedlo znovu jsem na něj zamířil. Jeho obličej, který ke mně otočil, byl dokonalým terčem...
Vladimír Kroupa
Den, kdy se naivům zastavil dech…
Píšu naivům, protože člověk nenaivní, nebo třeba šachista, co umí přemýšlet o dva tahy dopředu, musel s něčím takovým počítat. Otázka nezněla - zda, ale - kdy...
Vladimír Kroupa
Proč není dobré pro mír ustupovat zlu…?
Protože zlo takový mír neocení, naopak udělá všechno proto, aby takový „mír“ v budoucnu pošlapalo. Co bude pak? Další ústup a další domnělý mír...?
Vladimír Kroupa
Silní Putinovi ustupují, zatímco slabí s ním statečně bojují…
Začíná to vypadat, že nejsilnější ze západních států začínají ustupovat Putinovi, a zároveň začínají házet Ukrajinu přes palubu. Jak že to řekl Churchill?
Vladimír Kroupa
Co (některým...) voličům Andreje Babiše absolutně nedochází…
Tito někteří voliči argumentují hlavně tím, že za jeho vlády jim bylo lépe. Měli více peněz, ceny byly mnohem nižší, mohli si koupit více zboží, a dokonce i něco do slamníku pro strýčka Příhodu jim zbylo...
Vladimír Kroupa
Andrej Babiš – generátor dluhů. A ještě se tím chlubí…
Při sledování včerejší předvolební debaty na Nově jsem jen lapal po dechu. Už ale vím, proč se pan Babiš předchozích debat neúčastnil – nechtěl dát více času svým rivalům, aby jeho cancy a lži rozprášili po každé debatě...
Vladimír Kroupa
Co je na Rusku teroristického?
Někteří to vidí tak, že nic. Všechno je v pořádku, Rusko využívá svého práva na velikost a sílu, Ukrajina si může za lekci ze slušného chování sama, a jestli ne sama, tak spolu se Západem...
Vladimír Kroupa
Ani omylem se nechci zastávat Ruska, ovšem…
... některé horké hlavy by se měly zchladit. Mám na mysli hlavy některých novinářů a televizních redaktorů, a hlavně politiků. Našich...
Vladimír Kroupa
Pro ukrajinské civilní oběti ruských zločinů můžeme udělat víc…
Současně s tím, můžeme udělat něco pro sebe, hlavně pro ty z nás, kteří stále nevěří, závidí, nenávidí a názorově stojí na straně, která není morálně ospravedlnitelná...
Vladimír Kroupa
Kdo má největší strach z potenciálního prezidenta, Petra Pavla…?
Na hlavu Petra Pavla, toliko kandidáta na prezidenta ČR, se v posledních dnech snesla vlna kritiky za jeho minulost, respektive za to, jak se k ní staví.
Vladimír Kroupa
Ideální muž a ideální žena. Konečně jsem na to sám pro sebe kápnul…
Kdekdo si s tím láme a lámal hlavu. Je fakt, že co člověk, to názor, pocit a priorita. Po dlouhodobém studiu tohoto problému jsem alespoň já sám pro sebe tomu přišel na kloub...
Vladimír Kroupa
Rus nekreslí červené linie, Rus páchá krvavé linie…
Ještě ani není jasné, kdo vlastně vyhodil do luftu část Kerčského mostu, ale už je jasné, jak blízko má Putin k Hitlerovi...
Vladimír Kroupa
Nechápu, proč někdo nechápe, že je Putin vrah a zloděj…
Jak moc musejí být zblblí lidé, co se stále zastávají Putina a jeho zločinných záchvatů? Kde tací vyrůstali, jaký vnitřní řád nasávali s mateřským mlékem...?
Vladimír Kroupa
Hledám na Západě toho, kdo chce válku. Zn. Marně…
Nějak tomu nerozumím. Podle zpráv a informací z Ruska, Číny, nebo Běloruska, prý Západ nemyslí na nic jiného než jak rozpoutat válku, na to, že nejpozději zítra budou státy Rusko, Čína a Bělorusko ze strany Západu napadeny...
Vladimír Kroupa
Začátek ruské mobilizace – konec začátku Putinova pádu…
Sir Winston Churchill mi snad odpustí, že jsem trochu překroutil jeho citát z Druhé světové války. Ruský prezident Putin si to ale „zaslouží“...
Vladimír Kroupa
Jestli se Rusové rozzlobí, tak prý budou zlí…
To, že jde o národ v podstatě zlý, jak stádo čertů, to krom skalních proruských rekt-alpinistů, už u nás ví snad každý. Že lžou druhým i sami sobě, to víme taky. Jo, a ještě to, že se mají čeho bát...
Vladimír Kroupa
Omezenci žijí jen ve městech…
To je jasný fakt, pro který jsou nepopiratelné důkazy. No řekněte, umí snad běžný Pražák zabít, stáhnout a vykuchat králíka? Umí si snad Pražák převléci své značkové sako za umatlané montérky? Neumí, omezenec jeden...
Vladimír Kroupa
Jak demonstranti na Václaváku zapomněli na příčinu…
Sešlo se jich tam hodně, o tom není sporu. Jsou ale i další aspekty, o kterých není sporu, co se téhle demonstrace týká. Jde z ní větší mrazení, než snad z nastávající zimy...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 2182
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3086x
Dum Spiro Spero...
Seznam rubrik
- O FILMECH...
- SMRT TÁHLA PIKOVÝ ESO
- MŮJ ČTENÁŘSKÝ DENÍK
- POVOLÁNÍ - BODYGUARD
- JE TĚŽKÉ PŘEŽÍT...
- O lásce...
- TANEC S BÍLOU SMRTÍ
- S PRSTEM NA SPOUŠTI...
- HRA O ŽIVOT...
- MOJE RECEPTY - VAŘENÍ...
- O LÁSCE - MOJE PŘÍBĚHY A ÚVAHY
- SLOUŽÍM VLASTI...
- MOSSAD...
- MOJE BAJKY A POHÁDKY
- DIVOKÝ ZÁPAD...
- Z DENÍKU - AFGHÁNISTÁN...
- O ČLOVĚKU...
- STÍNY...
- STŘÍPKY Z DĚTSTVÍ...
- TĚŠÍ MĚ, CHÁRON...
- ,,SHAKESPEAROVINY"
- TEXTY MÝCH PÍSNÍ A BALAD
- I ĎÁBEL BÝVAL KDYSI ANDĚLEM…
- CHERCHEZ LA FEMME...
- TAXÍK A JINÉ SRANDIČKY...
- CUI BONO VERITAS...
- HORORY, SCI FI, PSYCHO...
- RYBÁŘSKÉ POVÍDKY A ZAMYŠLENÍ..
- MOJE BÁSNIČKY...
- MOJE FOTOBLOGY...
- OSOBNÍ
- NEZAŘAZENÉ
Oblíbené blogy
- Všechny, ze kterých se dozvím něco, co jsem nevěděl...
- Pavlína O' T. -Ta, která umí říci jasně co se jí líbí a co ne...
- Dušan Rovenský - Ten, který zná, ví a zažil...
- Alice Barešová - Ta s krásnou duší...
- Standa Wiener - Ten, co mě vždy pobaví...
- Jana Krčová - Ta něžně svá...
- Pavel Krečíř - Myslím, že srandista a budovatel :-))
- Ivo Richter - normální a prima chlap
- Hana Rebeka Šiander - V sametu zabalený diamant...
- Marián Béreš - PAN fotograf...
- Dušan Streit - zdravě rozumný
Oblíbené stránky
- Své články publikuji i v časopise ,,Rybář"
- Něco pro milovníky fajnového pití - COGNAC CLUB
- Napsal jsem první knihu
- Napsal jsem druhou knihu
Oblíbené knihy
Oblíbené články
- Hoď kamenem, kdož jsi bez viny...
- Z deníku - Afghánistán...jsou čtyři ráno...
- Vánoce 88' a ráže 7,62...
- Bodyguard - ,,Vaše sukně madam..."
- Bodyguard - ,,Tohle je Bagdád madam..."
- Pod palbou...
- ,,Vrať se mi živý, Vasko..."
- Přežít...
- Ano, já jsem Smrt...
- Per atria mortis... (Skrz brány smrti...)
- Kytarový mág...
- Zakuř si, Žide, zakuř...
- Cizinec...
- Milý Ahmede...
- Jak jsem salutoval B. Willisovi...
- Tanec s bílou smrtí - kapitola první...