.
Ale dneska ráno, po dešti, za vlahého voňavě jarního vzduchu, jsem potkal za celou ranní procházku se psem jen dvě. Jedna byla taková malá, umorousaná a moc se mi nelíbila. To ta druhá už byla pěknější, kyprých tvarů, narůžovělá jako broskvička, doslova k nakousnutí.
Dříve jsem tyhle holky často balil. Rády se mnou jezdívaly do přírody, hlavně při cestách na ryby byly moje nerozlučné společnice. Pravda, ne vždycky to pro ně dopadlo dobře, s některou jsem se rychle rozloučil. Většinu z nich jsem dokonce normálně zapíchnul.
Já byl vždycky trochu vrah...
Dneska bych si ale asi moc nepíchnul, ještě že jsem musel jet do práce a neměl jsem čas je hledat, balit a vyrazit s nima někam, kde bych je beze svědků pěkně zamordoval.
Dneska bych se asi nahledal, protože nejsou. Dneska bych neměl co napíchnout na háček.
Neměl bych co balit do krabičky s mechem.
Všimli jste si toho taky, nebo se mi to jen zdá, že na chodnících, po dešti - prostě nejsou?
Asi za to může těch několik let sucha.
Žížaly došly, nebo pošly...
.