Haló, tady rádio XY…
.
V práci poslouchám hlavně dvě rádia. Když potřebuju nakopnout a makat jako čert, tak je jasná volba rádio, co vaří poctivej bigbít. Když naopak potřebuju zklidnit tep, nebo když nechci slyšet ve zprávách o negativních událostech, přeladím na rádio, kde řeka hučí, ztichnou bílé skály, a kde vlajka vzhůru letí.
A právě při poslechu toho druhého výše popsaného rádia jsem často svědkem něčeho, čemu se asi říká černá můra rozhlasových moderátorů. Nevím, zda se posluchači toho rádia rekrutují z lidí bez slovní zásoby, nebo lidí uspaných písní Ascalona, faktem ale je, že jsem nikde jinde nezažil tak vysoké procento volajících, co by snad raději neměli volat vůbec nikam…
Dobrý den, posloucháte rádio XY. Jmenuju se Petr Mustang Stoklasa a budu vaším společníkem v dnešním odpoledni na našem – vašem oblíbeném rádiu XY. Po skvělé klidné písni o tom, co cítí kovboj, když mu odejde milá a rozutečou se mu splašené krávy, bych byl rád, kdyby se ozval někdo z vás, posluchačů, kteří poznali interpreta této soutěžní písně. Posluchač, nebo posluchačka, samozřejmě, který a která nám zavolá, má možnost vyhrát naši skvělou cenu, zbrusu novou, ještě ze soustruhu teplou pánev, určenou k vaření na otevřeném ohni, ke které dostane nádavkem ještě jako prezent vojenský otvírák na konzervy…
Ááá, zdá se, že už nám někdo volá.
Haló, haló! Dobrý den, tady rádio XY, u mikrofonu je Petr Mustang Stoklasa a ptá se, kdo pak je tam na druhém konci…?
Tůt, tůt, tutůt…
Aha, tak to byl nějaký pan Tůtal, ha ha ha. No tak nic, i takové věci se stávají, dáme tedy šanci dalšímu volajícímu, haló, kdo pak je tam?
É-áá, já jsem tady.
Ano, ano, to slyšíme a kdopak se nám to dovolal, jakpak zní vaše jméno…?
Ééé, tady Pospíchal.
Výborně, jen bych prosil vaše křestní jméno, nechce se mi říkat vám vaším příjmením, abyste neměl pocit, že vás snad někam honím, ha ha ha…
Haló, já jsem tady…
Ano, to už víme, ale zatím nevíme, proč nám voláte... vzdává spíkr snahu vydolovat z volajícího, jestli je Fanda, nebo Jožin…
No já volám.
Ano, a proč nám voláte… na čele rozhlasáka se začínají objevovat první kapičky potu při představě, že bude u mikrofonu a se sluchátky na hlavě sedět ještě příští nekonečné čtyři hodiny…
No, já vám volám tudle na tu objednávku písničky.
Ale to jste si trochu popletl, praví muž ve zvukotěsné místnosti, s nadějí v hlase, že ten rozhovor musí zákonitě skončit brzo, když jde evidentně o omyl.
Halóó, jste tam?
Ano, ano, já jsem tady, ale v tuhle chvíli si nemůžete objednat žádnou písničku, nyní jedeme na play-list. Písničky na přání vám budou k dispozici až zítra dopoledne u kolegyně Marcelky.
Koho…?!
Marcely Lasice Mařákové. Ale vraťme se k tomu, proč byste měl volat. Znáte prosím odpověď na soutěžní otázku?
Cóóó?! totálně mimózní dotaz.
No, já vám přeci volám…
Ano, ale když neznáte odpověď na soutěžní otázku, je mi líto, ale budeme se muset rozloučit a dát šanci někomu dalšímu, kdo tu odpověď zná.
Jakou odpověď…?
V tuhle chvíli už pán z rádia začíná docházet k tomu, že je dost možná terčem vtipu neznámého volajícího, co si říká Pospíchal…
Nó, tak když nehrajete na přání, tak alespoň pozdravujte Václava z Chotěboře, on stoná a tak ať už nestoná.
Ano, to můžeme, ale teď už se budeme muset opravdu rozloučit, mějte se mo…
Ale já jak vás slyším, vy jste taky ňákej ten nakřáplej…
Ano, mám trochu problém s rýmou, ale snad mě to brzy přejde… co je tomu dědkovi do toho, že mám sakra ucpanej nos?!
Nóó, tak pozdravujte teda i sebe, ať už nestonáte.
O spíkra se už pokoušejí mrákoty, v jejich rádiu XY není zvykem lidem praštit s telefonem uprostřed věty, to se prostě s jejich strategií neslučuje.
Naštěstí mu vyjde sploutelefonovatel nečekaně vstříc…
Jé, Božka, ty už si doma? Já sem ti chtěl akorát nechat zahrát, ale sedí tam dneska asi ňákej blbec, co nechápe, vo co mi de. Cos přinesla k večeři?... Povídá pan Pospíchal zcela určitě někam mimo sluchátko, na které už evidentně zapomněl…
No, tak pan Pospíchal už asi dostal hlad, tak my se rozloučíme a dáme si nějakou pěknou písničku. Nějakou hodně dlouhou, co říkáte…
Spíkr spustí hitovku z první poloviny minulého století, u které se to vzpomíná, až hanba, a která je nejdelší, jakou mají v archivu. Sám hned po spuštění písničky běží urychleně do rohu místnosti, kde v marné snaze rozbít si hlavu, s ní tluče do molitanového zvukotěsného obložení stěny.
A já?
Já udělám to nejrozumnější, co mohu, rychle přeladím na pořádnej bigbít, a kašlu na to, že mi to zvedne tep a požene kupředu, jako běžely ty splašený krávy, co se rozutekly Waldovi Matuškovi v té jeho soutěžní písničce.
Sakra, Walda! Že já jsem do toho rádia nezavolal…
.
Vladimír Kroupa
V Brně sněží, v ODS jsou zřejmě závěje…
Primátorka Brna, paní Vaňková, si naběhla s jednou pitomou fotkou. Veřejnost neví, co se dělo po cvaknutí foťáku, ale vnímá, co se děje po zveřejnění oné fotky...
Vladimír Kroupa
Pomáhat Ukrajině ano, ale ne za cenu hlouposti...
Jak už asi mnozí z Vás vědí, z ukrajinského obilí a dalších potravin se stává problém. Jedna věc je jeho množství, druhá věc je riziko zdravotní závadnosti takových komodit...
Vladimír Kroupa
Málem jsem zabil dítě / Málem jsem umřel…
Zaseknul se mi závěr. Trhnul jsem s ním dozadu, abych vyhodil vzpříčený náboj. Když se mi to konečně povedlo znovu jsem na něj zamířil. Jeho obličej, který ke mně otočil, byl dokonalým terčem...
Vladimír Kroupa
Den, kdy se naivům zastavil dech…
Píšu naivům, protože člověk nenaivní, nebo třeba šachista, co umí přemýšlet o dva tahy dopředu, musel s něčím takovým počítat. Otázka nezněla - zda, ale - kdy...
Vladimír Kroupa
Proč není dobré pro mír ustupovat zlu…?
Protože zlo takový mír neocení, naopak udělá všechno proto, aby takový „mír“ v budoucnu pošlapalo. Co bude pak? Další ústup a další domnělý mír...?
Vladimír Kroupa
Silní Putinovi ustupují, zatímco slabí s ním statečně bojují…
Začíná to vypadat, že nejsilnější ze západních států začínají ustupovat Putinovi, a zároveň začínají házet Ukrajinu přes palubu. Jak že to řekl Churchill?
Vladimír Kroupa
Co (některým...) voličům Andreje Babiše absolutně nedochází…
Tito někteří voliči argumentují hlavně tím, že za jeho vlády jim bylo lépe. Měli více peněz, ceny byly mnohem nižší, mohli si koupit více zboží, a dokonce i něco do slamníku pro strýčka Příhodu jim zbylo...
Vladimír Kroupa
Andrej Babiš – generátor dluhů. A ještě se tím chlubí…
Při sledování včerejší předvolební debaty na Nově jsem jen lapal po dechu. Už ale vím, proč se pan Babiš předchozích debat neúčastnil – nechtěl dát více času svým rivalům, aby jeho cancy a lži rozprášili po každé debatě...
Vladimír Kroupa
Co je na Rusku teroristického?
Někteří to vidí tak, že nic. Všechno je v pořádku, Rusko využívá svého práva na velikost a sílu, Ukrajina si může za lekci ze slušného chování sama, a jestli ne sama, tak spolu se Západem...
Vladimír Kroupa
Ani omylem se nechci zastávat Ruska, ovšem…
... některé horké hlavy by se měly zchladit. Mám na mysli hlavy některých novinářů a televizních redaktorů, a hlavně politiků. Našich...
Vladimír Kroupa
Pro ukrajinské civilní oběti ruských zločinů můžeme udělat víc…
Současně s tím, můžeme udělat něco pro sebe, hlavně pro ty z nás, kteří stále nevěří, závidí, nenávidí a názorově stojí na straně, která není morálně ospravedlnitelná...
Vladimír Kroupa
Kdo má největší strach z potenciálního prezidenta, Petra Pavla…?
Na hlavu Petra Pavla, toliko kandidáta na prezidenta ČR, se v posledních dnech snesla vlna kritiky za jeho minulost, respektive za to, jak se k ní staví.
Vladimír Kroupa
Ideální muž a ideální žena. Konečně jsem na to sám pro sebe kápnul…
Kdekdo si s tím láme a lámal hlavu. Je fakt, že co člověk, to názor, pocit a priorita. Po dlouhodobém studiu tohoto problému jsem alespoň já sám pro sebe tomu přišel na kloub...
Vladimír Kroupa
Rus nekreslí červené linie, Rus páchá krvavé linie…
Ještě ani není jasné, kdo vlastně vyhodil do luftu část Kerčského mostu, ale už je jasné, jak blízko má Putin k Hitlerovi...
Vladimír Kroupa
Nechápu, proč někdo nechápe, že je Putin vrah a zloděj…
Jak moc musejí být zblblí lidé, co se stále zastávají Putina a jeho zločinných záchvatů? Kde tací vyrůstali, jaký vnitřní řád nasávali s mateřským mlékem...?
Vladimír Kroupa
Hledám na Západě toho, kdo chce válku. Zn. Marně…
Nějak tomu nerozumím. Podle zpráv a informací z Ruska, Číny, nebo Běloruska, prý Západ nemyslí na nic jiného než jak rozpoutat válku, na to, že nejpozději zítra budou státy Rusko, Čína a Bělorusko ze strany Západu napadeny...
Vladimír Kroupa
Začátek ruské mobilizace – konec začátku Putinova pádu…
Sir Winston Churchill mi snad odpustí, že jsem trochu překroutil jeho citát z Druhé světové války. Ruský prezident Putin si to ale „zaslouží“...
Vladimír Kroupa
Jestli se Rusové rozzlobí, tak prý budou zlí…
To, že jde o národ v podstatě zlý, jak stádo čertů, to krom skalních proruských rekt-alpinistů, už u nás ví snad každý. Že lžou druhým i sami sobě, to víme taky. Jo, a ještě to, že se mají čeho bát...
Vladimír Kroupa
Omezenci žijí jen ve městech…
To je jasný fakt, pro který jsou nepopiratelné důkazy. No řekněte, umí snad běžný Pražák zabít, stáhnout a vykuchat králíka? Umí si snad Pražák převléci své značkové sako za umatlané montérky? Neumí, omezenec jeden...
Vladimír Kroupa
Jak demonstranti na Václaváku zapomněli na příčinu…
Sešlo se jich tam hodně, o tom není sporu. Jsou ale i další aspekty, o kterých není sporu, co se téhle demonstrace týká. Jde z ní větší mrazení, než snad z nastávající zimy...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 2182
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3086x
Dum Spiro Spero...
Seznam rubrik
- O FILMECH...
- SMRT TÁHLA PIKOVÝ ESO
- MŮJ ČTENÁŘSKÝ DENÍK
- POVOLÁNÍ - BODYGUARD
- JE TĚŽKÉ PŘEŽÍT...
- O lásce...
- TANEC S BÍLOU SMRTÍ
- S PRSTEM NA SPOUŠTI...
- HRA O ŽIVOT...
- MOJE RECEPTY - VAŘENÍ...
- O LÁSCE - MOJE PŘÍBĚHY A ÚVAHY
- SLOUŽÍM VLASTI...
- MOSSAD...
- MOJE BAJKY A POHÁDKY
- DIVOKÝ ZÁPAD...
- Z DENÍKU - AFGHÁNISTÁN...
- O ČLOVĚKU...
- STÍNY...
- STŘÍPKY Z DĚTSTVÍ...
- TĚŠÍ MĚ, CHÁRON...
- ,,SHAKESPEAROVINY"
- TEXTY MÝCH PÍSNÍ A BALAD
- I ĎÁBEL BÝVAL KDYSI ANDĚLEM…
- CHERCHEZ LA FEMME...
- TAXÍK A JINÉ SRANDIČKY...
- CUI BONO VERITAS...
- HORORY, SCI FI, PSYCHO...
- RYBÁŘSKÉ POVÍDKY A ZAMYŠLENÍ..
- MOJE BÁSNIČKY...
- MOJE FOTOBLOGY...
- OSOBNÍ
- NEZAŘAZENÉ
Oblíbené blogy
- Všechny, ze kterých se dozvím něco, co jsem nevěděl...
- Pavlína O' T. -Ta, která umí říci jasně co se jí líbí a co ne...
- Dušan Rovenský - Ten, který zná, ví a zažil...
- Alice Barešová - Ta s krásnou duší...
- Standa Wiener - Ten, co mě vždy pobaví...
- Jana Krčová - Ta něžně svá...
- Pavel Krečíř - Myslím, že srandista a budovatel :-))
- Ivo Richter - normální a prima chlap
- Hana Rebeka Šiander - V sametu zabalený diamant...
- Marián Béreš - PAN fotograf...
- Dušan Streit - zdravě rozumný
Oblíbené stránky
- Své články publikuji i v časopise ,,Rybář"
- Něco pro milovníky fajnového pití - COGNAC CLUB
- Napsal jsem první knihu
- Napsal jsem druhou knihu
Oblíbené knihy
Oblíbené články
- Hoď kamenem, kdož jsi bez viny...
- Z deníku - Afghánistán...jsou čtyři ráno...
- Vánoce 88' a ráže 7,62...
- Bodyguard - ,,Vaše sukně madam..."
- Bodyguard - ,,Tohle je Bagdád madam..."
- Pod palbou...
- ,,Vrať se mi živý, Vasko..."
- Přežít...
- Ano, já jsem Smrt...
- Per atria mortis... (Skrz brány smrti...)
- Kytarový mág...
- Zakuř si, Žide, zakuř...
- Cizinec...
- Milý Ahmede...
- Jak jsem salutoval B. Willisovi...
- Tanec s bílou smrtí - kapitola první...