Když vaří chlap, aneb Guláš z hovězí kližky...

Já snad neznám chlapa, co by neměl rád guláš. Znám plno chlapů, co ho umí vařit. Znám jich ale i plno, co ho uvařit neumí. Tak ti, ať kliknou na tenhle článek...

 

Guláš, jak známo, patří, takříkajíc k „rodinnému stříbru" a tak se recepty na něj dědí z generace na generaci. Zdědil jsem ho po babičce a dělám ho docela jednoduše - žádné extrabuřty... Uznávám obecně známý fakt, že nejlepší je ten z hovězí kližky. Kližka je druh masa, který má rád málokdo, ale podle mě se dobrý guláš z ničeho jiného snad ani dělat nedá. Osobně ho mám rád, navzdory přiblblým nařízením Evropské unie, když je hezky rozleželý - to znamená tak druhý až třetí den po jeho uvaření. To je ale věc osobní chuti. Tak jdeme na to...

Hlavně to chce kousek hezké hovězí kližky - asi tak 1 kg...

Nakrájejte si nahrubo hodně cibule - asi tak tři. Rozetřete 3 - 4 stroužky česneku se solí a maso si nakrájejte na kostky. Já osobně nikdy u guláše nic z masa nevyřezávám a nevyhazuju. Kližkovaté kousky jsou žádoucí. Je to zdravé na klouby, tak proč se toho vzdávat a potom mít bolavá kolena že ano... U kližky je jen trochu obtíž v tom, že ať máte nůž sebeostřejší, jde to ztuha.

Bojujte!

Vyhráli jste!

Potom si dejte cibuli, spolu asi s 1/3 kostky másla, do hrnce a na mírném stupni, při přiklopené pokličce, duste. Je důležité hned o začátku dusit pod pokličkou, aby cibule neztratila svou jedinečnou chuť. Po chvilce ji promíchejte, ať se Vám nepřichytí ke dnu hrnce. Spolu s máslem ji dávám do hrnce od začátku proto, že se cibule potom spíše nepřipálí, než když ji přihodíte na rozpálené máslo. Neptejte se mě proč to tak je, protože to nevím. Ani moje babička to asi nevěděla, ale vždycky to tak dělala a dělala dobře...

Cibule spolu s máslem jdou na plotnu...

Když je cibule zesklovatělá, přihoďte k ní maso.

Přišel čas přidat maso...

Hned zase přiklopte pokličku a chvíli poduste. Po chvilce se „zatáhne" bílkovina, což vypadá asi takhle -

Na mase se zatáhla bílkovina...

To je důležité pro chuť masa. Potom teprve přistupte ke kořenění. Přidejte špetku pepře, drceného kmínu asi kávovou lžičku a v dlani rozmělněte asi polévkovou lžíci majoránky. Promíchejte, přiklopte a zase nechte minutku prohřát. Potom teprve všechno osolte. Zase nechte chvilinku provařit. A je čas na papriku. Stáhněte hrnec z plotny a přidejte asi 3 - 4 kávové lžičky sladké mleté papriky. Podle nátury a toho, jestli budou, nebo nebudou jíst jídlo i děti, je možno jednou tou lžičkou, hrábnout i do papriky pálivé. Stále mimo plotnu vše dobře promíchejte. Mimo plotnu proto, aby se Vám paprika nepřipálila, to by Vám potom jídlo zhořklo. Tenhle postup nepodceňujte, to je právě ta „alchymie" zvaná - guláš.

Mimo plotnu přidejte mletou papriku...

Hrnec vraťte na plotnu, přidejte větší část rozetřeného česneku a zase pod pokličkou, za občasného míchání, na mírném stupni, vařte dál. Pokud postupujete správně a dusíte stále pod pokličkou, tak v podstatě nemusíte ani moc podlévat vodou (když už, tak je lepší vývarem). Tajemství dobrého guláše je také v tom, že je podlévaný jen minimálně a vlastně se celou dobu vaří ve vlastní šťávě.

V této fázi já osobně přeliju obsah hrnce do „papiňáku", kde vařím asi 30 minut (podle tuhosti masa - poznáte při krájení) od natlakování. Pokud papiňák nemáte, tak musíte počítat s delší dobou vaření - kližka je tužší maso! Odměnou za delší úpravu v obyčejném hrnci, je ale o trochu lepší chuť, takže záleží jen na Vás a Vašich časových možnostech - a na vybavení kuchyně...

Pokud vaříte dál v papiňáku, tak po těch 30 - ti minutách opět guláš přemístěte zpět do „obdělávacího" hrnce, kde ho doděláte. Ať už jste vařili v papiňáku, nebo stále v hrnci, další postup je stejný. Přidejte 2 polévkové lžíce kečupu, ten zbytek rozetřeného česneku a prohřejte. Podle potřeby (vždy jen trochu!!!) podlijte vodou (nebo vývarem) a posypte povrch guláše asi třemi polévkovými lžícemi polohrubé mouky. Ihned promíchejte, ať se vám neudělají hrudky a přilijte vodu (vývar) do požadovaného množství omáčky. Konzistence musí být spíše hustší. Ochutnejte a popřípadě potřeby dosolte. Aby měl guláš „říz", přidávám pár kapek octa. Pozor ale!!! Opravdu jen pár kapek, které si odměřte mimo hrnec na malou lžičku. Jestli tam dáte té kyselosti moc, tak si na mě nestěžujte!!!

No a zbývá už jen povařit asi deset minut (pod pokličkou) a jste u konce dnešní alchymie.

Takhle nějak by to v hrnci na konci vaření mělo vypadat...

Chlapská klasika...

Dobrou chuť!!!

Další moje recepty najdete po kliknutí - SEM

 

Autor: Vladimír Kroupa | pátek 15.1.2010 11:00 | karma článku: 39,93 | přečteno: 120574x