Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Milý Ahmede...

2. 12. 2009 8:15:39
Píšu Ti, jako hrdý a svobodný muž, hrdému a svobodnému muži. Myslím, že bychom si mezi sebou, Ty a já, měli ujasnit pár věcí...

 

Jak už jsem Ti napsal, jsem hrdý a svobodný muž. Svobodný, ne ve smyslu rodinného poměru, ale svobodný před Bohem, svobodný v rámci zákona a svobodný před každým, kdo by mi chtěl svévolně poroučet něco o tom, co si mám, nebo nemám myslet.

Pevně věřím, respektive chci pevně věřit, že v tomto směru jsme na tom oba stejně...

Proč Ti píšu?

Doslechl jsem se, že Ty a Tvoji přátelé uvažujete o tom, že byste přišli do země, kde jsem se narodil.

„Proč ne?", říkám si.

I já jsem byl několikrát v zemích, kde žijí Tví bratři a možná, že i Ty sám. Ať už jsem tam byl za obchodem, nebo za odpočinkem, vždy jsem ctil zákony a pravidla, která ve Tvé zemi platí. Neříkám, že jsem se všemi těmi pravidly a zákony souhlasil, ale ve vlastním zájmu, i v zájmu úcty k Tobě, jakožto mého hostitele, jsem se jimi řídil.

I já Tebe přivítám rád ve své zemi, pokud k nám přijedeš za obchodem, nebo jen na pár dní odpočívat. Budu se k Tobě a k Tvé rodině chovat s úctou, která Tobě, i Tvým blízkým bezesporu náleží.

Na to máš mé slovo.

Může se stát, že Tě životní okolnosti donutí přijet do mé země s tím, že byste se zde Ty i Tvá rodina chtěli usadit a žít. Možné to je.

Pokud do mé země hodláš přijít za ekonomickým blahobytem, tak promiň, ale v tom případě Ti nerozumím. O mé zemi se nedá říct, že by se v ní jejím obyvatelům žilo nějak zvlášť blahobytně. O imigrantech to platí dvojnásob. Počítej prosím s tím, že Ty, jako imigrant, nebudeš (po nějaký čas určitě) mít zdaleka takovou životní úroveň, jakou mají v naší zemi ti, kteří se zde narodili a kteří zde pracují. Myslím si, že cestou z Tvé země do země mojí, budeš určitě putovat přes státy, kde, co do ekonomické budoucnosti a možností pro Tvou rodinu, najdeš asi lepší cíl, než najdeš v zemi mojí. Ať už jde o blízkost kulturní, nebo náboženskou.

Čemu bych ale, po několika návštěvách ve Tvé zemi, rozuměl, by byl fakt, že se chceš v mé zemi usadit proto, protože v mé domovině neplatí právo Sharia a tak jsou v mé zemi svobodní nejen muži, ale svoboda tu čeká i na Tvou ženu a Tvé dcery.

V takovém případě ale očekávám, že se s radostí začleníš do života naší společnosti a budeš uznávat a ctít stejné zákony a stejná pravidla, která dobrovolně ctím a uznávám ve své zemi i já.

V mé zemi je svoboda náboženského vyznání. Neznamená to ale, že jsem ochotný přihlížet tomu, jak ve jménu Tvé víry budeš Ty a Tví příbuzní měnit mou zemi v něco, co tady nikdy nebylo a co si nepřeji, aby pomalu, ale jistě změnilo mou kulturu v kulturu Tvojí.

Znám a uznávám pravidlo, o kterém se píše i v Tvé svaté knize - v Koránu. Jde o pravidlo povinnosti hostitele ke svému hostu. Určitě ho znáš a uznáváš i Ty a jistě znáš i onu druhou část toho pravidla, a sice, že host nesmí urážet svého hostitele, nesmí ho okrádat a musí se chovat tak, aby hostitel mohl být hrdý na to, jakého hosta to uvítal ve svém domě.

Velmi ocením, když si uvědomíš, že uctivost z mé strany není slabostí a že v mé zemi je vážený ten, kdo přináší společnosti užitek.

Pevně věřím, že si nevyložíš případné pohostinství mé země jako její slabost. Pokud snad ano, milý Ahmede, zůstaň raději tam, kde zrovna jsi.

Nedovolím Ti totiž vybudovat v mé zemi to, před čím se patrně chystáš ze své země odejít...!

Toto Ti píšu, jako hrdý a svobodný muž. Ber to jako nabídnutou pravici k pravidlům, které bych i já byl ochotný respektovat v případě, že bych se snad rozhodl žít v Tvojí zemi. Pokud se rozhodneš tu nabídnutou pravici odmítnout, nenapřahej tu svou k úderu. Určitě víš, co bych v takovém případě, jako svobodný a hrdý muž, musel udělat...

Vypadá to, že jsi to Ty, kdo se rozhoduje přijít do mé země, zvaž proto vše, co Ti právě píšu. Já jsem pánem ve svém domě, já rozhoduji o tom, koho přijmu pod jeho střechu a já rozhoduji o tom, jaký ta střecha bude mít tvar. Já rozhoduji o tom, k jakému Bohu povedu své děti a já rozhoduji o tom, jestli se s kýmkoliv rozdělím o svůj chléb...

Mír s Tebou, Ahmede.

Občan České republiky

Autor: Vladimír Kroupa | středa 2.12.2009 8:15 | karma článku: 43.18 | přečteno: 3832x


Další články blogera

Vladimír Kroupa

O špičatém klacku v rozkroku Andreje Babiše a o suspenzoru…

Na celou kauzu okolo padesáti (údajných) syrských sirotků, je třeba hledět jako na pouhou páku tlaku opozičních stran. Není ani omylem náhoda, že k tomu došlo těsně před „malými“ volbami...

21.9.2018 v 8:15 | Karma článku: 42.65 | Přečteno: 3701 | Diskuse

Vladimír Kroupa

O tom, co v ní nacházím, o tom, k čemu mě vede, o tom, že zůstávám hříšným chlapem…

Vedla mě k ní trochu náhoda, trochu věkem probuzená touha po poznání a hodně veliká touha po pochopení spousty věcí, včetně sebe sama. Zatím nevím, jestli poznám a už vůbec nevím, jestli pochopím...

20.9.2018 v 11:15 | Karma článku: 18.52 | Přečteno: 662 | Diskuse

Vladimír Kroupa

Já těm Američanům opravdu nerozumím…

Nejen tím, že nevládnu angličtinou, ale hlavně tím, co se z USA dostává dál do světa. Na jednu stranu v této zemi vzplálo hnutí, které muže všech barev nutí skoro ke studu, na stranu druhou tam zrovna „frčí“ polonahaté modelky...

19.9.2018 v 13:10 | Karma článku: 35.74 | Přečteno: 1438 | Diskuse

Vladimír Kroupa

Milá IDNES.cz, nepište o něm, on s vámi přeci nechce mít nic společného…

Není tomu tak dlouho, co se jistý zpěvák nechal slyšet, že nebude od té chvíle mít nic společného s čímkoliv, co má nějakou přímou spojitost s panem Babišem...

14.9.2018 v 10:41 | Karma článku: 40.62 | Přečteno: 2461 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Vlastimil Fürst

Mnohonásobně víc

Petr řekl: „Hle, my jsme opustili, co bylo naše, a šli jsme za tebou.“ (první část textu Lukáš 18,28-30)

22.9.2018 v 21:31 | Karma článku: 9.25 | Přečteno: 119 | Diskuse

František Paroulek

Co mne živilo, než jsem se dostal k milované profesi

Za mého mládí svět nefungoval tak, jak ho známe nyní. Žádná ekonomická konjunktura a práce všude, kam se podíváte. Žádný internet a stránky, na nichž po vás zaměstnavatelé touží. A přesto byl život jaksi krásnější.

22.9.2018 v 20:45 | Karma článku: 10.48 | Přečteno: 267 | Diskuse

Judita Kusá

Proč miluji svého dědečka

Oslavujeme filmové herce, politiky, sportovce. Jsme na ně hrdí, protože jsou součástí naší národní kultury. Avšak moje články nebudou o Jágrech a Havlech. Já oslavuji lidi obyčejné. A kým jiným začít, než tím, koho nejvíce miluji?

22.9.2018 v 20:44 | Karma článku: 10.39 | Přečteno: 251 | Diskuse

Michaela Barančoková

Rekapitulace

Tři roky PhD. Tři země. Tři domovy. Tři sudičky. Tři sestry. Tři bratři. Tři muži ve člunu. Tři prasátka. Tři mušketýři. Tři billboardy kousek za Ebingem. Třinec.

22.9.2018 v 18:35 | Karma článku: 7.84 | Přečteno: 208 | Diskuse

Jan Jílek

Jak se mít rád

Čas od času narazím na vyjádření, nebo spíš napomenutí, které zní asi v tomto smyslu. „Je dobře se mít rád.” Což je dobrý apel, který jen málokdo přeslechne.

22.9.2018 v 13:39 | Karma článku: 13.04 | Přečteno: 231 | Diskuse
Počet článků 1831 Celková karma 38.33 Průměrná čtenost 2721

Dum Spiro Spero... Tulák po hvězdách, kalič, fotograf, bývalý voják štěstěny, příležitostný herec, rybář, spisovatel. Hoďte mě vlkům a vrátím se, jako vůdce smečky...

 

                                

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

více




Najdete na iDNES.cz