Paní KrusicOVÁ by si měla vyzkoušet, zda by byla schopna ustát tu zodpovědnost, kterou má člověk na pozici trochu zodpovědnější než "důležitá blogerka" !

Velká karmaOpřít se do této blogerky vyžaduje velkou odvahu, protože ona Ti to vrátí, její emoce jsou nevyzpytatelné. Krásný den Ti přeji.

On ten Kroupa taky není žádné ořezávátko.

Ha, vzal jste moje jméno nadarmo, takže musím reagovat. Bude to dotaz. Myslíte, že kdyby ta dozorčí, namísto hulákání do reproduktorů jen v klídku upozornila ty měšťáky nebo kdo vám to tam to metro hlídá a ti by onoho muže opět v klidu vyprovodili, že by to z její strany bylo drastické porušení jejích povinností?

To netuším, ale určitě by se našli lidé, co by jí na druhou stranu vyčítali, že na něj hned poslala poldy a přitom ho mohla upozornit rozhlasem. Si nevyberete...

Vladimíre, když stojíš jako chodec před přechodem, svítí červená a široko daleko žádné auto, zůstaneš tam tam stát a pockas na zelenou? že jo.

Vidíš a já to klidně přejdu, když si budu jistá, že mě neohrozí žádné auto.

Samozřejmě neskáču před autama, když si myslím, že bych to prostě nestihla, tak radši zůstanu stát.

A netvrď mi, že na dálnici občas nepolechtáš plynový pedál na víc, než 130.

Tak ses opřel do Beaty, snad Ti to udělalo dobře. Já s ní dost často nesouhlasím, politicky jsme každá úplně jinde, ale ona má něco, co Ty postrádáš - sociální cítění.

A Tvůj vztah k bezdomovcům je mi znám že starších blogů.

Šárko - ano, někdy ten přechod i na červenou přejdu, i na té dálnici na to někdy trochu víc šlápnu, ale víš co? Pokud mě při tom někdo chytí za šosy, tak neceknu ani popel, ponesu za svou chybu odpovědnost a určitě nebudu nikomu nadávat do gestapáků a stvůr bez sociálního cítění. Nevím, jestli chápeš, co chci naznačit...

Já bych řekla, že paní Krusic bude asi organizátorka žebroty v metru co tam posílá nastrčené rumunské žebračky s uspaným miminem.

Každý se čílí když mu někdo hatí kšefty

To si myslím, že je hodně přitažené za vlasy... Snad to myslíte jen jako žert...?

Paradox je, že v dnešní době, na rozdíl od komunismu, nikdo žebrat nemusí. Každý kdo chce si práci najde. Ale ono je snazší nic nedělat a žebrat a pak to prochlastat.

Když on byl hlas té dozorčí takový primitivní (slova paní Krusic) a to její jemná, něžná duše (tedy ne duše od kola, ale duše paní Krusic) nemohla přenést přes srdce...

Jak vidím, tak příspěvek paní Krusic o mě a mém údajném gestapáctví zmizel. To znamená, že asi nebude moci paní Krusic nějakou chvíli diskutovat. To mě nabízí myšlenku, že se sama právě přesvědčila o tom, jak to dopadá, když někdo nedodržuje pravidla hry... Možná dnes nebudu sám, kdo bude od ní označen za getapáka, lampasáka a policejního agresora. Lepší důkaz své pravdy jsem si nemohl přát.

Jak víme dobře z historie - když chybí argumenty, nastupují urážky a nactiutrhání. A naznačuje to leccos o milé, láskyplné a harmonické povaze zmíněné paní. Vám, Vladimíre, patří obdiv, že jste na rozdíl od známé, leč nejmenované zachoval dekorum a k ničemu jste se nesnížil.

Při ohánění se empatií k žebrákovi a s tím související možné tolerancí jeho protiprávního jednání,mi vytanula příhoda z mé praxe: Soud řešil případ recidivisty, který byl opakovaně zadržen policií za krádež. Obhajoval se tím, že neměl práci a měl hlad a proto opakovaně kradl. Soudce při vyhlašování rozsudku pronesl něco v tomto smyslu: Cítím s Vámi empatii a sám jsem hlad nepocítil, ale vím, že to musí být hodně nepříjemné, ale i tak mi nezbývá, mám-li konat svou práci dobře, vynést rozsudek a poslat Vás do vězení.

Tak to je správný postup. Při posuzování protiprávního jednání je, jak podotkl pan Kroupa níže, empatie pro společnost zcela nepřijatelný luxus.

Tohle přestává být diskuse o tématu, a stává se válkou.

Já jdu, jsem nevoják.

Pro chlapy, i mnohé ženy, je někdy válka bez obětí, zábavou. Takže Vás chápu, ale nedivte se, že zde mnozí v ní budou pokračovat.