Skvělej článek

jste citlivej člověk, na tvrdáka si jen hrajete.

Mno,

středně slušná řemeslná práce, patřící do výbavy každého psavce. Ach, jak to tenkrát v dětství bylo krásné a jak to teď stojí za... (pomádu na nastražené peněžence, bango). Jenom dodám, že i tenkrát na nádražích smrděly hajzlíky, tuláci a vajgly.

Tak se Vláďo přiznej

Poznáš to radio? I když ne, nevadí - nelhal jsi.

http://old.radio.misto.cz/

Re: Tak se Vláďo přiznej

Karle POZNAL!!!!  Je to ten typ ,,Tesla T61 (1961), jak má zeleno - béžovou barvu a na tom obrázku je ještě s tím červeno - béžovým v sekci .,,Přenosná rádia". To je bomba, nikdy bych si nepomyslel, že ho ještě někdy uvidím!!! Díky! V.Kroupa

vzpomínka na vůně z dětství

vzpomínky na dětství jsou nezapomenutelné a je uplně jedno,kdo jaké má,hlavně,že si vůbec vzpomeneme na rozdíl od některých .

Re: vzpomínka na vůně z dětství

Ahoj Hančoure V.

Orosený voko, posmrkanej kapesník,

začne to Amazonkou a pak parní lokomotivou.  K tomu přidáme do mixu recept na prase, vojákování v Afganistánu, setkání s Willisem, spisovatelství, rybářství, a ženské se míní ukarmovat. Ne, na karmu neklikám, je to levně popsané, nevyvolává to ve mě nic. Asi proto, že mi není 42.

Re: Orosený voko, posmrkanej kapesník,

Pane Hrábě, nemám ani orosený oko ani posmrkanej kapesník. Matku pana Kroupy nechte na pokoji.Rozhodl se psát blog a své pocity zveřejňovat.Proto napsal i o své mamince.Já bych sice takový článek nenapsala  ani neotevřela diskusi, ale to je můj subjektivní pohled. K jeho vaření: některé recepty jsem vyzkoušela a nejsou špatné. Vaří z přístupných surovin a poměrně jednoduše.Není šéfkuchař  a nikomu své receptxy nenutí.

I já si pamatuji parní lokomotivu a vůně vzpomínek na dětství mám ráda.

A není to o tom,jestli jeVám více či méně, než 42 let.

V.)

Díky, taky jsem si připomněl,

jak voněly parní lokomotivy, když na otevřené plošině vagónu ďobaly žhavé uhlíky do ksichtu a jak v noci vonělo a svítilo z nadjezdu pardubické nádraží. A taky, jak voněl babiččin prádelník, jak žhavě voněla kovárna, politurou truhlárna, koženou vůni u ševce, moučnou vůni mlýnice i nakyslou vůni před mlékárnou (kde si dámy říkaly: "Pani, ne že bysem byla drbna, ale postavte si tašku a bandasku, já vám muším neco říct...")

A taky, že mi s jarem vonívaly mladé holky úplně jinak než teď... ;o)

Re: Díky, taky jsem si připomněl,

úúúžasný .-)

K tomu radiu

Je zajímavé, že se rozproudila debata o tranzistoráku. Tesla ale vyráběla také kabelková radia osazená elektronkami a na baterie. Autor také nikde neuvádí, o jaký typ se jednalo.

Re: K tomu radiu

Ahoj Karle. Já si už po těch letech samozřejmě nepamatuju, jestli to rádio mělo lampy, nebo tranzistory. Vůbec tomu nerozumím, ale vím jistě, že rádio to bylo a že bylo zeleno béžový. Ahoj V.Kroupa

Moc hezký

Taky si přivolávám vůně dětství. Ale lokomotiva tam není...měla jsem z ní jako dítě strach...a dodneška nemám ráda vlaky, protože mi vždycky někoho odváželi. Nikdy obráceně.

Re: Moc hezký

Ahoj Hani. Díky. Pracuju na dalším pokračování ,,Střípků z dětství", bude to asi víc kapitol. Ahoj V.Kroupa

pěkné :-)

prima článek,  je mi  o jen pár let víc,ale vzpomínky podobné ... jen to nádraží bylo Lužná u Rakovníka :-).  No ty oči plné sazí, ale další vůně byly asi stejné :-).  Jinak tranzistorák byl první tuším 1957-1958 fy Sony. A tady byl od Tesly Přelouč cca asi za 5 let - to pro ty škarohlídy a pro vás ....karma :-)

Tady se zase sešlo chytrolínů!

Já nevím, proč chcete pana Kroupu chytat na detailech, o kterých většina z vás vůbec nic neví. Přenosná rádia, říkali jsme jim tranzistoráky, vyráběla třeba Tesla nejméně od počátku šedesátých let, jedním z prvních byl typ Zuzana, naše rodina vlastnila poněkud větší Akcent (cca rok 1965). Bylo to dražší, ale nikoli nedostupné, elektronika tehdy byla hodně drahá. Ti, co nepamatují parní vlaky v sedmdesátých letech  jsou asi hloupí pražáci, z okolí Prahy byly totiž vytěsněny co nejrychleji, dlouho třeba ještě jezdia diesel či elektřina do Vršovic, tam se přepřáhlo na páru. Pak se pára vzdalovala stále více od Prahy, aby zdejším obyvatelům nesmrděla, no a teprve na sklonku sedmdesátých let došlo k jejímu konci.

Chytrolíni, naučte se taky alespoň pořádně gůglovat, než něco napíšete!

Re: Tady se zase sešlo chytrolínů!

Pan autor je take Prazak