Jisté je, že informace, které k nám proudí z médií, jsou v drtivé většině postavené na vodě. Nicméně, jak se říká – na každém šprochu – pravdy trochu. Těžko lze považovat informaci, kterou podá ministr obrany osobně nějakému médiu, za irelevantní, nebo dokonce falešnou.
Respektive, i kdyby šlo o zjevnou lež, což není v souvislosti s komentováním vládních úřadů situace okolo tajných služeb, které mají lež doslova v popisu práce, nic neobvyklého, přesto jde o informace, které vláda, nebo někteří její členové, považuje za zveřejnění hodné.
A tak se musíme ptát, zda je náš pan ministr obrany, Martin Stropnický, opravdu takový debil (nejde o nadávku, ale o medicinský termín), že vypouští na veřejnost informace, které svědčí o špinavém vládním kšeftě s, v podstatě teroristickým Hizballáhem, nebo zda považuje za debily celý zbytek národa, včetně našich spojenců z USA.
Aby toho nebylo málo, dodává farizejsky pan Stropnický, podobně, jako stejnou mantru po vzoru kafemlýnku opakuje ministr zahraničí Zaorálek, že s teroristy prý naše vláda nevyjednává.
Že dělají blbce z nás, vlastních občanů, jsme si už tak nějak zvykli, i když se to asi většině lidí nelíbí. Ale to, že se snaží dělat blbce i z takového strategického spojence, jako je vláda USA, to už je opravdu na pováženou.
Žvásty o tom, že podle našich zákonů muselo k propuštění Fajáda dojít, jsou v dost podivném kontrastu s faktem, že dokud se „neobjevili“ náhle nalezení unesení Češi, neměl Fajád asi moc šancí na propuštění z naší vazby. Před tím, než se ukázalo, že je česká pětice živá, vše spělo k tomu, že bude do USA vydán.
Pokud tedy podle našich zákonů neměl ve vazbě co dělat, a musel tak být po osobní intervenci ministra spravedlnosti Pelikána propuštěn na svobodu, jak je možné, že ho vůbec naše úřady zadržovaly...?
Což před akcí „Česká pětka“ měla naše justice jiné důkazy a informace z USA o podezření na teroristickou činnost Fajáda, než měla o pouhých pár hodin později, po zjevení unesenců...?
Pokud tedy byl Fajád v naší zemi zadržován neoprávněně, na základě nedostatečných důkazů o jeho vině, znamená to, že mu bude nucen náš stát vyplatit kompenzaci za újmu, která mu vězněním musela nutně vzniknout...?
A víte, z čeho jsem asi v šoku nejvíce?
Z toho, že naši politici jsou takovými diletanty, z toho, že nejsou takovými státníky, kteří prostě o záležitostech tajných služeb nedebatují, že nedokážou udržet jazyk za zuby ani ve věcech, které už z principu věci musí zůstat ve stínu práce tajných služeb – od toho jsou služby TAJNÉ.
A hlavně, že se ti naši páni ministři nedokážou ani domluvit na tom, jaké informace který z nich vypustí do světa.
Když si „kvalitu“ naší vlády postavíte vedle „kvality“ na Pražském Hradě, pak se nesmíme divit, že jsme celému světu pro smích, respektive pro zlost. Tam, v libanonském údolí Biká, s naší tajnou službou a s naší vládou nevydrbala libanonská tajná služba, nebo teroristický Hizballáh, tam vydrbala naše tajná služba, respektive naše vláda, sama se sebou.
To, co následovalo v posledních dnech tady, na domácí mediální scéně, tomu už jen nasadilo korunu...