Když policie kontroluje totožnost – je to dobře, nebo špatně...?

Nedávno rozvířily stojaté vody dohady, kdy a proč smí policie lustrovat lidi. Za tou vlnou stála právnička Ligy lidských práv, Zuzana Candigliotová…

Tu se pokusili lustrovat policisté při její cestě vlakem, ona odmítla průkaz totožnosti předložit, naopak si ještě na policisty stěžovala – a uspěla.

Nejsem právník a nebudu zabíhat do právnických kliček a zauzlovaných výrazů. Pokusím se podívat na věc s odstupem, chcete – li, se selským rozumem.

Policisté dělali svou práci, tak, jako ji dělají jindy a jinde. Jejich práce určitě není lehká, ale je samozřejmě pravda i to, že z jejich strany dochází občas k určitým přehmatům, a ne zrovna zákonným postupům. I oni jsou jen lidé, a lidé, jak známo, občas chybují.

Takové události, když už k nim dojde, si jistě žádají náležité přezkoumání a vyšetření. Určitou roli by mělo hrát i to, jakou společenskou nebezpečnost ten či onen skutek policistů měl. Asi jinak by se dalo hledět na případ, ve kterém policista nad rámec ochrany zákona fyzicky zakročí proti někomu, dokonce ho zraní na těle, nebo na duši, a jinak by se dalo hledět na případ, který potkal výše zmiňovanou právničku.

Co se jí stalo za újmu? Jak nebezpečný a pro její čest neúnosný byl požadavek policistů, aby byla tak laskavá, a předložila své osobní doklady? Jak moc by ji ohrozilo těch zhruba pět vteřin, než by vytáhla občanku, policista by na ni pohlédl, poděkoval by, a šel by dál plnit své povinnosti…?

Přes své původní tvrzení, že nezabrousím do právnické houštiny, si malou odbočku tímto směrem neodpustím...

Kdy je tedy policista podle zákona oprávněn chtít po Vás doklady svědčící o Vaší totožnosti? Koho, jakou osobu a kdy smí lustrovat...?

a) podezřelou ze spáchání trestného činu nebo správního deliktu,

b) zdržující se v prostoru, o kterém lze důvodně předpokládat, že se v něm zdržují cizinci bez povolení opravňujícího k pobytu na území České republiky,

c) bezdůvodně se zdržující v bezprostřední blízkosti policií chráněného prostoru nebo v místě, z něhož lze tento prostor účinně ohrozit,

d) od níž je požadováno vysvětlení,

e) odpovídající popisu hledané nebo pohřešované osoby,

f) vstupující do policií chráněného objektu nebo prostoru anebo do místa, kam je policistou zakázán vstup, nebo z tohoto objektu, prostoru anebo místa vycházející,

g) která má na místě veřejně přístupném zbraň a je důvodné podezření, že zbraně může být užito k násilí nebo pohrůžce násilím,

h) zdržující se v blízkosti místa, kde došlo ke spáchání trestného činu nebo správního deliktu, k požáru anebo jiné mimořádné události,

i) která má být předvedena na žádost příslušného orgánu podle jiného právního předpisu,

j) která je oznamovatelem podezření ze spáchání trestného činu nebo správního deliktu,

k) na žádost jiné osoby, která má na zjištění totožnosti právní zájem, jakož i osoby, která o prokázání totožnosti policistu žádá, a zjištěné osobní údaje předat osobě, která o prokázání totožnosti požádala,

l) při plnění jiného úkolu, je-li to nezbytné k ochraně bezpečnosti osob a majetku, veřejného pořádku nebo pro předcházení trestné činnosti.

A kdo toto všechno tvrdí? Nikdo menší, než Zákon o Policii České republiky 273/2008 Sb.

Je mi trošku záhadou, že soud, který dal právničce ve sporu s lustrujícími policisty za pravdu, jako by přehlédl ustanovení uvedené pod písmenem b), nebo l). V případě, že mohlo jít o šetření stran přítomnosti porušovatelů zákona - tedy ilegálních imigrantů a jejich nezákonného pobytu na našem území, pak na vzniklou situaci okolo právničky ve vlaku mohlo docela dobře "sedět" i písmeno h).

Policie, ať se nám to líbí, nebo ne, JE represivní složkou státního aparátu. Z logiky svého poslání prostě občas musí sáhnout k nepopulárnímu opatření, k omezení našich (lidských) práv a třeba i osobních svobod. Asi nikdo nevolá po tom, aby směli policisté kdekoho zmlátit, nebo zavřít do cely předběžného zadržení, bez jasně daného důvodu. Prokázání totožnosti se ale k ničemu takovému ani nepřibližuje. Osobně považuji prokázání totožnosti, a jeho požadavek, za jeden ze základních pilířů pravomoci policie a jako nutnost k tomu, aby mohla dobře odvádět svou práci.

Jistým paradoxem u většiny lidí je fakt, že pokud se osobně staneme součástí nějaké nepěkné záležitosti, tím mám na mysli na straně poškozené, ať už jde o jakýkoliv typ protizákonného jednání vůči nám, většinou nemáme s lustrováním cizích lidí ze strany policie, třebaže nevinných, žádný problém. Pokud někoho někdo někde při cestě nočním parkem přepadne, a třeba oloupí, zpravidla nevidíme nic špatného na tom, že policisté uzavřou celou oblast zločinu, a lustrují každého, kdo se tím územím jen mihne. Pak takovou policejní činnost chápeme, jako nutnou součást vyšetřování.

Kde a kdo pak volá po "nezákonném" požadování dokladů...?

V případě paní právničky to vidím podobně. Policisté na místě, kde po ní chtěli doklady, prováděli vyšetřování okolností stran protiprávního jednání možných jedinců (ilegálních imigrantů), kteří porušili zákony České republiky tím, že se mohli na jejím území (ve vlaku jedoucím po našem území) nacházet bez patřičných povolení a dokladů.

A najednou je práce policie špatná, přestože dělá jen to, od čeho ji máme - od toho, aby jak následně, tak preventivně řešila možné porušení zákonů naší země.

Je zvláštní, že zrovna okolo lustrace je tolik povyku, jako by někteří z nás zapomínali na to, o jak účinný prostředek boje se zločinem jde.

Od policie se chce, aby pomáhala a chránila. Mám za to, že to lze často jen stěží, když místo toho, aby se policista věnoval kontrole, kterou neprovádí ze své dlouhé chvíle, ale za nějakým účelem, musí věnovat čas a prostředky na řešení někoho, kdo si postaví hlavu, a začne se ohánět lidskými právy i v tak banálním případě, jako je kontrola dokladů.

Asi bychom si měli všichni uvědomit, kolik hledaných zločinců, na které byl vydán příkaz k zadržení, nebo dokonce zatykač evropský, či z Interpolu, bylo zadrženo a předáno do rukou spravedlnosti právě díky „namátkovým“ kontrolám.

Představte si situaci, jak by to za chvíli vypadalo, kdyby kdejaký drban (v policejní hantýrce člověk nedbalý zákona…) odmítal lustraci s tím, že pro ni nemají policisté v danou chvíli důvod. Uvědomila si paní právnička, když na policisty dávala stížnost, že její případ je jakýmsi precedentem, na který se může v budoucnu odvolávat kdejaký porušovatel zákona…?

Nemohu si pomoci, ale každé takové rozhodnutí, k jakému došel soud ve prospěch stížnosti paní právničky Candigliotové, každé okleštění práce a snahy policie, nahrává nikoliv lidským právům, ale právě porušovatelům zákona. Přemýšlím nad tím, k jakému strašnému „porušení lidských práv“ může u bezúhonného člověka dojít, když po něm policista chce, aby sáhl do kapsy, a předložil průkaz, který jindy běžně ukazuje v kdejaké videopůjčovně, v hotelu, na dovolené v kdejakém penzionu, či horské chatě, nebo na každém úřadě, včetně pošty?

Za celou věcí ze strany paní právničky Ligy lidských práv, Zuzany Candigliotové, vidím jen prachobyčejný dětinský „šprajc“, něco, jako když malé dítě trucuje, a svým chováním dokáže znepříjemnit život mnohým okolo, a to bez jakéhokoliv důvodu. Ohánění se tím, že nemohla být považována za nelegální běženkyni, a proto nebyl důvod ke kontrole jejích dokladů, je podle mého názoru liché. Mám za to, že ztěžovat policistům jejich nelehkou práci s uprchlíky, může jen někdo, komu nejde o zákon, ale jen ten, komu jde o vlastní zviditelnění. Odmítnutí předložení dokladů muselo v tu chvíli na policisty působit více než podezřele. Pokud však půjde trend zachování "lidských práv za každou cenu" dál tímto směrem, jaký nastínil soud v této kauze, bude tady mít za chvíli každý právo na cokoliv, jen policie nebude mít práva žádná. A to je myslím slepá ulička

Myslím si, že rozumný člověk by tu občanku bez řečí předložil, protože by si byl vědom nejen tíživé situace, která panuje v současnosti okolo nelegální migrace, ale i z úcty nad nelehkou a nebezpečnou prací policistů.

A hlavně, protože těch pět vteřin by ho nijak fakticky neohrozilo ani na jeho právech, a už vůbec ne na životě...