Jaké může mít dopady současná imigrantská krize pro „obyčejného“ člověka…?

Máme k dispozici zprávy o tom, kolik bude jaká země EU investovat tu do stavby plotů, tam do lékařského zabezpečení uprchlíků, onde zase média uvádějí, kolik vyčlení různé vlády na bezpečnostní aparát...

Co ale bude celá ta „legrace“ stát běžné občany…?

Na chvíli se vykašlu na peníze, a budu se soustředit jen na potíže, které nás pravděpodobně čekají, potíže, které jsme zatím nikdy nemuseli ve své zemi řešit. Budeme muset být opatrní na to, kdo se ocitne v naší blízkosti. Rizika spojená s nákazami nemocí, o kterých jsme si až donedávna mysleli, že jejich kmeny už existují jen někde v zabezpečených laboratořích, se najednou stanou naší denní realitou.

Už nebude platit, že při výběru domácí dovolené bude rozhodující jen cena a místa, která chceme během dnů volna navštívit. Budeme muset do svých plánů zakalkulovat rizika míst v okolí různých sběrných táborů a detenčních zařízení, ze kterých bude stále trvat nebezpečí útěku lidí, kteří nás budou mít čím dál méně „rádi“.

Při pohybu po naší zemi, a to nejen během dovolené, budeme muset brát ohled na trasy migrantů, protože je jen otázkou času, kdy bude doslova životu a zdraví nebezpečné, tyto trasy někde v lese či v horách překřížit.

Budeme muset při výběru letních táborů pro naše děti pečlivě vybírat lokace, protože ne všude bude tak bezpečno, jako tomu bylo dosud. Ubude mnoho míst, na která bychom se mohli vydat samotní, u žen to bude platit násobně. Přibude běžné násilné kriminality, a to ani ne vždy ze strany migrantů, policie bude prostě tak zaneprázdněná imigrační vlnou, že bude v podstatě nucena rezignovat na běžnou agendu zločinnosti, včetně hlídkové služby, jakou jsme tu měli dosud od „domácích“ pobudů.

Staří lidé budou ohrožení mnohem více než dosud. Děti a pohledné ženy jakbysmet. Přibude krádeží, mezi imigranty se bude zvyšovat drogová závislost, na kterou je navázána celá řada dalších kriminálních aspektů.

Budeme se nuceni bát o 200% více, než si zatím umíme představit, kvalita našeho života klesne pod bod mrazu.

Ale co, to jsou přeci jen takové prkotiny, že jo. Důležitější přeci je, zachovat si humánní poslání v péči o bližního svého. Co na tom, že není tak úplně náš bližní, to by bylo, aby politici neprosadili heslo – cizinec – našinec…