Prokletí národních proher, aneb nebuďme nemocní strachem...

6. 03. 2015 11:45:00
Opravdu si to myslím, a ve světle současného napětí v Evropě čím dál více. To by jeden nevěřil, jak dávná historie dokáže ovlivnit myšlení lidí, jejich odvahu, smysl pro čest, pro samostatnost, touhu po sebeurčení...

Když si čtu některé názory a blogy (a je jich docela dost...) na současnou faktickou situaci v Evropě, tím mám samozřejmě na mysli události spojené s východní Ukrajinou, respektive s Ruskem, nemohu se zbavit pocitu, že si jako národ svobodu a uznání hranic moc nezasloužíme. Jako by stále v některých lidech, i když tu dobu nepamatují, dřepěl stín roku 1968, Mnichova, bitvy na Bílé hoře, nebo času, kdy si na našem území během Třicetileté války dělala cizí vojska, co chtěla.

Už nějakou dobu jsme ve svazku s vyspělými Západními zeměmi, v NATO. Do NATO jsme vstoupili ne proto, že se to „nosí“, abychom byli IN, nebo proto, abychom si hráli na odvahu. Vstoupili jsme tam, protože jsme chtěli, když ne jednou provždy, pak alespoň na co nejdelší čas zajistit svou zemi a její hranice před jedním jediným nepřítelem – před Ruskem.

To je neokecatelný fakt.

Před kým jiným si asi občané této země mysleli, že se přijetím do NATO stavíme do jedné řady? Proti Angole, nebo proti komu...? Byli jsme do Aliance přijati v roce 1999, tedy v době, kdy ještě o 11.9.2001 neměl nikdo tušení, a o islámském fundamentalismu v našich končinách uvažoval málo kdo.

Člověk by si myslel, že se jako národ konečně oklepáváme ze s odpuštěním připosranosti, která nás provázela a držela se nás jako klíště od dob, které jsem jmenoval na začátku této své úvahy. A ejhle – ono ne...

Sotva Rus začne znovu vystrkovat růžky, sotva začíná opět ukazovat, jak málo se mu dá věřit, už-už celá řada lidí volá po tom, že tomu tak není, že má na to či ono roztahovačný Rus právo, volají, že kdyby došlo na lámání chleba, tak oni by rozhodně s Ruskem válčit nechtěli.

Jako by někdo s někým válčit chtěl...

Občas se ale v dějinách lidstva stala taková nemilá věc, že ač se to líbilo málokomu, bylo třeba za svou rodinu, za svou zem, za svou čest a svobodu, bojovat. Přijde mi, že spousta lidí si dnes naivně myslí, že pravidla hry na poli mocenských strkanic se změnila natolik, že už není třeba umět se bít za svou věc.

To je ale ten nejstrašnější omyl!

Přemýšlím, jak je možné, že tolik lidí z národa Přemyslovců, Husa, Žižky, Morávka, Mašína (staršího), Balabána a Kubiše, nemá odvahu mít odvahu. Vždycky, když se objevil někdo, kdo si na naši zem udělal zálusk, měl to snadné. Mohl už dopředu počítat s tím, že část národa bude dělat, že jí situace nevadí a nezajímá, část se přidá ke komukoliv, jen když půjde o tu „správnou“ stranu, a zbude jen hrstka statečných, o které se však postarají různí domácí udavači, fízlové a kolaboranti.

Všichni zbylí si budou říkat někde v koutě – ono to nějak dopadne, hlavně moc nevystrkovat hlavu, počkat až se to přežene, a pak se uvidí...

A tak vidíme, že nejhlasitější křik proti plánovaným vojenským opatřením ze strany NATO proti Rusku zaznívá z řad Komunistické strany Čech a Moravy. Z té strany, která absolutně nezměnila nic ze svého názoru na světové dění. Ze strany, jejíž členové se stále chodí, (napsal bych – se modlit, kdyby to v jejich případně nebyl takový nesmysl...) plácat po ramenou na hrob Klementa Gottwalda. Z té komunistické strany, která stále tíhne k Rusku, i když už si dnes neříká Sovětský svaz.

Tento fakt by měl, ještě stále alespoň trochu myslící a krapítek odvahy mající, lidi varovat.

Západní demokracie není ideálním řešením lidského soužití. Jenže to není zatím žádný systém. Stále ale západní styl života přináší jednotlivci nesrovnatelně více osobní svobody a možností vést dobrý život, než nabízí cokoliv, co přichází z Ruska. Lidé v naší zemi chodí nakupovat, učí se jazyky, cestují, staví si domy a kariéry. Léčí se v nejmodernějších technologiích, jaké kdy byly k dispozici. Mohou psát a říkat své názory, a je jen na nich, zda zůstane jen u psaní a povídání, nebo zda se pokusí své myšlenky uvést v život. To všechno mohou, protože zde neplatí všechno to, co hrozí ze strany Ruska.

A přitom se stále najde tolik lidí, co za tohle všechno nehodlají bojovat, co jsou ochotni se toho všeho vzdát. Jako by jim nedocházelo, že když se vzdají jedné z těch věcí, jako by se vzdali všech.

Jsme malý národ, ale čest není nic, co bychom si nemohli dopřát. V dnešním světě si nemůžeme dopřát ten luxus, stát jakoby bokem, a dělat, že se nás otázka bezpečnosti v Evropě netýká. Týká, protože i my jsme Evropa, vždycky jsme byli, a dáli štěstí, tak i budeme. Ale musíme se o to zasloužit, nikdo nám nic zadarmo nedá. Pokud nebudeme důvěryhodným parťákem pro naše spojence, budeme muset být na spoustu věcí sami. Jak ale mít odvahu být sami, když nemáme odvahu být s druhými...?

A vlk si vždy vybírá ze stáda takový kus, který je slabý, osamocený, nebo nemocný.

Nebuďme (už konečně) nemocní strachem...

Autor: Vladimír Kroupa | pátek 6.3.2015 11:45 | karma článku: 19.04 | přečteno: 803x

Další články blogera

Vladimír Kroupa

V Brně sněží, v ODS jsou zřejmě závěje…

Primátorka Brna, paní Vaňková, si naběhla s jednou pitomou fotkou. Veřejnost neví, co se dělo po cvaknutí foťáku, ale vnímá, co se děje po zveřejnění oné fotky...

2.8.2023 v 14:11 | Karma článku: 44.52 | Přečteno: 5522 | Diskuse

Vladimír Kroupa

Pomáhat Ukrajině ano, ale ne za cenu hlouposti...

Jak už asi mnozí z Vás vědí, z ukrajinského obilí a dalších potravin se stává problém. Jedna věc je jeho množství, druhá věc je riziko zdravotní závadnosti takových komodit...

18.4.2023 v 10:33 | Karma článku: 46.62 | Přečteno: 10214 | Diskuse

Vladimír Kroupa

Málem jsem zabil dítě / Málem jsem umřel…

Zaseknul se mi závěr. Trhnul jsem s ním dozadu, abych vyhodil vzpříčený náboj. Když se mi to konečně povedlo znovu jsem na něj zamířil. Jeho obličej, který ke mně otočil, byl dokonalým terčem...

23.3.2023 v 11:09 | Karma článku: 19.66 | Přečteno: 833 | Diskuse

Vladimír Kroupa

Den, kdy se naivům zastavil dech…

Píšu naivům, protože člověk nenaivní, nebo třeba šachista, co umí přemýšlet o dva tahy dopředu, musel s něčím takovým počítat. Otázka nezněla - zda, ale - kdy...

24.2.2023 v 13:59 | Karma článku: 31.22 | Přečteno: 1379 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Veronika Valíková Šubová

Takže Velký pátek

Čtu radostné ódy na Velký pátek a trochu mi trnou zuby. Tedy stručně: na Velký pátek předhodila jedna náboženská parta vrchnosti nepohodlného proroka inovující party a okupační mocnost ho na nátlak jeho souvěrců nechala popravit.

29.3.2024 v 11:16 | Karma článku: 11.48 | Přečteno: 98 |

Rudolf Pekař

Velikonoce nebo svátky jara a tolerance?

Připomínka jara nám přináší příjemné počasí, kvetoucí zahrady a zároveň i změnu názvu Velikonoc na Jarní svátky či Svátky jara. Jaký to má důvod?

29.3.2024 v 10:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 29 | Diskuse

Vlastík Fürst

Velkopáteční zastavení může prospět i ateistům

Velký pátek není v naší zemi svátkem moc dlouho. Volný den máme až od roku 2016. Otázkou je, jak s tímto volnem naložíme. Můžeme vyrazit na nákupy či za zábavou, nebo je možné se rozhodnout, že ho budeme „slavit“.

29.3.2024 v 9:05 | Karma článku: 10.79 | Přečteno: 115 | Diskuse

Karel Trčálek

Fialova vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že se v Česku už žije líp!

ANO, bude líp! Pan premiér se opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost je však nutné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou

29.3.2024 v 8:16 | Karma článku: 17.74 | Přečteno: 208 | Diskuse

Filip Vracovský

Česko jako země plná ateistů a agnostiků přesto žije z křestanských tradic a k Rusku

nebo Ukrajině má poměrně blízko. Těžko však může chápat Blízký východ . Než se v další sérii blogů vrátím do kuchyně dovolte ještě jednu úvahu laika....

29.3.2024 v 7:49 | Karma článku: 7.19 | Přečteno: 163 |
Počet článků 2182 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3086

Bývalý bouřlivák, bývalý rváč, bývalý voják štěstěny, bývalý kalič, bývalý spisovatel. Současný pozorovatel všedností i jinakostí, na které se dnes ze svého skladu vzpomínek dívá úplně jinak, než jak se na ně díval v těch bývalých, bouřlivějších dobách...

 Dum Spiro Spero... 

 

                                

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

více

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...