O jídle v porodnicích (ale nejen tam…)

Nedávno proběhla médii zpráva o stále nedostatečné kvalitě jídla pro maminky v porodnicích…

Od doby, kdy jsem navštěvoval svou (druhou) ženu v porodnici uběhlo bezmála dvanáct let. Měl jsem naivně za to, že se za ty roky situace okolo stravy rodiček posunula někam dopředu, ale mýlil jsem se.

Dodnes si vzpomínám, jak jsem nosil své ženě do porodnice večer co večer po práci plastové krabice s tvarohem, nakrájenými banány a dětskými piškoty, jogurty a sáčky s ovocem. Když si vzpomenu na „guláš“, mastnou klihovitou šlichtu s nedovařenými těstovinami, který dostala den po porodu, tak se mi dodnes zvedá žaludek. Už tehdy jsem utrpěl něco jako šok. Do té doby jsem žil v domnění, že maminky v porodnicích, ženy, které jednak za sebou mají něco tak náročného, jako je porod, a jednak je jejich organismus potřeba nastartovat na proces zvaný kojení, že takové ženy dostávají stravu o krapítek bohatší na živiny, než je tomu například u pacientů s vyvrknutým kotníkem.

Nic takového, tehdejší maminky dostávaly stejně jako „běžní pacienti“ stejnou hnědou šlichtu, za socíku zvanou UHO. Ani náznak uznání, že přeci jen rodička není „běžný pacient“, ani náznak složení jídelníčku s ohledem na fakt, že svým mateřským mlékem musí předávat živiny do tělíček svých malých novorozenců.  Absence například kvalitního libového masa, mléčných výrobků, ovoce a čerstvé zeleniny byla doslova do nebe volající.

Jenže to bylo před dvanácti lety…

A teď jsem s hrůzou zjistil, že se situace ani trochu nezlepšila. Dnes, kdy jsme zvyklí na téměř každodenní pokrok v technologiích lékařské vědy, u nás, ve státě, který jinak splňuje většinu atributů takzvaného vyspělého státu, dnes stále nemáme normu, která by jednoznačně určovala nutriční hodnotu stravy pro rodičky v porodnicích!

Je to k nevíře, že ano, když si uvědomíme, jakým normativním způsobem jsou dnes v Evropě řešeny obalové problémy okolo pečiva, nutnost informace, ze kterého býka máte plátek masa na talíři, otázka čím budete doma svítit, nebo „problém“ zakřivení banánů, ale normu pro stravu rodiček aby pohledal…

Dost dlouho jsem přesvědčený o tom, že strava v nemocnicích je dlouhodobě špatná hlavně z důvodu, že si z toho udělalo pár dodavatelských firem, vedení nemocnic  a v neposlední řadě mafie zvaná zdravotní pojišťovny, dojnou krávu, bez jakéhokoliv ohledu na pacienty. Pacienty jako takové vidím v tomto řetězci jako bezmocná rukojmí, která nemají na výběr a musejí se tohoto vydřidušství zúčastňovat.

Nářky o nemožnosti dopřát pacientům kvalitní stravu za nějakých cca 70 Kč na den jsou liché, například při každém pohledu na výstavní paláce zdravotních pojišťoven a výplatní pásky jejich nejvyššího managmentu. Problém není v tom, že by pojišťovny měly málo peněz od svých poplatníků, problém je v tom, že málo peněz následně uvolní k účelu, pro který jsou lidem strhávány z platů – tedy k hrazení jejich zdravotních potřeb, včetně stravy. Paradoxem je, že i když je pacient ten, který celý tenhle kolotoč hradí, přesto je až na jeho samém konci a dostane se mu jen pomyslného drobečku z celého koláče.

Jsem přesvědčený o tom, že rodičky v porodnicích by měly být na samém vrcholu těch, kdo potřebují kvalitní a vydatnou stravu. Věřím tomu, že by se našlo dost poctivých podnikatelů v gastronomii, kteří by byli schopni dodávat jídlo na odpovídající úrovni, jen by jim to muselo být systémem přiškrcených plateb umožněno.

Pro začátek by snad stačilo, kdyby KONČNĚ vznikla norma pro stravu čerstvých maminek…

P.S. - kolikrát za život žena rodí,  a kolik dní v porodnici stráví, aby nemohla mít po tu dobu nárok na kvalitní a výživnou stravu? Fakt by to pojišťovny a ostatní zainteresované mezičlánky zruinovalo, kdyby vyměřily o něco vyšší platby na jejich stravování...?