Tak si říkám, kudy ven z ukrajinského průšvihu…?

Po mém včerejším článku o ukrajinském problému jsem zaznamenal několik dotazů, jak bych si já osobně představoval řešení celé šlamastiky…

Jistě, nejsem politik, ani politolog, ale nějak mám za to, že se nabízí několik řešení celé věci, jen mám trochu nepříjemný pocit, jako by nebyla ze strany zainteresovaných zemí a jejich představitelů vůle pokročit kupředu nějakou mírovou variantou. Možná je to jen můj pocit, nikomu ho nevnucuji.

Ale k věci – jak bych si tedy já osobně představoval rozetnutí onoho gordického uzlu?

Mám za to, že situace na Ukrajině došla už dost daleko. Až moc daleko... Proto bych já osobně jako nejlepší řešení viděl jednání představitelů jak Ukrajiny a Ruska, tak i ostatních zainteresovaných států na půdě OSN, ze kterého by měla vzejít rezoluce o vyslání mírových mezinárodních sborů na východní Ukrajinu. Složení těch sborů by bylo spravedlivě ze všech opět zainteresovaných stran, tedy nejen z USA, zemí EU, ze zemí takzvaně "neutrálních", ale v neposlední řadě i z Ruska a z Ukrajiny. Velitelem takového kontingentu by byl představitel právě z neutrální země, například z Japonska. Cílem akce by bylo od sebe oddělit bojující strany a donutit je k mírovým jednáním. Na stole by asi neměl chybět ani návrh federalizace Ukrajiny. To je můj, uznávám, že nekompetentní a mlhavý názor na věc.

Samozřejmě, že by mělo následovat pečlivé vyšetření všech zločinů, ke kterým na Ukrajině v posledních měsících došlo, včetně sestřelení onoho nešťastného civilního letadla, a to, ať už se jich měla dopustit kterákoliv ze stran. Viníci,  a to stylem "padni komu padni", by měli být jednoznačně postaveni před mezinárodní soudní tribunál v Haagu. Pokud se ale budou hledat kličky, jak právo obejít, nikdy se z tohoto průšvihu svět nevyhrabe...