Spravedlnost není slepá, a už vůbec ne barvoslepá…

Začínám mít čím dál silnější pocit, že u soudu v naší zemi dost záleží na tom, jakou společenskou a dost možná i politickou poptávku je třeba uspokojit…

Vlastně vůbec nejde o barvu pleti jako takovou, spíše se mi to jeví jako problém spojený se současnou společenskou, a na mě to dělá dojem, že i zřejmě o politickou "objednávkou", podle které, ať se na mě nikdo nezlobí, je jinak přistupováno k provinilcům z majoritní společnosti a jinak k souzeným z romského etnika.

Zářným příkladem budiž verdikt Krajského soudu v Ústí nad Labem nad hlavními aktéry známými z lynče v Duchcově. Tito Romové napadli v přesile manželskou dvojici, a hlavně ženě způsobili zranění a trauma, ze kterých se bude ještě nejméně rok léčit.

Tady vůbec nejde o nějaké zevšeobecňování a házení Romů do jednoho pytle, tady jde o konkrétní zločin, konkrétní pachatele, a o problém, který jejich chování staví mezi ně osobně a společnost.

Romové zaútočili ve skupině, v přesile, pod vlivem alkoholu – alespoň se na to vymlouvali, jako by snad tato skutečnost měla být polehčující okolností (!), jejich útok byl surový, zákeřný  a devastační.

Moc se mi nechce přistoupit na hru soudu a dokonce i státního zástupce (?!), kteří tvrdí, že v tomto případě nešlo o čin s rasovým podtextem. Stačí si přečíst slova, která o útoku vypustil z úst právě onen nejagresivnější mladistvý Rom, který mimo jiné také přiznal, že napadeným manželům nadával i ve chvíli, kdy je ošetřovali lékaři. Cituji:

"Pokud jsem jim nadával, že jsou gadžovské mrdky, tak jsem narážel na to, že jsou bílí..."

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/vypovedi-utocniku-z-duchcova-dj9-/krimi.aspx?c=A130529_155320_usti-zpravy_alh

Jsem opravdu tak jiný, když z těchto slov a ze strany Roma, který je pronesl, jasně cítím rasismus...?!

Vůbec si nedokážu představit (respektive si to umím představit velice přesně a v živých barvách...), jaký vývoj by měl soudní proces, kdyby byla situace a národnostní příslušnost aktérů tohoto případu zcela opačná – tedy kdyby násilníci byli bílé pleti, kteří by v přesile napadli romský pár, a způsobili by mu taková zranění a traumata, jako tomu právě v tomto případě bylo…

Neumím si představit, že by soudce nepřihlédl k přitěžujícím okolnostem, jako třeba k tomu, že jedna (podle některých zpráv byla již dříve trestaných recidivistů mezi romskými útočníky většina, což ovšem pravda nemám ověřeno...) z „bílých“ útočnic měla trestní minulost, čili by se jednalo o recidivistku. Neumím si představit, že by soudce nepřihlédl k tomu, že hlavní z aktérů (opět dejme tomu bílé pleti), byť v době útoku mladistvý, jen několik okamžiků před oním útokem měl snahu okrást za použití násilí (prostě by ho zkopal a zbil) dalšího Roma o jeho motokolo. Že by nepřihlédl ke skutečnosti, že skupina jednala pod vlivem alkoholu, což přeci opravdu polehčující okolností není…

Nevěřím tomu, že by v takovém případě soudce (soudkyně Jana Kurešová) nevyužil (a) možnost udělit tresty na nevyšší hranici trestní sazby, podle § 225, kde se říká že:

1) Kdo úmyslně ohrozí život nebo zdraví jiného tím, že se zúčastní rvačky, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců.

2) Odnětím svobody na šest měsíců až PĚT LET bude pachatel potrestán, je-li při činu uvedeném v odstavci 1 jinému způsobena těžká újma na zdraví nebo smrt.

A skutečnost?

Romští násilnící vyfasovali tresty zhruba v polovině této trestní sazby – hlavní aktér, mladistvý, kterému je tedy možné přisoudit jen půlku celé možné sazby, dostal dva roky natvrdo což odpovídá čtyřem rokům v plné sazbě. Žena, která mlátila napadené hlavou o zem a která po ní dupala, čímž jí způsobila těžká zranění a dost možná doživotní trauma, žena, která už je recidivistkou, vyfasovala tři roky, tedy o dva méně, než mohla za svůj čin obdržet. Ostatní, kteří se rvačky/lynče také zúčastnili, odešli od soudu s podmínkami…

Nechápu, protože v jednání násilníků nevidím žádnou polehčující okolnost, na kterou snad mohl soud brát ohled, naopak, vše, co učinili, by jim mělo spíše jen přitížit, a mít za následek tresty na nejvyšší sazbě. Neumím si představit zářnější příklad, ve kterém by si provinilci více zasloužili tresty v plné možné výši. Že se k činu doznali? A ono snad nebylo proti nim dost důkazů, že mohli být odsouzeni i bez svého přiznání viny...?

To ani nemluvím o tom, že v případě útoku na napadenou (dupání po hlavě, mlácení hlavou o beton atd.) by se velice úspěšně dalo hovořit spíše než o trestném činu ublížení na zdraví a výtržnictví, spíše o trestném činu vraždy ve stádiu pokusu. A tam už by to fakt nebylo o dvou, respektive o třech rocích nepodmíněně...

Řeči soudkyně Jany Kurešové o tom, že odsouzení projevili účinnou lítost, považuju za žvásty. Takovým týpkům není nikdy líto toho, co udělali, ale jen a pouze toho, že u toho byli přistiženi. Dám pravou ruku za to, že kdyby nebyli odhaleni, žádnou lítost s napadenými by necítili. Dodnes by se mezi svými prsili tím, jak to těm dvěma "bílým mrdkám" nandali, a byli by tam za hrdiny. O výchovném smyslu trestů v takových případech a u takových pachatelů nemůže být také ani řeč - koho chcete proboha vychovávat něčím, jako je kriminál, když ten je pro něho v jeho společnosti naprosto běžná věc? Lidi, kteří už od ranného mládí dokážou takové věci, lidi, třeba mladistvé (tím hůře...), kteří se dvakrát během jednoho večera dopustí NÁSILNÉHO trestného činu chcete vychovávat?

Blbost, takové je třeba na co nejdelší dobu od společnosti izolovat, aby před jejich řáděním byla ochráněna. Každý měsíc, každý rok, který dává zákon v takových případech k dispozici, je jen ku prospěchu celé společnosti. Jenže jak to vypadá, k takovému konání v naší zemi není vůle, v naší zemi se hledí na "výchovu" nevychovatelných, místo toho, aby se hledělo na práva poškozených. Soud přiznal poškozeným nárok na sto dvacet tisíc korun. Že násilníci poslali napadeným nějakých usmrkaných dvacet tisíc?

To má být výsměch?!

Dvacet tisíc je v dnešní době skoro jeden čistý měsíční plat, za to si ta poškozená, která se bude z útoku vzpamatovávat v řádu roků, mnoho nekoupí, což platí i o té částce uznané soudem. Za to se ti manželé nemohou ani přestěhovat jinam, aby byli od podobné násilnické sebranky co nejdále.

Kdo z vás by si nechal za stodvacet tisíc rozmlátit hubu, dupat po hlavě i po těle, mlátit hlavou o beton? Kdo z vás by si nechal za tak směšnou částku zničit celý život, protože ta napadená paní už NIKDY nebude moci žít tak, jako tomu bylo před útokem. Kdo si myslí že ano, ať si zkusí zažít takové trauma, a pak dáme řeč...

A tak zase padl rozsudek, ze kterého se slušnému člověku dělá mdlo. Ať si o mně myslí kdo chce co chce, ale já už prostě nevěřím, že je naše justice barvoslepá.

Kdyby byla, nemohli by násilnící z Duchcova od soudu odejít s tak směšnými tresty za tak závažný a společensky nebezpečný skutek.

Howgh!