Od ďábla přes bouři do zapomnění…
Byla ráda, že sedí. Nevěděla, jestli je dost daleko. Stále nevěřila svým nohám, bála se na ně postavit, copak mohou třesoucí se nohy někoho unést? Do teď měla v ústech pachuť krve, říkala si, že se jí snad nikdy nezbaví.
Tak dlouho toužila po tom, vidět Seluse umírat. A přeci ji chvíle, kdy k tomu skutečně došlo, zastihla nepřipravenou. Selus, ďábel v lidské podobě, který šlapal po její cti i těle, pro kterého musela nechávat své tělo šlapat chodník v San Diegu, už nežil. Zabil ho nůž, ne to ona ho zabila.
A teď utíkala před policií, před pohledem na tu zakrvavenou zpola ležící postavu. Utíkala sama před sebou.
Měl na sobě kostkovanou flanelovou košili, seprané potrhané džíny, a ty nejmodřejší oči, jaké kdy viděla. Nakládal do pickupu nějaké balíky a sáčky, podle všeho s jídlem, pitím, a bůh ví s čím ještě. Otočil se k ní právě ve chvíli, kdy ho pozorovala, otřel si dlaně o džíny a vykročil směrem k ní.
„James“, řekl, a napřáhl ruku dolů k její sedící postavě. Podala mu tu svou, a on jí pomohl vstát.
„Barbara“, zalhala mu. Už tak dlouho nepoužívala své skutečné jméno, že jí ani nenapadlo, aby mu řekla pravdu.
Jeho loď měla skoro čtyřicet metrů na délku, a byla krásná. Udržoval ji s láskou, kterou v něm vypěstovala služba u námořnictva. Bývalý první pomocník vrchního loďmistra, James Culum nanosil zásoby z auta do nákladového prostoru lodi, zkontroloval co se dalo. Z přídě i zádě stáhl lana, do té chvíle poutající loď k pacholeti na okraji mariny.
Už dlouho se necítila tak dobře. Příď lodě mířila ven ze zálivu, on měl práci u kormidla, a ona, vysprchovaná a s mokrými vlasy stála těsně za ním. Měla na sobě jeho vypůjčenou čistou košili, co jí sahala až do půli stehen.
„Máš chuť na něco k pití?“ zeptal se jí, a když kývla, řekl jí, kde najde ledničku, ze které má přinést dvakrát cokoliv. Stáli vedle sebe, z plechovek ucucávali pivo, a moře okolo nich ubíhalo dozadu šesti uzlovou rychlostí.
„Co je támhle to?“ ukázala rukou k obzoru.
Uvědomila si, že se ptá jen ona jeho, on se jí vůbec na nic neptal, a byla mu za to vděčná.
„Bude to s námi trochu házet, jedeme do bouřky.“
„Mám se bát?“
„Nemyslím si.“
Přitiskla se k němu blíž a ucítila jeho mužnou vůni. Spolu s vůní moře to u ní evokovalo pocity, o kterých si až dosud myslela, že už k ní nikdy nepřijdou. Jak to jen bylo dlouho, co po nějakém muži zatoužila dobrovolně a sama od sebe…?
Už si nepamatovala.
Změnil o pár stupňů polohu kormidla, a zamířil zpět blíže k pobřeží. Když dosáhli hranici, kde dno pokrýval písek, a kde byla optimální hloubka pro ukotvení, vyhodil obě kotvy. V prvním poryvu větru zkontroloval poziční světla.
Byla to čistá vášeň. Jako by se u ní protrhla stavidla, za kterými bylo dosud zavřeno vše, co souviselo s dobrovolnou láskou. Laskal její ňadra, a líbal ji na hladké břicho. Zaklonila hlavu, její dlouhé vlasy se téměř dotýkaly jejího zadečku. Cítila, jak jí hoří tváře. Její steny a jeho vzdechy téměř zanikly v burácení hromu. Střechu kabiny bičovaly proudy deště, vlny si pohrávaly s lodí jako s dětskou hračkou.
Ani jedno z toho nikdo z nich nevnímal.
Leželi si v náruči, oba si tak cizí, a přeci tak blízcí. Okolní svět jako by vůbec neexistoval, pasáci s přeťatou krční tepnou, ani banky se svými upomínkami splátek za loď, neměli šanci tou clonou bouře proniknout.
Když otevřel oči, ležel ve zmuchlaných přikrývkách sám. Moře bylo po noční bouři klidné, malým okýnkem v nástavbě dovnitř sahaly nesmělé paprsky vycházejícího slunce. Vyšel na palubu. Pobřeží se lesklo v několika kilometrové vzdálenosti, ne daleko, aby nerozeznával detaily kopců za hranicí příboje, ale dost daleko na to, aby k němu chtěl někdo doplavat. Proudy, které tam panovaly, by každého takového blázna neúprosně odnesly na širé moře...
Přes kormidlo ležela úhledně přehozená jeho košile, ze které byla stále cítit vůně jejího dívčího těla.
Byl na lodi sám.
Před ďáblem, a už vůbec ne před sebou, nikdo neuteče…
)
Vladimír Kroupa
V Brně sněží, v ODS jsou zřejmě závěje…
Primátorka Brna, paní Vaňková, si naběhla s jednou pitomou fotkou. Veřejnost neví, co se dělo po cvaknutí foťáku, ale vnímá, co se děje po zveřejnění oné fotky...
Vladimír Kroupa
Pomáhat Ukrajině ano, ale ne za cenu hlouposti...
Jak už asi mnozí z Vás vědí, z ukrajinského obilí a dalších potravin se stává problém. Jedna věc je jeho množství, druhá věc je riziko zdravotní závadnosti takových komodit...
Vladimír Kroupa
Málem jsem zabil dítě / Málem jsem umřel…
Zaseknul se mi závěr. Trhnul jsem s ním dozadu, abych vyhodil vzpříčený náboj. Když se mi to konečně povedlo znovu jsem na něj zamířil. Jeho obličej, který ke mně otočil, byl dokonalým terčem...
Vladimír Kroupa
Den, kdy se naivům zastavil dech…
Píšu naivům, protože člověk nenaivní, nebo třeba šachista, co umí přemýšlet o dva tahy dopředu, musel s něčím takovým počítat. Otázka nezněla - zda, ale - kdy...
Vladimír Kroupa
Proč není dobré pro mír ustupovat zlu…?
Protože zlo takový mír neocení, naopak udělá všechno proto, aby takový „mír“ v budoucnu pošlapalo. Co bude pak? Další ústup a další domnělý mír...?
Vladimír Kroupa
Silní Putinovi ustupují, zatímco slabí s ním statečně bojují…
Začíná to vypadat, že nejsilnější ze západních států začínají ustupovat Putinovi, a zároveň začínají házet Ukrajinu přes palubu. Jak že to řekl Churchill?
Vladimír Kroupa
Co (některým...) voličům Andreje Babiše absolutně nedochází…
Tito někteří voliči argumentují hlavně tím, že za jeho vlády jim bylo lépe. Měli více peněz, ceny byly mnohem nižší, mohli si koupit více zboží, a dokonce i něco do slamníku pro strýčka Příhodu jim zbylo...
Vladimír Kroupa
Andrej Babiš – generátor dluhů. A ještě se tím chlubí…
Při sledování včerejší předvolební debaty na Nově jsem jen lapal po dechu. Už ale vím, proč se pan Babiš předchozích debat neúčastnil – nechtěl dát více času svým rivalům, aby jeho cancy a lži rozprášili po každé debatě...
Vladimír Kroupa
Co je na Rusku teroristického?
Někteří to vidí tak, že nic. Všechno je v pořádku, Rusko využívá svého práva na velikost a sílu, Ukrajina si může za lekci ze slušného chování sama, a jestli ne sama, tak spolu se Západem...
Vladimír Kroupa
Ani omylem se nechci zastávat Ruska, ovšem…
... některé horké hlavy by se měly zchladit. Mám na mysli hlavy některých novinářů a televizních redaktorů, a hlavně politiků. Našich...
Vladimír Kroupa
Pro ukrajinské civilní oběti ruských zločinů můžeme udělat víc…
Současně s tím, můžeme udělat něco pro sebe, hlavně pro ty z nás, kteří stále nevěří, závidí, nenávidí a názorově stojí na straně, která není morálně ospravedlnitelná...
Vladimír Kroupa
Kdo má největší strach z potenciálního prezidenta, Petra Pavla…?
Na hlavu Petra Pavla, toliko kandidáta na prezidenta ČR, se v posledních dnech snesla vlna kritiky za jeho minulost, respektive za to, jak se k ní staví.
Vladimír Kroupa
Ideální muž a ideální žena. Konečně jsem na to sám pro sebe kápnul…
Kdekdo si s tím láme a lámal hlavu. Je fakt, že co člověk, to názor, pocit a priorita. Po dlouhodobém studiu tohoto problému jsem alespoň já sám pro sebe tomu přišel na kloub...
Vladimír Kroupa
Rus nekreslí červené linie, Rus páchá krvavé linie…
Ještě ani není jasné, kdo vlastně vyhodil do luftu část Kerčského mostu, ale už je jasné, jak blízko má Putin k Hitlerovi...
Vladimír Kroupa
Nechápu, proč někdo nechápe, že je Putin vrah a zloděj…
Jak moc musejí být zblblí lidé, co se stále zastávají Putina a jeho zločinných záchvatů? Kde tací vyrůstali, jaký vnitřní řád nasávali s mateřským mlékem...?
Vladimír Kroupa
Hledám na Západě toho, kdo chce válku. Zn. Marně…
Nějak tomu nerozumím. Podle zpráv a informací z Ruska, Číny, nebo Běloruska, prý Západ nemyslí na nic jiného než jak rozpoutat válku, na to, že nejpozději zítra budou státy Rusko, Čína a Bělorusko ze strany Západu napadeny...
Vladimír Kroupa
Začátek ruské mobilizace – konec začátku Putinova pádu…
Sir Winston Churchill mi snad odpustí, že jsem trochu překroutil jeho citát z Druhé světové války. Ruský prezident Putin si to ale „zaslouží“...
Vladimír Kroupa
Jestli se Rusové rozzlobí, tak prý budou zlí…
To, že jde o národ v podstatě zlý, jak stádo čertů, to krom skalních proruských rekt-alpinistů, už u nás ví snad každý. Že lžou druhým i sami sobě, to víme taky. Jo, a ještě to, že se mají čeho bát...
Vladimír Kroupa
Omezenci žijí jen ve městech…
To je jasný fakt, pro který jsou nepopiratelné důkazy. No řekněte, umí snad běžný Pražák zabít, stáhnout a vykuchat králíka? Umí si snad Pražák převléci své značkové sako za umatlané montérky? Neumí, omezenec jeden...
Vladimír Kroupa
Jak demonstranti na Václaváku zapomněli na příčinu…
Sešlo se jich tam hodně, o tom není sporu. Jsou ale i další aspekty, o kterých není sporu, co se téhle demonstrace týká. Jde z ní větší mrazení, než snad z nastávající zimy...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 2182
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3086x
Dum Spiro Spero...
Seznam rubrik
- O FILMECH...
- SMRT TÁHLA PIKOVÝ ESO
- MŮJ ČTENÁŘSKÝ DENÍK
- POVOLÁNÍ - BODYGUARD
- JE TĚŽKÉ PŘEŽÍT...
- O lásce...
- TANEC S BÍLOU SMRTÍ
- S PRSTEM NA SPOUŠTI...
- HRA O ŽIVOT...
- MOJE RECEPTY - VAŘENÍ...
- O LÁSCE - MOJE PŘÍBĚHY A ÚVAHY
- SLOUŽÍM VLASTI...
- MOSSAD...
- MOJE BAJKY A POHÁDKY
- DIVOKÝ ZÁPAD...
- Z DENÍKU - AFGHÁNISTÁN...
- O ČLOVĚKU...
- STÍNY...
- STŘÍPKY Z DĚTSTVÍ...
- TĚŠÍ MĚ, CHÁRON...
- ,,SHAKESPEAROVINY"
- TEXTY MÝCH PÍSNÍ A BALAD
- I ĎÁBEL BÝVAL KDYSI ANDĚLEM…
- CHERCHEZ LA FEMME...
- TAXÍK A JINÉ SRANDIČKY...
- CUI BONO VERITAS...
- HORORY, SCI FI, PSYCHO...
- RYBÁŘSKÉ POVÍDKY A ZAMYŠLENÍ..
- MOJE BÁSNIČKY...
- MOJE FOTOBLOGY...
- OSOBNÍ
- NEZAŘAZENÉ
Oblíbené blogy
- Všechny, ze kterých se dozvím něco, co jsem nevěděl...
- Pavlína O' T. -Ta, která umí říci jasně co se jí líbí a co ne...
- Dušan Rovenský - Ten, který zná, ví a zažil...
- Alice Barešová - Ta s krásnou duší...
- Standa Wiener - Ten, co mě vždy pobaví...
- Jana Krčová - Ta něžně svá...
- Pavel Krečíř - Myslím, že srandista a budovatel :-))
- Ivo Richter - normální a prima chlap
- Hana Rebeka Šiander - V sametu zabalený diamant...
- Marián Béreš - PAN fotograf...
- Dušan Streit - zdravě rozumný
Oblíbené stránky
- Své články publikuji i v časopise ,,Rybář"
- Něco pro milovníky fajnového pití - COGNAC CLUB
- Napsal jsem první knihu
- Napsal jsem druhou knihu
Oblíbené knihy
Oblíbené články
- Hoď kamenem, kdož jsi bez viny...
- Z deníku - Afghánistán...jsou čtyři ráno...
- Vánoce 88' a ráže 7,62...
- Bodyguard - ,,Vaše sukně madam..."
- Bodyguard - ,,Tohle je Bagdád madam..."
- Pod palbou...
- ,,Vrať se mi živý, Vasko..."
- Přežít...
- Ano, já jsem Smrt...
- Per atria mortis... (Skrz brány smrti...)
- Kytarový mág...
- Zakuř si, Žide, zakuř...
- Cizinec...
- Milý Ahmede...
- Jak jsem salutoval B. Willisovi...
- Tanec s bílou smrtí - kapitola první...