Kde jsou dnes herci, umělci, chartisti, bývalí disidenti…?

V listopadu 89´ byli prý motorem revoluce, která si vysloužila v dějinách našeho národa titul -,,Sametová“. Dnes - dnes, kdy opět člověčenství dostává na frak, kdy zase občan klesl na žebříčku priorit vládnoucích veličin až úplně na dno – kde jsou dnes? Proč mlčí…?!

Tehdy, v 89´ roce, vyburcovali lidi k něčemu až do té doby nevídanému. Dokázali svým osobním příkladem vzbudit v lidech odvahu vyjít do ulic, aby tam nahlas řekli, co se jim nelíbí  a proč.

Kde jsou dnes všichni ti pánové Hutka, Kocáb, Suchý, Töpfer, Stropnický, Heřmánek, Donutil, dámy Bohdalová, Kubišová, Holubová, Veškrnová - Havlová a spol? Kde jsou, proč nevedou lidi na cestě ke spravedlnosti, která dostává v posledních dnech v naší zemi tak krutě na prdel…?!

Kde jsou všichni ti stateční chartisti, všichni ti disidenti, všechna ta inteligence, včetně církevních hodnostářů, všichni ti, co měli kdysi prý tak na srdci blaho národa? Cožpak oni najednou nevidí, co se tady děje? Nevidí tu špatnost, nevidí ten marast, kterým se celý náš národ brodí?!

Jsou snad lidé na omylu, vědí snad umělci, zpěváci, herci a inteligence vůbec, něco, co jiným zůstává utajeno?

Mýlíme se snad my všichni, kterým se nelíbí co se tady v té naší zemi děje?

Jsme na omylu a je v pořádku, když naše životy ovládají kmotři a kmotříci, kteří vysávají postupně i to málo z dobra, co ještě v lidech za těch posledních pár let zbylo…?

Jsou umělci zalezlí ve svých divadlech a nahrávacích studiích, celí posraní strachy, jen aby jim někdo někde neutáhl kohout dotací a prebend?

Proč nejdou příkladem, kam se poděla jejich odvaha bojovat s nešvary doby, už je nezajímá osud naší země, už nejsou svědomím národa…?

Komunistů se nebáli, a těch, co jsou u vesla nyní se bojí?

To by znamenalo, že ti, co jsou u koryt teď, jsou mnohem horší, než byli v osmdesátém devátém už v podstatě vyčerpaní bolševici…

Jiný důvod, proč neslyším výzvy umělců k nápravě té špíny tady, mě nenapadá.

Vlastně jeden ano - že jsou s kmotříčky jedna ruka, a jak známo, ruka ruku myje...

Z tohoto poznání se mi dělá zle…

K tomuto článku můžete diskutovat ZDE

PS. - Jedinej kumštýř, kterej nikdy nezaprodal svou duši ďáblu, už bohužel mezi námi není. Naštěstí tu ale po sobě zanechal hodně krásných myšlenek a písní, ze kterých až mrazí. Tady je jedna z nich...