Sloužím vlasti... - Operace ZINC

17. 06. 2009 8:15:44
Operace ZINC byla svým posláním zpravodajskou skupinou. Její úkol nebyl o nic lehčí, nebo těžší, než úkoly jiných skupin, přesto byla operace ZINC v mnohém jedinečná...

,,Já tomu nemůžu uvěřit! Taková dálka! Že nás rovnou neodvezli do Berlína sakra...!?"

 

Vzteku rotmistra Arnošta Mikše se nebylo co divit. Skupinu ZINC, ve které byl on, dále velitel - nadporučík Oldřich Pechal a radista, četař Viliam Gerik totiž výsadkový letoun vysadil 28.3.1942, mezi druhou a třetí hodinou ranní daleko od původně určeného místa seskoku. Měli být vysazeni v buchlovských lesích s tím, že jejich teritoriem měla být v podstatě celá Morava. Tam měli muži ze ZINC organizovat a řídit činnost dalších vln výsadků, které měli mít sabotážní charakter a které v té době zpravodajský odbor teprve připravoval.

Činnost odboje na Moravě byla totiž v minulosti silně poznamenaná zatýkáním a zbytek místního odbojového hnutí byl takřka odříznutý, jak organizačně, tak materiálně od podobných složek odporu v Čechách. Další důvod zájmu o Moravu tkvěl v tom, že sousedství se Slovenskem mělo v plánech zpravodajského odboru v Londýně veliký význam.

Jenže díky navigační chybě polské posádky Halifaxu (navigační chyby polských posádek byly pověstné...)nebyli muži ze ZINC vysazení na Moravě, ale až u slovenských Gbel a to bylo zlé...

,,Celej ten cirkus s sebou táhnout nemůžeme..." rozhodil velitel skupiny Pechal rukama. Měl na mysli tři kompletní rádiové stanice LÍPA. Skupina měla i svůj vlastní šifrovací klíč. Dále měli k dispozici velikou sumu peněz na zajištění zpravodajské činnosti a část těch peněz měla být předána mužům z operace SILVER A. Šlo celkem o 3 miliony korun, dílem v okupační měně a dílem v německých markách.

,,Lípy se musejí schovat tady, ale peníze musíme dostat přes hranici na Moravu", pokračoval v plánování nadporučík Pechal.

,, Vyndáme z kontejnerů jen ty dva kufříky. V jednom poneseme peníze a do druhého uložíme ,,MARKA" (agenturní stanice MARK - 5)".

A tak se i stalo. Radiostanice LÍPY byly uschovány v seníku a celá skupina postupovala až do Skalice společně. Tam se ale muži rozdělili a jako první mířili s kufrem s MARKEM 5, ke střežené slovenské hranici rotmistr Mikš s četařem Gerikem. Šli takzvané ,,tykadlo" a zajišťovali postup velitele Pechala, který šel s kufrem peněz za nimi.

Jenže došlo k menší komplikaci a skupina se, tak, jak bylo původně domluveno, ještě před hranicí nesešla. Mikš s Gerikem proklouzli přes hranici u Rohatce a podařilo se jim už na moravské straně nasednout do vlaku a dojet do Buchlovic, kde byla jejich první záchytná adresa, kam se měli obrátit s prosbou o spolupráci.

Nadporučík Pechal postupoval sám a dostal se do vážných potíží. Při přechodu hranice ho chytili dva němečtí celníci. Legitimovali ho, ale neprohledali, což se jim stalo osudné. Pechal odlákal jejich pozornost, vytáhl pistoli a oba zastřelil.

Zabil poprvé v životě a zřejmě ho to natolik ,,sebralo", že když se dal na útěk, spletl si směr a mířil zpátky na Slovensko. Navíc si v rozrušení neuvědomil, že jeho legitimace, kterou mu celníci sebrali, zůstala u jejich mrtvých těl. Asi si říkáte, že přeci jeho ,,kenkarta" musela být falešná, tak proč problém...?

Pechal totiž měl svou opravdovou legitimaci, jen mu na ní odborníci v Londýně změnili příjmení na - Pešar. Všechny ostatní údaje, jako například adresa jeho bydliště ve Vřesovicích kde stále žili jeho rodiče, byla pravá. To byla neodpustitelná chyba a jen těžko pochopitelný, až diletantský hazard ze strany zpravodajského odboru. Ještě jeden náhodný faktor hrál ve štvanici na Oldřicha Pechala velikou roli. Tím faktorem byl jeden z českých četníků, který ve chvíli, kdy se mu při vyšetřování smrti dvou celníků dostala do rukou Pechalova legitimace, tohoto bezpečně poznal a identifikoval. Sloužili spolu totiž kdysi před válkou u jednoho pluku a tento zrádce neváhal a Pechalovu totožnost gestapu udal.

Gestapo nechalo sledovat Pechalovi rodiče v naději, že se tam dříve, nebo později objeví.

Dočkali se...

Mikš s Gerikem byli do té doby v Buchlovicích. Tam, při pokusech o navázání rádiového kontaktu s VRÚ (vojenská rádiová ústředna) zjistili, že agenturní radiostanice MARK 5 je poškozená a nefunkční. Protože jim před rozdělením skupiny u Skalice Pechal předal pro jistotu adresu svých rodičů, zamířili oba právě do Vřesovic. Samozřejmě, že to bylo hrubé porušení pravidel konspirace. Parašutisté se neměli při operačním nasazení ke svým rodinám a blízkým ve vlasti vůbec přibližovat.

Stala se chyba a muži skupiny ZINC se ve Vřesovicích sešli. Pechal byl nucen se zbavit při opětovném návratu přes hranice ze Slovenskem na Moravu kufru s penězi. Jejich radiostanice MARK 5 byla nepoužitelná a vysílačky kompletů LÍPA zůstaly ukryté kdesi na Slovensku v seníku. Úkol skupiny byl dílem jejich vlastní vinou a dílem vinou okolností, které nemohli ovlivnit, v troskách. A tak se Pechal rozhodl, že pošle Mikše s Gerikem do Prahy, aby se tam pokusili navázat styk s dalšími skupinami parašutistů přes záchytné adresy, které měl pro tyto účely v zásobě. Sám se ale rozhodl z obavy o rodiče zůstat ve Vřesovicích.

4. dubna 1942 gestapo zatklo Pechalovu rodinu, ale jemu samotnému se podařilo opět uniknout. Na útěku se všemožně snažil navázat spojení se zbytky ON ( odbojová organizace Obrana Národa). Jak se podařilo dva dny před tím uniknout do Prahy Mikšovi s Gerikem, když už údajně mělo gestapo adresu ve Vřesovicích pod dohledem, zůstává záhadou.

Toho dne, tedy 4. dubna 1942, kdy byly zatčeni Pechalovi rodiče, došlo ještě k jedné závažné události. V Praze, na místní policejní ředitelství se dobrovolně přišel udat četař Viliam Gerik. Přes dva dny čekal na příjezd Mikše, se kterým se v zájmu bezpečnosti ještě před příjezdem do Prahy rozdělil. Toulal se ulicemi bez jakéhokoliv krytí a zajištění, spal v průchodech a jeho, bohužel ne příliš silný charakter byl těmito dvěma dny zlomen. Je zvláštní, jak se mohl muž - i když velmi mladý (bylo mu teprve dvacet dva let), ale s jeho výcvikem, takhle rychle ,,složit" . V domnění, že Mikš už nedorazí a že zůstal sám, se tedy Gerik vzdal gestapu. Zradil v tom nejhorším slova smyslu. Poskytl gestapu dobrovolně řadu informací o poslání jejich skupiny ZINC, o personálním složení akce OUT DISTANCE, jejíž muži s nimi přiletěli ve stejném letadle, prozradil záležitosti týkající se systému výcviku, personálního složení a detaily celkové činnosti Zvláštní skupiny ,,D" působící v Anglii.

Tyto vyzrazené údaje měli fatální následky pro parašutisty, kteří už byli na našem území a žili v ilegalitě i pro muže, kteří se teprve cvičili v Anglii a operační let na ně zatím jen čekal.

Gerik (před přihlášením se gestapu vystupoval pod jménem - Gertík) dokonce prozradil, kde byly na Slovensku ukryty rádiové stanice LÍPA a odboj tak o ně definitivně přišel. Vyzradil Němcům naprosto všechno o plánech velitele Pechala a tak mohlo gestapo jít po jeho stopách s mnohem větší jistotou. Němci nasadili na Pechala zrádného konfidenta Ryšánka a tomu se pod lstí a legendou, že je v jeho silách zajistit Pechalovi kontakt se špičkami (zbylými) brněnské odbojové sítě, podařilo vylákat Pechala na Kníničskou přehradu u Brna a tam byl nadporučík Oldřich Pechal dne 2. června 1942 zatčen.

Podle dochovaných dokumentů se ve vězení choval jako pravý opak zrádce Gerika a Němcům se ho ani přes kruté mučení nepodařilo zlomit. Nedozvěděli se od něho vůbec nic. Trpělivost s ním ztratili ve chvíli, kdy ho dovezli do Prahy a očekávali, že jim pomůže s identifikací těl padlých parašutistů z 18. června 1942 z krypty kostela v Resslově ulici.

Ani tehdy nezradil a tak byl nakonec nadporučík Oldřich Pechal poslán do koncentráku v Mauthausenu a tam byl dne 30. června 1943 popraven.

Rotmistr Arnošt Mikš, vystupující pod jménem - ,,Mikola" se zdržoval chvíli v Táboře, kde od svého bratra (četníka) získal nové doklady a potom se znovu vydal do Prahy. Tam se mimo jiné setkal s parašutisty nadporučíkem Opálkou ze skupiny OUT DISTANCE a rotmistrem Valčíkem ze skupiny SILVER A, kteří o něco později také padli v boji v kryptě kostela v ,,Resslovce".

Mikš se poté přesunul na křivoklátsko a tam se 29. dubna 1942 společně s kolegou, rotným Koubou ze skupiny BIOSCOP dostal do přestřelky s četníky. Mikš zůstal na místě těžce raněný a protože neviděl jiné východisko, zastřelil se.

Viliam Gerik si možná konečně začal uvědomovat důsledky své zrady a měl v úmyslu před gestapem, které ho nechávalo na svobodě a využívalo ho k lákání dalších parašutistů, uprchnout buď do Maďarska, kde měl příbuzné, nebo do neutrálního Švýcarska. Tam odtud chtěl údajně zase navázat kontakt se zpravodajským odborem v Londýně. Jeho záměr ale byl gestapem odhalen za pomoci konfidenta Augustina Přeučila, kterému se Gerik se svým plánem svěřil a tak byl Viliam Gerik dne 6. dubna 1943 zatčen. Byl vězněn v Praze na Pankráci a ve vazbě v Terezíně, odkud byl nakonec dne 28. října 1943 poslán do koncentračního tábora Dachau. Tam se mu se štěstím podařilo přežít válku a dočkal se osvobození.

Trestu za svou zradu vlasti ale neušel. Po válce, dne 29. dubna 1947 byl četař Viliam Gerik ve svých necelých dvaceti sedmi letech za zločin velezrady popraven.

PECHAL.jpg

 

 

 

Velitel operace ZINC, nadporučík Oldřich Pechal, narozen 12.5.1913 byl popraven v Mauthausenu dne 30.6.1943

 

 

 

 

 

 

 

 

 

MIKS.jpg

 

 

 

 

Zástupce velitele operace ZINC, rotmistr Arnošt Mikš, narozen 27.7.1913 zemřel vlastní rukou v boji u Křivoklátu dne 29.4.1942

 

 

 

 

 

 

 

 

 

GERIK.jpg

 

 

 

 

Radista operace ZINC, četař Viliam Gerik, narozen 28.12,1920 byl po válce odsouzen za zločin velezrady a dne 29.4.1947 byl popraven

 

 

 

 

 

 

 

Fota ze sbírky Tomáše Jambora a Petera Rusnáka

Všechny články mého ,,seriálu" - ,,Sloužím vlasti" najdete po kliknutí - sem

Autor: Vladimír Kroupa | středa 17.6.2009 8:15 | karma článku: 27.96 | přečteno: 5457x

Další články blogera

Vladimír Kroupa

V Brně sněží, v ODS jsou zřejmě závěje…

Primátorka Brna, paní Vaňková, si naběhla s jednou pitomou fotkou. Veřejnost neví, co se dělo po cvaknutí foťáku, ale vnímá, co se děje po zveřejnění oné fotky...

2.8.2023 v 14:11 | Karma článku: 44.52 | Přečteno: 5522 | Diskuse

Vladimír Kroupa

Pomáhat Ukrajině ano, ale ne za cenu hlouposti...

Jak už asi mnozí z Vás vědí, z ukrajinského obilí a dalších potravin se stává problém. Jedna věc je jeho množství, druhá věc je riziko zdravotní závadnosti takových komodit...

18.4.2023 v 10:33 | Karma článku: 46.62 | Přečteno: 10214 | Diskuse

Vladimír Kroupa

Málem jsem zabil dítě / Málem jsem umřel…

Zaseknul se mi závěr. Trhnul jsem s ním dozadu, abych vyhodil vzpříčený náboj. Když se mi to konečně povedlo znovu jsem na něj zamířil. Jeho obličej, který ke mně otočil, byl dokonalým terčem...

23.3.2023 v 11:09 | Karma článku: 19.66 | Přečteno: 833 | Diskuse

Vladimír Kroupa

Den, kdy se naivům zastavil dech…

Píšu naivům, protože člověk nenaivní, nebo třeba šachista, co umí přemýšlet o dva tahy dopředu, musel s něčím takovým počítat. Otázka nezněla - zda, ale - kdy...

24.2.2023 v 13:59 | Karma článku: 31.22 | Přečteno: 1379 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Václav Kunft

Velký pátek

Otevírání hor a vydávání pokladů nemá nic společného s křesťanským Velkým pátkem. Je to stará pohanská tradice spojená s příchodem jara. Mytologické téma je smrt a znovuzrození.

29.3.2024 v 11:12 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 47 | Diskuse

David Snítilý

... a co je vlastně normální aneb nudné vztahy

„A je sexy ten Váš kamarád?“ provokovala Marka Tereza. „Ne tak jako já," kasal se Marek. „Sexy s tímhle pivním mozolem?" poukázala na jeho zvětšujícího se milana. „To není pupek, to je charisma," oponoval nádherné femme fatale.

29.3.2024 v 7:40 | Karma článku: 9.79 | Přečteno: 153 | Diskuse

Alena Bures

Recenze - Martina Boučková: Šílená babička

Rodiče si nevybereš. Ale to koneckonců ani děti. A mít mírně šílenou matku je někdy k vlastnímu zešílení, ale někdy....

28.3.2024 v 17:24 | Karma článku: 8.89 | Přečteno: 154 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

O fotbalových legendách, paní Štěpánkové a pomíjivosti

Kdybych se narodil před sto lety... No, abych řekl pravdu, někdy mám pocit, že se tak opravdu stalo.

27.3.2024 v 12:58 | Karma článku: 15.51 | Přečteno: 207 | Diskuse

Iva Marková

Ženy

....................................................................................................

26.3.2024 v 22:53 | Karma článku: 9.54 | Přečteno: 200 | Diskuse
Počet článků 2182 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3086

Bývalý bouřlivák, bývalý rváč, bývalý voják štěstěny, bývalý kalič, bývalý spisovatel. Současný pozorovatel všedností i jinakostí, na které se dnes ze svého skladu vzpomínek dívá úplně jinak, než jak se na ně díval v těch bývalých, bouřlivějších dobách...

 Dum Spiro Spero... 

 

                                

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

více

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...