Hledám prezidenta, značka – příštího…

Ať už je někdo se současným osazenstvem Pražského Hradu spokojen, nebo není, každopádně nás už za kopcem příštích ne příliš vzdálených časů čeká volba. Těžká volba…

.

Mnoho lidí to má tak, že ať už se příštím prezidentem stane kdokoliv, důležité bude, že už jím nebude ten současný. Drží se hesla, že hůře, než je teď, už být nemůže.

No, nevím, nevím, život mě naučil, že nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř – řečeno slovy klasika Járy Cimrmana.

Ale na druhou stranu platí skutečnost, že vždy je co vylepšovat, v případě současné situace to, alespoň pro mě osobně, platí dvojnásob…

Přečetl jsem si zajímavý průzkum, který uvádí několik jmen případných kandidátů na náš nejvyšší ústavní post. Musím se přiznat, že mě z toho seznamu trochu polil pot…

Na prvním místě u mnoha lidí prý je… tramtardááá – současný premiér, Andrej Babiš. Těsně za ním by lidé prý na Hradě rádi viděli Marka Ebena, moderátora, herce a hudebníka. Co se pana Babiše týká, tak ten má v mých očích jen jednu jedinou výhodu nad ostatními, o kterých ještě bude řeč – je to člověk znalý politiky a má zkušenosti s těmi nejvyššími patry tohoto „rizikového sportu“.

Tím pro mě osobně veškeré výhody jeho persony v prezidentském úřadu končí…

Pan Eben…

Pana Marka Ebena mám rád, hodně rád. Je to z mého pohledu inteligentní, vtipný a sympatický člověk. Myslím si o něm, že je to muž určité noblesy a vždy, když ho v televizi vidím, mám dobrý pocit.

Ale…

Ale doufám, že bude natolik chytrý, aby po prezidentské kandidatuře nakonec ani nezkoušel sahat…

Jak se říká o tom ševci, co se má držet svého kopyta, v případě pana Ebena bych ho úpěnlivě prosil, aby, kdyby ho náhodou ta vidina sebe na Hradě potrefila, aby ji hnal svinským krokem, co nejdál od sebe. Není politikem, není to tudíž člověk ušpiněný a jeho čisté duše by bylo pro tak nevděčnou funkci opravdu škoda…

Dalším jménem, které prý lidé v průzkumu označili jako přijatelné je senátor Pavel Fischer, který už to jednou s kandidaturou zkoušel. Hmm, víte, já osobně bych měl na Hradě rád člověka, který nepůsobí dojmem pololeklé ryby, s prominutím. Tak, jako mnozí jiní lidé, i já vnímám politickou scénu v naší zemi, vnímám jednotlivé politiky, co kde řeknou, co navrhnou, a co se jim případně podaří prosadit silou své vůle, správností svých myšlenek, nebo něčím, co dokáže ostatní dravce na politickém poli přesvědčit (což určitě není lehké…) o potřebnosti jeho nápadu. Charismatem a silou své osobnosti.

Omlouvám se, ale nic z toho z pana Fischera nevnímám, tudíž pro mě není tím pravým „alfou“, kterého bych chtěl vidět, jak reprezentuje mou zem.

Pak je tu generál Petr Pavel…

Pan generál by dejme tomu byl „chlapákem“, je to voják a svou odvahu před nepřítelem prokázal nejednou. Z tohoto pohledu by mohl být „alfou“, i v politice a mezinárodních vztazích se umí pohybovat, jenže…

Jenže u něj vnímám ne dost dostatečnou pevnost v názorech, navíc některá jeho prohlášení jsou pro mě doslova neskousnutelná. Když 26. června 2015 započalo jeho třetí funkční období ve strukturách NATO, nechal se slyšet, že hrozby, jimž NATO během jeho působení čelí, jsou hlavně radikalismus na Blízkém východě a teroristická organizace Islámský stát. Proti tomu nemám vůbec nic, kdyby pan generál krátce na to neotočil, jako na obrtlíku a neprohlásil, že Rusko je nebezpečnější než Islámský stát a hrozba terorismu a uprchlíků byla v České republice přeceňována.

S tím už trochu mám problém. Uznávám, že Rusko je jistým nebezpečím pro evropské struktury, včetně naší země, ale proč si vybral zrovna jako přirovnání Islámský stát, uprchlíky a terorismus? Tyto atributy jsou nebezpečné pro Evropu jinak, než Rusko, to jistě, ale o jejich nebezpečí nemůže být vůbec sporu, takže snižovat význam jejich nebezpečí srovnáním s Ruskem mi přijde nesmyslné.

Co mi ale v poslední době od pana generála nejvíce naštvalo, byl jeho postoj k turecké invazi proti syrským Kurdům. Pavel totiž podpořil tureckou invazi do Afrínu v Sýrii, která začala v lednu 2018 a byla namířena proti syrským Kurdům, které Turecko označuje za teroristy. Generál Pavel tehdy prohlásil, že Turecko má právo na sebeobranu před teroristy, a protože bylo NATO Tureckem o vojenské operaci informováno, je vlastně všechno v pohodě…

Podle mě není nic v pohodě. Kurdové byli od prvních bojů s Islámským státem spojenci Západu na této krvavé frontě. Byli to právě oni, kdo za nás, za Západ, přinášeli oběti doslova na bojištích, v době, kdy evropští politici a potentáti v NATO jen planě žvanili a s Islámským státem bojovali jen prstem na mapě.

A takové lidi, jako jsou Kurdové, hodili generálové typu pana Pavla, přes palubu. Včetně generálů amerických, s jejichž vojáky těsně před tím Kurdové bojovali proti Islámskému státu dokonce bok po boku…

Kdo a jaký je skutečný spojenec Západu nám nakonec ukázali invazivní Turci nejlépe sami – když otevřeli nelegálním migrantům pomyslná vrata do Evropy a dodnes na turecko – řecké hranici není tento problém vyřešený…

Takže podtrženo – sečteno, pana Pavla já osobně už na Hradě nechci.

Další jména případných kandidátů mi evokují vzpomínky na nějaké bolení břicha. Jde o jména, jako Drahoš, Hilšer, Rychetský.

Pan Drahoš…

Člověka, který má kolem svého jména toto – prof. Ing. DrSc. dr. h. c. mult. – a který, aby vypadal chytřejší, si pořídí nedioptrické brýle, toho si také neumím představit jako někoho, kdo má být na čele. Navíc, stejně, jako v případě pana Fischera, jaká práce je vidět za jeho senátorským postem? Co v Senátu navrhnul, co prosadil, jak svou přítomností ve slavné „konírně“ oblažil svůj národ…?

Pan Hilšer…

Není proti legalizaci marihuany. Je pro přijímání uprchlíků.

To mi stačí, víc vědět nepotřebuju, na Hrad ho nechci.

Pan Rychetský…

V roce 1953 probíhal soud s vražedným soudcem, Karlem Vašem. Ten je známý zinscenovanými procesy s mnoha odpůrci komunistického režimu, které dostal na šibenici. Tehdy, v roce 1953, byl obhájcem pana Vaše Josef Rychetský, otec právě Pavla Rychetského. Na tom by nebylo samozřejmě nic špatného, každý obviněný má mít advokáta. Já vidím ale problém jinde – syn tehdejšího obhájce, Pavel Rychetský, člověk, který je na seznamu osob, které by někteří lidé rádi viděli na Hradě, má totiž názor, že krvavý Karel Vaš, který byl tehdy v roce 1953 za své justiční vraždy skutečně odsouzený na doživotí, aby pak v roce 1956 byl v celém rozsahu zbaven obvinění (!!!), byl prý, chudák malý… politickým vězněm, který se stal také obětí politických procesů…

Vaš byl především zrůda, která se vůbec neměla dostat z vězeňské cely na světlo boží a srovnávat zrovna jeho s politickým vězni, které sám pomáhal mučit a zabíjet, je urážkou jejich památky.

Podtrženo – sečteno – pan Rychetský na Hrad skrze můj hlas – nikdy!

Dalším jménem na seznamu případných kandidátů je Lenka Bradáčová. Paní Bradáčová je, jak známo, vrchní státní zástupkyně. Bude jistě inteligentní, bude důsledná, bude asi umět řešit problémy – jinak by nebyla tím, čím je. Ale já osobně si myslím, že člověk, který má takový přehled o různých politických a trestních kauzách, jako má právě ona, by neměl zastávat nějakou vysokou poltickou funkci, nemluvě o té nejvyšší. Přeci jen by to zavdávalo prostor pro případné spekulace, jak své znalosti v tomto směru může v nejvyšší státní funkci … nadužívat…

Takže tu bych také nevolil…

Paní Miroslava Němcová…

Když si ji „proklepávám“ zleva – zprava, tak musím uznat, že s tou bych měl jako s prezidentkou asi nejmenší problém. Má své mouchy, ale kdo je nemá. Z mého pohledu ale žádná z těch „vad na kráse“ není tak závažná, jako jsou pro mě osobně ty vady u předchozích jmen. Ano, tu paní bych si uměl představit na Hradě. Umí chodit v politice, její chování i zkušenosti mají úroveň, zná, co by měl vrcholný politik znát a určitě by nám nedělala ostudu ani za hranicemi naší země.

To se ale asi dost dobře nedá říci o posledním jméně, které lidé ve spojitosti s prezidentským úřadem v průzkumu zmínili…

Václav Kalus ml. …

Tento politik hledá třísku v cizím oku, aby trám v tom vlastním neviděl. Kdysi se dostal do křížku s panem Karlem Schwarzenbergem, to, když nesouhlasil s jeho kandidaturou na post právě prezidenta. Což o to, ani já jsem si kdysi pana Schwarzenberga za prezidenta nepřál, ale pan Klaus ml. tehdy zašel podle mě příliš daleko…

On se totiž tehdy pustil do pana Schwarzenberga na svém blogu s tím, že jeho příbuzní (pana Schwarzenberga) prý byli kdysi dávno kolaboranti s fašistickým režimem. Otec Karla Schwarzenberga, Karel VI. Schwarzenberg, byl prý před válkou členem nacionalistického a fašistického hnutí Vlajka.

A to mu pan Klaus ml. vyčítal… zrovna on…

Já vím, že za příbuzné, neřkuli za předky člověk nemůže, ale když už jsme u toho, čí předci kolaborovali s fašistickým režimem, asi pan Klaus ml. zapomněl na svého dědečka z matčiny strany, na pana Štefana Miština, otce Livie Klausové.

Pan Miština byl slovenský právník, který v dobách klerofašistického Slovenského štátu zastával funkci na centrálním úřadě tajné policie (ÚŠtB). Pracoval tam v době 2. světové války jako vedoucí cenzurního oddělení a jeho práce tkvěla v tom, že se zabýval soupisem majetku perzekvovaných slovenských židů. Pan Miština prý prokazatelně zajistil na účtech židovských organizací 186 336 slovenských korun a 104 424 korun na hotovosti.

Jako úředník ÚŠtB se tak podílel na perzekuci slovenských Židů, z nichž byly desítky tisíc deportovány do koncentračních táborů…

To je mazec, co?

A jeho vnuk pak bude někomu vyčítat, že jeho předci údajně kolaborovali…

Jak už jsem napsal, nikdo nemůže za své předky, ale to, co v této souvislosti pan Václav Klaus ml. předvedl vůči svému politickému rivalovi, je … židé pro to mají krásné slovo – chucpe.

A už jen takové chování je pro mě osobně dostatečně výmluvné, abych ani pana Václava Klause ml. na Hradě nechtěl…

No, jak je asi patrno, nejlépe z mého uvažování vychází paní Němcová. Každopádně jsem zvědavý, kdo se nakonec o post prezidenta naší země popere.

Máte Vy nějakou představu, koho ano a koho ne na Hradě? Dejte vědět v diskusi, díky.

P.S. omlouvám se za délku textu, kdo dočetl až sem, má malé bezvýznamné plus…

.

.