Poučí se Češi, až jim zemře někdo z rodiny…?

Polovičatá řešení jsou podle mě žádná řešení. Chápu, že roušek a respirátorů je v tuhle chvíli málo, přesto mi chybí u spousty spoluobčanů alespoň krapet invence a hlavně zodpovědnosti…

.

V Praze a v mnoha dalších městech se už nesmí do MHD bez alespoň nějakého zakrytí úst a nosu. Jak řekl ministr vnitra Hamáček, jakékoliv zabránění uniknutí kapének z našich dýchacích cest do okolí má smysl. I kdyby mělo jít o šátek, šálu, nebo lyžařskou, či jakoukoliv jinou kuklu.

Přes toto doporučení a apel na občany, míjí se toto účinkem. Dnes ráno jsem si šel do obchodu Billa ve Kbelích, kde pracuji, koupit nějaký oběd. Protože jsem potřeboval rohlíky, zamířil jsem k místu s pečivem. Tam už nebylo možné si nabrat rohlíky vlastní rukou, stáli tam tři zaměstnanci Billy, kteří „pytlíkovali“ pečivo po deseti, respektive po pěti kusech do polyetylénových sáčků. Až potud považuji tuto iniciativu za správnou, v dnešní době jde o logické opatření.

Co už mi ale nepřijde vůbec logické je skutečnost, že sice měli všichni tři pracovníci na rukách gumové rukavice, ale z těch tří měl jen jeden na ústech roušku…

Ostatní dva pylíkovali vesele bez zakrytých dýchacích cest, zvesela spolu komunikovali, smáli se, žertovali, jiným slovy zákonitě kontaminovali pečivo kapénkami ze svých dýchacích cest.

Na pokladně, nebo u pultu lahůdek pak prodavačky roušky měly, ale má to smysl, když ti dva, co přicházejí do styku s jídlem, které si člověk nijak nemůže omývat, a konzumuje ho doslova přímo, roušky, ani třeba alespoň ten pitomý šátek – neměli…?!

Protože musím stále chodit do práce a také venčit svého psa, nemůžu sedět doma a být tak chráněn co nejvíce před nákazou. Když jdu po ulici, stále potkávám spíše lidi – výjimky, kteří mají nějakou formu ochrany na svých obličejích, mraky lidí chodí, jak se říká – naostro.

Co se bude muset stát, aby dostali rozum…?

Například včera večer se ke mě dostala zpráva, že v pražském parku Na Parukářce vesele grilovala skupina lidí...

Mám z toho všeho tak trochu pocit, že si spousta Čechů, tak jak to máme bohužel v národní nátuře, myslí, že i ten koronavirus nějak „vojebeme“, okecáme, vysmějeme ho k útěku…

Ne, milí spoluobčané, Vy, co Vám zodpovědnost dosud nic neříká – nic „nevojebete“, nic neokecáte, jen a pouze na svou nezodpovědnost nakonec sami dojedete…

V Praze je nejvyšší počet nakažených lidí z naší země. Bohužel to vypadá, že tady máme i nejvyšší počet lidí bez rozumu.

P.S. – nejsem ekonom, přesto, nebo možná právě proto, si čím dál častěji kladu otázku, co by naši ekonomiku zatížilo více – zda současný stav, kdy spousta lidí kašle na doporučení i přímo vládou vyhlášené příkazy, což logicky povede k dalšímu nárůstu nakažených a s tím spojených ekonomických problémů celé země, nebo zda by nás vyšlo „laciněji“, kdyby vláda vyhlásila policií a armádou tvrdě hlídaný stop na 14 dní všemu dojíždění i za prací atd. aby se během těch 14 – ti dnů prostě vyselektovali nakažení u nichž by nákaza propukla, od těch, kteří v tuto chvíli nakažení nejsou a budou zdrávi i po těch 14-ti dnech, aby pak mohli jít v klidu do práce…

.

.

.