.
Před několika dny jsem byl v divadle na divadelní hře s názvem „Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách“. Řeknu vám docela hlína, smál jsem se od začátku až do konce. Nic jsem o hře dopředu nevěděl, až následně jsem si zjistil informace, které se k této hře vážou.
Nebojte se, tento článek není recenze na hru, já se k tomu třetímu pohlaví dopracuju, žádný strach.
Dozvěděl jsem se, že tato hra vznikla na motivy knihy manželů Peasových, autorů, kteří neváhali a před jejím napsáním procestovali doslova celý svět, aby shromáždili nejnovější poznatky z oboru výzkumu mozku, z evoluční biologie, psychologie a sociologie. Jejich kniha ve svém výsledku pojednává o neoddiskutovatelných rozdílech mezi muži a ženami, které samozřejmě mají své výjimky, ale z hlediska objektivity a statistické logiky v globálním měřítku jak lidsky, tak i vědecky, doslova, jak se říká – sedí.
Autoři vyjmenovali zcela zásadní rozdíly mezi mozkem mužů a žen, a my v knize, a lehce stravitelnou formou i ve hře, můžeme zjistit, jak reaguje mozek ženy a mozek muže na stejné podněty zásadně, nebo alespoň trochu jinak.
Je neokecatelným faktem, že v rozdílném přístupu žen a mužů k určitým tématům, nebo v rozdílech fyziognomických, v rozdílech schopností a v rozhodování, hraje roli několik faktorů. Jednak je to tak zvaný chromozom X, nebo hormony, jako je testosteron v případě mužů a estrogen v případě žen.
Těla, mysl a různé přístupy k stejným podnětům mužů a žen procházely po celé statisíce let vývojem, který se nedá žádným způsobem násilně přemyklíkovat. I když tomu nemusí leckdo věřit, mnoho našich přístupů k dnešním našim problémům vychází z dob, kdy jsme jako lidé ještě žili v jeskyních, a i když se to zdá úsměvné, skutečně dodnes hraje roli to, že muži tehdy honili mamuty a ženy zametaly jeskyni, rodily děti a už tehdy přemýšlely hlavně nad tím, jak toho chlupatého tvora, co právě hází klackem po mamutovi, zpracují k tomu, aby moc neškodil a dělal to, co ony potřebují. Tyto vzorečky a myšlenkové pochody si s sebou nesou muži a ženy dodnes, i když se to snaží mnohé dnešní rádoby moderní přístupy zapřít, zpochybnit a někdy až znásilnit.
Nelze žádným způsobem setřít rozdíl mezi pohlavími žádnou firemní, nebo státní politikou, ať už se to týká určitých požadavků v zaměstnání, nebo ve společenském životě. Žádný úřední šiml nikdy nezajistí, aby s muži necloumal testosteron, tento motor určité mužské agresivity, tahu na branku a potřeby zvítězit (nad mamutem...).
Stejně neúspěšný bude úředník i v případě estrogenu, ten si dělá věci po svém od chvíle, kdy se na této planetě objevil a pokud vím, nebyl zkrocen ani testosteronem, takže ouřado sorry, ale prober se...
A třetí pohlaví, jakýsi slepenec mezi oběma vývojovými odrůdami člověka?
Pokud dnes někdo volá po tom, že není ani muž, ani žena, že je něco třetího, pak jeho případ tkví jen a pouze v jeho hlavě, respektive v určité duševní poruše, řekl bych, protože takový člověk prostě nezapadá do většinového vzorečku hlavně svým posunutým myšlením. Nezapadá stejně, jako nezapadají lidé, kteří slyší v hlavě hlasy, lidé, kteří si až do smrti hladem před zrcadlem o svém těle myslí, že je tlusté, nebo jako lidé, kteří mají utkvělou představu, že jsou převtělením Boha na Zemi. Ani kvůli jednomu z těchto případů se pokud vím nehodlá žádná instituce zasadit o to, aby měly úředně a zákonem požehnáno, že jejich hlasy v hlavě jsou skutečné, že jejich tělo zvící kostry je tlusté až hanba, nebo to, že jsou Bozi, Bohyně, případě Bůh i Bohyně v jednom těle.
Nemám na mysli případy, kdy se jedinec narodí například s oběma pohlavními orgány, ano, i takové případy jsou, ze statistického hlediska však jde o takové kuriozity, že přeci nemůžeme takové výjimky pokládat za důkazy nutnosti měnit právní legislativu a umožňovat a priori každému jedinci, aby se sám rozhodoval na základě svého pouhého rozmaru o tom, zda je něco „třetího“, a to za přehlížení tělesných znaků, s jakými se narodil.
Třetí pohlaví u člověka neprošlo žádnou evolucí, příroda nic takového z lidí nevyrobila. Lidé nejsou šneci, aby mohli být zároveň on i ona.
Už jen myšlenka na ukotvení třetího pohlaví do legislativy je falešná, je to z hlediska evoluce a statisíců až milionů minulých let stejný nesmysl, jako by chtěl nějaký úředník bouchnutím razítka zařídit, aby ovce štěkala jako pes, aby prase létalo jako orel, nebo aby někomu, kdo měl tu smůlu a narodil se bez nohu, tyto vyrostly pouhým příkazem nějakého byrokrata.
V té výše zmiňované hře je spousta momentů, kdy se člověk směje jako blázen, ale vše dostane mnohem lepší, bohatší a zamyšlení se hodný rozměr, když si uvědomíme, že popsané rozdíly jsou skutečné, vědecky doložené a protože jsme se tak vyvinuli, nedá se náš vývoj překroutit. Přijde mi až do nebe volající drzost, když si někdo dnes umane, že ROZHODNE, aby od určité chvíle bylo vše jinak, zcela opačně, než jak o tom před miliony let rozhodla náhoda zvaná evoluce.
Náhodu a logiku evoluce totiž, i kdyby se na hlavu postavil, žádný ouřada ať je odkudkoliv, ať má razítko sebevětší, nikdy nepřepere.
Přes to nejede vlak...
.