To je tajný!!!
.
Ve studiu panuje zmatek, který se pohybuje v čím dál rychlejším tempu. Přípravy vrcholí, jedna maskérka obskakuje a opečovává sličnou moderátorku, sedící za půlkruhovým stolem, ke kterému vedou spodem, mimo záběr kamer, spousty kabelů. Její kolegyně se se stejnou pílí věnuje dnešnímu hostu, sedícímu na druhém konci matně bílého půlkruhu, hostu, který je trochu nervózní, protože v podstatě neví, proč si ho do televizního studia vlastně zvali.
Najednou zmatek ustává, z prostoru kolem stolu se rychlostí myší vyplašených světlem, ztrácejí všichni divní lidé se štětečky s pudrem, muži s nějakými malými přístroji v rukách, zmizel i člověk v montérkách, s kšiltovkou na hlavě otočenou kšiltem dozadu, co měl kolem pasu široký kožený pásek s velikou kapsou, plnou všelijakého nářadíčka, jemuž vévodil stahovací nůž na koberce a na karabince hned vedle něho visely dva kotoučky s lepící páskou. S černou a zelenou.
Scéna nejprve na okamžik potemněla, aby se vzápětí rozzářila světlomety zvanými „šajny“, které nemilosrdně pražily na jediné dva lidi, co na scéně zůstali – moderátorku a jejího hosta…
Tři, dva, jedna ááá… ticho, jedeme, jsme ve vysílání!
„Dobrý večer, vážení televizní diváci, jsem ráda, že jste si udělali čas na náš pravidelný publicistický pořad – Naše doba. Mým dnešním hostem je pan…
„… promiňte, slečno moderátorko, ale to nesmíte, to je tajný!“
„Á, omlouvám se vám, pane… pane. Zapomněla jsem, že od dnešního dne platí nové nařízení Evropské unie, které se týká ochrany osobních dat, což je, pravda, poněkud žinantní, protože právě na toto téma jsem s vámi chtěla dnes večer pohovořit. Vy, jako dlouholetý ředitel úřadu pro…“
„Promiňte, slečno, ale opět…“
„Aha, to je také tajné? Proč?“
„No, proč, proč?! Přeci protože popisem mojí pracovní pozice a úřadu, ve kterém své zaměstnání vykonávám, v podstatě divákům prozradíte některá má osobní data, což, jak jistě sama víte, je od dnešního dne nepřípustné…“
„Máte samozřejmě pravdu, pane… pane. Omlouvám se, to víte, ještě jsme si asi všichni nestihli nové nařízení promítnout do svých životů, já se polepším, slibuji.“
„Děkuji, kde jsme to přestali?“
„ U vaší práce, musíme ale jít na jiné téma. Což kdybych se vás zeptala, jak se váš, ehm, úřad, s novým nařízením vyrovnává?“
„No, to je smůla, ale i to je tajný, slečno redaktorko. My nesmíme hovořit na veřejnosti o vnitřních záležitostech našeho úřadu, my dokonce s kolegy o své práci nesmíme hovořit ani sami mezi sebou. Co kdyby někdo z nás zjistil, čím vším se zabývá někdo druhý? Mohlo by se stát, že bychom přišli na to, že si některý z kolegů bere práci i s sebou domů a to by nešlo, tím by se zjistilo, co ten daný člověk dělá ve svém osobním volnu, což naprosto koliduje s novým nařízením EU, stran ochrany osobních dat…“
„Aha, no, naštěstí se na náš diskusní pořad časově tlačí další pořad v programu naší televize, s názvem „Portrét naší bývalé nejlepší biatlonistky, XYZ.“ Myslím, že vám tedy poděkuji za vaši návštěvu u nás ve studiu a za mnohé vysvětlující rozhovor.“
„Já děkuji vám za milé pozvání. Dobrou noc vám, i vašim divákům…“
Jako stiskem jednoho vypínače scéna opět potemněla, aby se vzápětí ocitla v mírném, mnohem příjemnějším světle, než tomu bylo ještě před malou chvílí. Červená světla na kamerách zhasla. Opět se zdánlivě odnikud objevily postavy všech možných techniků a jiných televizáků, kteří tu odepínaly mikrofony z oblečení hosta a jeho hostitelky, tam zase stáčel někdo jeden kabel. Host se očividně zbavil své předchozí nervozity, aby nasadil na tvář úsměv číslo šest, s názvem neodolatelný pitomec.
Naklonil se přes svůj cíp půlkruhu směrem ke sličné moderátorce, lišácky až světácky přivřel jedno oko, aby jí vzápětí položil otázku…
„Poslyšte, slečno, jste milá krásná dáma, co kdybychom si nyní, jestli už můžete, zašli někam na malou pozdní večeři, pochopitelné vás zvu. Třeba bych vám někde v soukromí prozradil mezi čtyřma očima odpovědi na některé vaše otázky, na které jsem vám před kamerami prostě odpovědět nemohl. Nebo už něco máte? Co děláte dnes večer…?“
„TO JE TAJNÝ!!!“
.
Vladimír Kroupa
V Brně sněží, v ODS jsou zřejmě závěje…
Primátorka Brna, paní Vaňková, si naběhla s jednou pitomou fotkou. Veřejnost neví, co se dělo po cvaknutí foťáku, ale vnímá, co se děje po zveřejnění oné fotky...
Vladimír Kroupa
Pomáhat Ukrajině ano, ale ne za cenu hlouposti...
Jak už asi mnozí z Vás vědí, z ukrajinského obilí a dalších potravin se stává problém. Jedna věc je jeho množství, druhá věc je riziko zdravotní závadnosti takových komodit...
Vladimír Kroupa
Málem jsem zabil dítě / Málem jsem umřel…
Zaseknul se mi závěr. Trhnul jsem s ním dozadu, abych vyhodil vzpříčený náboj. Když se mi to konečně povedlo znovu jsem na něj zamířil. Jeho obličej, který ke mně otočil, byl dokonalým terčem...
Vladimír Kroupa
Den, kdy se naivům zastavil dech…
Píšu naivům, protože člověk nenaivní, nebo třeba šachista, co umí přemýšlet o dva tahy dopředu, musel s něčím takovým počítat. Otázka nezněla - zda, ale - kdy...
Vladimír Kroupa
Proč není dobré pro mír ustupovat zlu…?
Protože zlo takový mír neocení, naopak udělá všechno proto, aby takový „mír“ v budoucnu pošlapalo. Co bude pak? Další ústup a další domnělý mír...?
Vladimír Kroupa
Silní Putinovi ustupují, zatímco slabí s ním statečně bojují…
Začíná to vypadat, že nejsilnější ze západních států začínají ustupovat Putinovi, a zároveň začínají házet Ukrajinu přes palubu. Jak že to řekl Churchill?
Vladimír Kroupa
Co (některým...) voličům Andreje Babiše absolutně nedochází…
Tito někteří voliči argumentují hlavně tím, že za jeho vlády jim bylo lépe. Měli více peněz, ceny byly mnohem nižší, mohli si koupit více zboží, a dokonce i něco do slamníku pro strýčka Příhodu jim zbylo...
Vladimír Kroupa
Andrej Babiš – generátor dluhů. A ještě se tím chlubí…
Při sledování včerejší předvolební debaty na Nově jsem jen lapal po dechu. Už ale vím, proč se pan Babiš předchozích debat neúčastnil – nechtěl dát více času svým rivalům, aby jeho cancy a lži rozprášili po každé debatě...
Vladimír Kroupa
Co je na Rusku teroristického?
Někteří to vidí tak, že nic. Všechno je v pořádku, Rusko využívá svého práva na velikost a sílu, Ukrajina si může za lekci ze slušného chování sama, a jestli ne sama, tak spolu se Západem...
Vladimír Kroupa
Ani omylem se nechci zastávat Ruska, ovšem…
... některé horké hlavy by se měly zchladit. Mám na mysli hlavy některých novinářů a televizních redaktorů, a hlavně politiků. Našich...
Vladimír Kroupa
Pro ukrajinské civilní oběti ruských zločinů můžeme udělat víc…
Současně s tím, můžeme udělat něco pro sebe, hlavně pro ty z nás, kteří stále nevěří, závidí, nenávidí a názorově stojí na straně, která není morálně ospravedlnitelná...
Vladimír Kroupa
Kdo má největší strach z potenciálního prezidenta, Petra Pavla…?
Na hlavu Petra Pavla, toliko kandidáta na prezidenta ČR, se v posledních dnech snesla vlna kritiky za jeho minulost, respektive za to, jak se k ní staví.
Vladimír Kroupa
Ideální muž a ideální žena. Konečně jsem na to sám pro sebe kápnul…
Kdekdo si s tím láme a lámal hlavu. Je fakt, že co člověk, to názor, pocit a priorita. Po dlouhodobém studiu tohoto problému jsem alespoň já sám pro sebe tomu přišel na kloub...
Vladimír Kroupa
Rus nekreslí červené linie, Rus páchá krvavé linie…
Ještě ani není jasné, kdo vlastně vyhodil do luftu část Kerčského mostu, ale už je jasné, jak blízko má Putin k Hitlerovi...
Vladimír Kroupa
Nechápu, proč někdo nechápe, že je Putin vrah a zloděj…
Jak moc musejí být zblblí lidé, co se stále zastávají Putina a jeho zločinných záchvatů? Kde tací vyrůstali, jaký vnitřní řád nasávali s mateřským mlékem...?
Vladimír Kroupa
Hledám na Západě toho, kdo chce válku. Zn. Marně…
Nějak tomu nerozumím. Podle zpráv a informací z Ruska, Číny, nebo Běloruska, prý Západ nemyslí na nic jiného než jak rozpoutat válku, na to, že nejpozději zítra budou státy Rusko, Čína a Bělorusko ze strany Západu napadeny...
Vladimír Kroupa
Začátek ruské mobilizace – konec začátku Putinova pádu…
Sir Winston Churchill mi snad odpustí, že jsem trochu překroutil jeho citát z Druhé světové války. Ruský prezident Putin si to ale „zaslouží“...
Vladimír Kroupa
Jestli se Rusové rozzlobí, tak prý budou zlí…
To, že jde o národ v podstatě zlý, jak stádo čertů, to krom skalních proruských rekt-alpinistů, už u nás ví snad každý. Že lžou druhým i sami sobě, to víme taky. Jo, a ještě to, že se mají čeho bát...
Vladimír Kroupa
Omezenci žijí jen ve městech…
To je jasný fakt, pro který jsou nepopiratelné důkazy. No řekněte, umí snad běžný Pražák zabít, stáhnout a vykuchat králíka? Umí si snad Pražák převléci své značkové sako za umatlané montérky? Neumí, omezenec jeden...
Vladimír Kroupa
Jak demonstranti na Václaváku zapomněli na příčinu…
Sešlo se jich tam hodně, o tom není sporu. Jsou ale i další aspekty, o kterých není sporu, co se téhle demonstrace týká. Jde z ní větší mrazení, než snad z nastávající zimy...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 2182
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3086x
Dum Spiro Spero...
Seznam rubrik
- O FILMECH...
- SMRT TÁHLA PIKOVÝ ESO
- MŮJ ČTENÁŘSKÝ DENÍK
- POVOLÁNÍ - BODYGUARD
- JE TĚŽKÉ PŘEŽÍT...
- O lásce...
- TANEC S BÍLOU SMRTÍ
- S PRSTEM NA SPOUŠTI...
- HRA O ŽIVOT...
- MOJE RECEPTY - VAŘENÍ...
- O LÁSCE - MOJE PŘÍBĚHY A ÚVAHY
- SLOUŽÍM VLASTI...
- MOSSAD...
- MOJE BAJKY A POHÁDKY
- DIVOKÝ ZÁPAD...
- Z DENÍKU - AFGHÁNISTÁN...
- O ČLOVĚKU...
- STÍNY...
- STŘÍPKY Z DĚTSTVÍ...
- TĚŠÍ MĚ, CHÁRON...
- ,,SHAKESPEAROVINY"
- TEXTY MÝCH PÍSNÍ A BALAD
- I ĎÁBEL BÝVAL KDYSI ANDĚLEM…
- CHERCHEZ LA FEMME...
- TAXÍK A JINÉ SRANDIČKY...
- CUI BONO VERITAS...
- HORORY, SCI FI, PSYCHO...
- RYBÁŘSKÉ POVÍDKY A ZAMYŠLENÍ..
- MOJE BÁSNIČKY...
- MOJE FOTOBLOGY...
- OSOBNÍ
- NEZAŘAZENÉ
Oblíbené blogy
- Všechny, ze kterých se dozvím něco, co jsem nevěděl...
- Pavlína O' T. -Ta, která umí říci jasně co se jí líbí a co ne...
- Dušan Rovenský - Ten, který zná, ví a zažil...
- Alice Barešová - Ta s krásnou duší...
- Standa Wiener - Ten, co mě vždy pobaví...
- Jana Krčová - Ta něžně svá...
- Pavel Krečíř - Myslím, že srandista a budovatel :-))
- Ivo Richter - normální a prima chlap
- Hana Rebeka Šiander - V sametu zabalený diamant...
- Marián Béreš - PAN fotograf...
- Dušan Streit - zdravě rozumný
Oblíbené stránky
- Své články publikuji i v časopise ,,Rybář"
- Něco pro milovníky fajnového pití - COGNAC CLUB
- Napsal jsem první knihu
- Napsal jsem druhou knihu
Oblíbené knihy
Oblíbené články
- Hoď kamenem, kdož jsi bez viny...
- Z deníku - Afghánistán...jsou čtyři ráno...
- Vánoce 88' a ráže 7,62...
- Bodyguard - ,,Vaše sukně madam..."
- Bodyguard - ,,Tohle je Bagdád madam..."
- Pod palbou...
- ,,Vrať se mi živý, Vasko..."
- Přežít...
- Ano, já jsem Smrt...
- Per atria mortis... (Skrz brány smrti...)
- Kytarový mág...
- Zakuř si, Žide, zakuř...
- Cizinec...
- Milý Ahmede...
- Jak jsem salutoval B. Willisovi...
- Tanec s bílou smrtí - kapitola první...