Cherchez la Femme - Natáčení (Nebezpečný příběh pro velký holky...)

Divadlo ,,Stigma“ patří v Praze k těm menším. Bývaly doby, kdy by Bán okolo podobného divadla ani neprošel.

Jenže mladých a nadaných herců je moře a stárnoucí a nafoukaní herci (ať už právem, či z blbosti), co se nedokáží přizpůsobit tlaku doby a mladých, dravých divadelních manažerů a musí pomalu vyklízet pole. Malá divadla, která se rvou o každou korunu a každého diváka, tak mají občas jedinečnou příležitost chytit do svých sítí někoho, kdo má známé jméno. To se přihodilo nejspíš i ,,mistru“ Bánovi. Moc spokojený ale asi nebyl. Zřejmě mu bylo jasné, že lepší už to nebude a dost možná to bude spíš horší… 

A tak začal koketovat s politikou. Hlásal názory strany barvy trávy (jak jinak) a tam byli šťastní, že mají někoho se známým jménem na své straně barikády. Zařadili ho na svou kandidátku do Senátu. 

Politice rozuměl, jako koza petrželi, ale to bylo vedlejší. Jako tlampač názorů vedení strany byl skvělý a protože hledal jen koryto a ne místo, kde by prosadil svůj vlastní názor, bylo jasné, že nebude potížista a zvedne ruku vždy, když se to po něm bude chtít… 

Jak se mu dostat na kobylku?! Možná si říkáte, proč ho nenechám na pokoji? Proč to, co vím, prostě nezavolám vyšetřovateli Kubínovi? 

Protože ani Pepa, ani Jakub by nikdy proti Bánovi nesvědčili. Vyšumělo by to do ztracena a ten zmetek Bán by byl vychechtanej. Akorád by mu celá ,,kauza“ udělala reklamu a on by byl hostem jedné ,,talk- šou“ za druhou. Ještě by vyšetřování své osoby dobře prodal… 

Čím víc jsem nad tím přemýšlela, tím jsem měla větší chuť zakroutit tomu zmetkovi krkem. 

A nebo alespoň prostřelit hlavu něčím tvrdým a kulatým… 

Jenže jak to udělat? Vůbec jsem netušila, jak se dostat do jeho blízkosti.  Asi tomu nebudete věřit, ale náhoda je skvělá věc! 

Kámoška Martina z pánského lůžkového mě řekla o zvláštní nabídce. V Milovicích u Prahy se bude natáčet film o stárnoucím morousovi, který žije o samotě ve své chatě. Jednou najde mladou feťandu a vezme jí k sobě do chaty. Postará se o ní a ona mu ,,otevře oči…“  

Hovadina už na první pohled, to ale nebylo to, co mě na tom zajímalo. Martina totiž měla nabídku, být u natáčení, jako zdravotnický dozor. Prý produkce shání ještě další zdravotníky, se kterými by se mohla střídat na place, když bude muset jít do práce a nebude mít čas hrát si na ,,Movie girl“. 

Služby ve špitále jsou někdy hnusný, ale zas máte  mezi nima pár dní volna. A co bylo na tom filmu nejúžasnější? 

Hlavní roli lesního samotáře měl hrát Martin Bán… 

Natáčení je strašná nuda. Jednou se čeká, až slunce zasvítí, podruhý zas, až zaleze za mraky… To byly důvody, které jsem ještě dokázala pochopit. Spousta prostojů mně ale jasná nebyla. V jednu chvíli celý štáb do posledního ,,podržtašky a zameťcestu“ vypadal, jako by tady byli všichni jaksi omylem. Kameraman se svým asistentem povozili kameru sem a tam po kolejničkách a pak někam zmizeli ( do stanového přístřešku, kde sledovali už natočené záběry), skriptka běhala okolo s digitálním foťákem a kontrolovala, jestli mají komparzisti na sobě stejné oblečení a stejně nasazené čepice, brýle a tak dále, jako v minulém záběru. Řada lidiček, se zdánlivě bez cíle přemísťovala po place, občas někdo přeměřil pásmem vzdálenost od kamery k nějakému místu. Tam potom ze čtvrt hodiny přinesl někdo malej pytlík s pískem či s čím, položil ho na zem a pak jako by zas všichni umřeli. Značka pro postavení herců v příštím záběru byla hotová… 

Další půl hodiny se nedělo nic a pak najednou, z důvodu mně nepochopitelného, začali všichni jančit jako když do nich střelí a začali lítat po place jako splašený molekuly. Potom všechno ztichlo a rejža dal pokyn jednomu ze svých asistentů a ten do megafonu zařval - ,,AKCE“.   

Když vládl megafonem ten druhý asistent, ten který byl větší blb a hrál si na ,,Halivůd“, neslo se milovickými lesy jeho -,,ÉKŠN!!“ 

Byl to vůl… 

Patnáct, dvacet vteřin se herci snažili podávat výkon a pak se ozvalo mezinárodní -,,STÓPP!!“ 

,,Dobrý, sjedeme to ještě jedenou. Všichni na místa prosím…!“ 

Sakra, když to bylo ,,dobrý“, tak proč to ,,jedou“ znova?! 

První den jsem se v tom blázinci snažila hledat logiku. V půlce druhýho dne jsem byla ráda, že nejsem komparz a že pokud si nějaký vemeno nenatluče kokos pádem přes kilometry kabelů, vlastně se mě to všechno blbnutí netýká. Platili mě šestnáct stovek čistá ruka za jeden natáčecí den a to bylo na tu flákárnu co jsem měla, docela slušný. 

,,Mistr“ se ještě netočil. Zatím jsem byla svědkem jen natáčení scén z ,,lesní brigády sázení stromků“, kde ,,hrál“ povětšinou komparz a tam někde uprostřed těch ,,křoví“ se motala herečka, co hrála tu mladou feťandu. Makala jako na sázení stromků v lese, kde měla vyhnat z palice chuť na fet… No, vždyť říkám – hovadina! Šlo o takzvaný ,,davovky“. 

Marně jsem se snažila podle toho, co jsem viděla jak se natáčí, pochopit děj filmu. Prostě to nějak nedávalo logiku. Pak mně jedna kostymérka prozradila asi jasnou věc, kterou jsem ale nevěděla. 

,,Ty záběry se točí ,,napřeskáčku“. Jde o to, jaký má rejža na place herce a komparz, jaký je počasí, jaký rekvizity jsou k dispozici a tak…“ 

Zeptala jsem se, kdy se budou točit scény z chaty s Bánem. 

,,Jo, to nevím“, povídá kostymérka. 

,,Ta chata je postavená někde kus od Milovic, snad na nějaký louce u lesa. Asi to bude tam, kde se točila ,,Hartova válka“ s Brucem Willisem. Byl tam tehdy postavenej celej zajateckej tábor. To byla hrůza! Točili jsme to v zimě, někdy od února. Fuj, chvíli sněžilo a pak mrzlo a do toho zas pršelo. Ti kluci co tam jako komparz hráli, si docela užili. Bylo tam při ,,nočkách“ i pár lehkých omrzlin uší a nosů. Tam by ses jako zdravotnickej dozor nenudila. A těch mladejch kluků!!!“  

Smyslně zakroutila očima a mně bylo jasný, že nějakýho toho chudáka omrzlýho komparzistu hřála v některém z baráků vlastním tělem… 

,,Jakej byl Willis?“ – no nezeptejte se, že jo… 

,,Holka budeš se divit, ale ten byl z těch blbů z USA nejnormálnější. Fakt, nekecám. Hned na začátku nám všem přísně zakázali pokoušet se k němu přiblížit. Nějaký škemrání o autogram nepřipadalo v úvahu. A víš co? Po pár dnech měl Willis chuť a prostě normálně mezi ty kluky z komparzu přišel sám. Dokonce jsem viděla, jak si od jednoho kluka, co asi uměl dobře anglicky, bere cigáro. Ten kluk mu ho připálil a pak spolu chvíli kecali, jako dva kámoši. Jak říkám, lidi okolo něj z něho dělali skoro boha, ale je to normální chlap. To ten mladej, ten Colin Farrell, ten mně připadal kapku nafoukanější. A přitom v době, kdy se ta ,,Hartovka“ točila, v Evropě po něm ještě neštěkl ani pes…“

Pokud Vás děj kapitoly zaujal, najděte si ve ,,starších článcích" na mém blogu předchozí díly mojí detektivky, které začínají vždy slovy - Cherchez la Femme (Za vším hledej ženu), ať víte, o co vlastně jde...