K.O. - brutálně...
První kolo...
Když k nám nastoupila, přišla mi jako další z řady hubených nevýrazných holek, kterých naší firmou prošla taková řádka, že jen zapamatovat si jejich křestní jména byl nadlidský výkon. Objevila se u nás někdy v půlce zimy, tlustý svetr milosrdně zakrýval kontury jejího hubeného tělíčka, vlasy z pod čepice připlácnuté k hlavě.
To zdánlivě nevýrazné stvoření, asi tak dvacet dva let mladé, bylo klasickým příkladem pořekadla o tiché vodě, co břehy mele.
Jo, a jmenovala se Tereza...
Druhé kolo...
Zimu vzal čert, a s ní i neforemný tlustý svetr. Jaro načechralo dříve připlácnuté vlasy a jako by odnikud vyčarovalo vůni mladého zdravého dívčího těla. První zaznamenal tu změnu kolega Jindra. Děvkař, co už byl sice těžce za zenitem, ale jako zdroj inspirace, a hlavně nevysychající studna tolik potřebných zkušeností, byl jako kamarád k nezaplacení.
Byl to on, kdo jednou ráno u kafe, s pohledem upřeným na, na můj (tehdejší...) vkus trochu hubenou, prdelku naší společné kolegyně Terezky, pronesl ta památná slova - "...pánové, ta nám tady ještě nadělá brajgl..."
Třetí kolo...
Našla si ve firemních záznamech mojí adresu, a asi zaslechla, jak se s kolegy v kanceláři bavíme o tom, že moje žena odjíždí v pátek na celý víkend s dětmi k rodičům na chatu. Za dveřmi mého bytu, s prstem na zvonku, stála v sobotu v deset dopoledne.
Bílé mini šatičky z látky lesklé jako satén, blonďaté vlasy sčesané na jednu stranu do sexy vlny, hnědé oči, do kterých když jsem se s údivem špatně skrývaným podíval, věděl jsem, že kolega Jindra měl pravdu.
Nevěděl jsem, proč zrovna já, co na mě mohla vidět, ale byla jasná věc, že jestli bude mít někdo ze života brajgl, tak to budu já...
Čtvrté kolo...
Když jsme se dostali do fáze, kdy byla jediná otázka, a to KDE, navrhnul jsem (trapně) odchod do ložnice. Dozvěděl jsem se ale, že v ložnici v posteli je to prý nuda.
"... tady máme stolek, křesílka, sedačku, koberec, nebude to lepší tady...?"
Ježíši marijá...!?
Seděl jsem na zmiňované sedačce jako pitomej puberťák, a ona stála přede mnou. Lehce se pohupovala v bocích a přitom si po nich pomalu přejížděla rukama. Stáhla si tu lesklou látku minišatiček vpředu mezi stehna, a tam ji na nekonečných pár vteřin sevřela. Pod tenkou látkou se rýsoval její klín, a mně se zrychlil dech. Dlaně obou jejích rukou přejely po šatech dozadu na prdelku, ještě víc tak napnula tu látku v klíně uvězněnou, a mně došlo, že pod ní nevidím žádné kalhotky. Zvednul jsem ruce a položil jí je ze strany na stehna. Byla horká. Podíval jsem se jí nahoru do obličeje. Měla spodní ret skousnutý mezi zuby, a k pohupování boků přidala pomalé pokrčování v kolenou. Sunul jsem dlaně výš a výš...
Byla těsná, ale hluboká. Nenasytná a divoká. Fantazii měla takovou, že jsem si vedle ní (na ní, pod ní, za ní, před ní, v ní...) připadal jako totální sexuální ucho...
Páté kolo...
Leželi jsme vedle sebe na koberci, křesílka odsunutá stranou, malý stolek v pozici, ve které u nás doma nikdy nebyl. Pomalu ale jistě se mi vracel dech a tep do normálních hodnot. Mezi námi ležel na tom koberci popelník, kam jsme odklepávali cigarety, ona měla přes mé chlupaté nohy přehozené ty své hladké a dlouhé. Za celou tu dobu jsem si právě v tu chvíli vzpomněl na manželku, co by asi říkala, kdyby viděla ten popelník na koberci...
Popelník... (?)
Přemýšlel jsem nad tím, jak je to možný, že ta krásná mladá holka, o nějakých deset let mladší ne já, ze mě dokázala vymáčknout něco, co se ještě žádné dřív nepovedlo. Jasně že nejsem úplný střevo, devět slečen a žen před ní už se snažilo o totéž, ale já si musel přiznat, že je fakt, že když dva dělají totéž - není to totéž.
I když nejsou jen dva, ale je jich devět...
Když zamáčkla cigaretu do popelníku, nechala se slyšet, že by ještě chtěla kouřit... Tak trochu jsem se zděsil, nevěřil jsem totiž tomu, že by ze mě mohla ještě něco "vymáčknout", i kdyby se snažila sebevíc.
A ona se snažila, to se jí musí nechat...
Snažila se chvíli, ale asi nebyla spokojená s výsledkem. Nadzvedla se na loktu, jazykem mi lehce přejela po místě mezi uchem a krkem (jak to sakra mohla vědět...?!) a zeptala se, jestli mám v lednici led. Když jsem jí ujistil, že se tam určitě pár kostek najde, nadzvedla se víc, s úsměvem mě trkla hrotem svého malého, ale úžasně pevného ňadra do tváře, a odešla do kuchyně.
Cinknutí porcelánové misky o desku kuchyňské linky, cvaknutí dveří od lednice, a zachrastění ledových kostek...
V životě bych nevěřil, co dokáže dívčí jazyk, který po sobě převaluje kostku ledu. A samozřejmě nejen tu kostku...
Odešla až navečer. Ležel jsem ještě asi hodinu na tom koberci, v šeru pokoje svítil jen konec cigarety, když jsem z ní potáhl. Ani ten cigaretový kouř nic nesvedl s vůní, co tam po ní zbyla.
Ležel jsem tam, jako boxer, co ho někdo pošle brutálně K.O. k zemi. Ležel jsem tam uzavřený v neproniknutelném oblaku z vůně jejího těla.
Bylo mi naprosto jasný, že jméno Tereza nikdy nezapomenu, i kdyby jí na její pozici u nás ve firmě vystřídalo sto dvacet dalších holek...
K.O. brutálně...
Seděl jsem na sedačce, a zpoza pootevřených dveří na balkon ke mně doléhal zvuk pomalu usínajícího, žárem léta rozpáleného velkoměsta. Manželka vyšla z koupelny, na sobě jen lehký župan, vlasy vyčesané nahoru a sepnuté skřipcem. Děti zůstaly ještě na pár dní u jejích rodičů.
Žena se zastavila s vyzývavým pohledem u dveří do ložnice. Zrychlil se mi tep, ale zavrtěl jsem hlavou a ukázal jsem jí rukou, aby šla ke mně.
"... v ložnici je nuda, tady máme stolek, křesílka, sedačku, koberec... A taky je to odtud blíž k lednici, nebude to lepší tady...?"
"...k lednici...?!"
Vladimír Kroupa
V Brně sněží, v ODS jsou zřejmě závěje…
Primátorka Brna, paní Vaňková, si naběhla s jednou pitomou fotkou. Veřejnost neví, co se dělo po cvaknutí foťáku, ale vnímá, co se děje po zveřejnění oné fotky...
Vladimír Kroupa
Pomáhat Ukrajině ano, ale ne za cenu hlouposti...
Jak už asi mnozí z Vás vědí, z ukrajinského obilí a dalších potravin se stává problém. Jedna věc je jeho množství, druhá věc je riziko zdravotní závadnosti takových komodit...
Vladimír Kroupa
Málem jsem zabil dítě / Málem jsem umřel…
Zaseknul se mi závěr. Trhnul jsem s ním dozadu, abych vyhodil vzpříčený náboj. Když se mi to konečně povedlo znovu jsem na něj zamířil. Jeho obličej, který ke mně otočil, byl dokonalým terčem...
Vladimír Kroupa
Den, kdy se naivům zastavil dech…
Píšu naivům, protože člověk nenaivní, nebo třeba šachista, co umí přemýšlet o dva tahy dopředu, musel s něčím takovým počítat. Otázka nezněla - zda, ale - kdy...
Vladimír Kroupa
Proč není dobré pro mír ustupovat zlu…?
Protože zlo takový mír neocení, naopak udělá všechno proto, aby takový „mír“ v budoucnu pošlapalo. Co bude pak? Další ústup a další domnělý mír...?
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Ženu soudí za sex se psem i zneužívání syna a vnuka. Byla to terapie, hájí se
U Krajského soudu v Ústí nad Labem začalo projednávání případu dlouhodobého sexuálního zneužívání,...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Za napadení na koupališti v Dubí dostali tři muži až čtyřleté vězení
Okresní soud v Teplicích poslal do vězení tři ze šesti obžalovaných v případu napadení mladíka na...
V Letech otevřeli památník holokaustu Romů a Sintů. Za války tam stál koncentrák
Muzeum romské kultury otevřelo dnes Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách v Letech na Písecku....
Kolegu lídra kandidátky AfD zadrželi, dával Číně informace z europarlamentu
Německá policie zadržela v noci v Drážďanech spolupracovníka Maximiliana Kraha, lídra kandidátky...
Wagnerovec po návratu z fronty rozřezal ženu, kufr s ostatky vyhodil z okna
Rusko se v souvislosti s návratem vojáků z ukrajinského bojiště potýká s narůstající kriminalitou....
Prodej rodinného domu 96,7 m2, pozemek 1 m2
Čelákovice, okres Praha-východ
3 599 000 Kč
- Počet článků 2182
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3086x
Dum Spiro Spero...
Seznam rubrik
- O FILMECH...
- SMRT TÁHLA PIKOVÝ ESO
- MŮJ ČTENÁŘSKÝ DENÍK
- POVOLÁNÍ - BODYGUARD
- JE TĚŽKÉ PŘEŽÍT...
- O lásce...
- TANEC S BÍLOU SMRTÍ
- S PRSTEM NA SPOUŠTI...
- HRA O ŽIVOT...
- MOJE RECEPTY - VAŘENÍ...
- O LÁSCE - MOJE PŘÍBĚHY A ÚVAHY
- SLOUŽÍM VLASTI...
- MOSSAD...
- MOJE BAJKY A POHÁDKY
- DIVOKÝ ZÁPAD...
- Z DENÍKU - AFGHÁNISTÁN...
- O ČLOVĚKU...
- STÍNY...
- STŘÍPKY Z DĚTSTVÍ...
- TĚŠÍ MĚ, CHÁRON...
- ,,SHAKESPEAROVINY"
- TEXTY MÝCH PÍSNÍ A BALAD
- I ĎÁBEL BÝVAL KDYSI ANDĚLEM…
- CHERCHEZ LA FEMME...
- TAXÍK A JINÉ SRANDIČKY...
- CUI BONO VERITAS...
- HORORY, SCI FI, PSYCHO...
- RYBÁŘSKÉ POVÍDKY A ZAMYŠLENÍ..
- MOJE BÁSNIČKY...
- MOJE FOTOBLOGY...
- OSOBNÍ
- NEZAŘAZENÉ
Oblíbené blogy
- Všechny, ze kterých se dozvím něco, co jsem nevěděl...
- Pavlína O' T. -Ta, která umí říci jasně co se jí líbí a co ne...
- Dušan Rovenský - Ten, který zná, ví a zažil...
- Alice Barešová - Ta s krásnou duší...
- Standa Wiener - Ten, co mě vždy pobaví...
- Jana Krčová - Ta něžně svá...
- Pavel Krečíř - Myslím, že srandista a budovatel :-))
- Ivo Richter - normální a prima chlap
- Hana Rebeka Šiander - V sametu zabalený diamant...
- Marián Béreš - PAN fotograf...
- Dušan Streit - zdravě rozumný
Oblíbené stránky
- Své články publikuji i v časopise ,,Rybář"
- Něco pro milovníky fajnového pití - COGNAC CLUB
- Napsal jsem první knihu
- Napsal jsem druhou knihu
Oblíbené knihy
Oblíbené články
- Hoď kamenem, kdož jsi bez viny...
- Z deníku - Afghánistán...jsou čtyři ráno...
- Vánoce 88' a ráže 7,62...
- Bodyguard - ,,Vaše sukně madam..."
- Bodyguard - ,,Tohle je Bagdád madam..."
- Pod palbou...
- ,,Vrať se mi živý, Vasko..."
- Přežít...
- Ano, já jsem Smrt...
- Per atria mortis... (Skrz brány smrti...)
- Kytarový mág...
- Zakuř si, Žide, zakuř...
- Cizinec...
- Milý Ahmede...
- Jak jsem salutoval B. Willisovi...
- Tanec s bílou smrtí - kapitola první...